Trenér neprotestoval, vzpomíná Koller na brankářskou misi proti Bayernu

„Der Klassiker“ - jedeno z největších klání německého fotbalu. Zápas, kdy se běžně rozhoduje o titulu. Utkání, které nabídlo nespočet příběhů a jen při vzpomínkách na ně člověku naskočí husí kůže. To je souboj odvěkých rivalů Borussie Dortmund a Bayernu Mnichov.

V těchto dnech si fotbalový svět připomíná jeden, pro českého fanouška, speciální „Der Klassiker“. Uběhlo totiž už 18 let od zápasu, ve kterém Jan Koller nejdříve vstřelil gól a následně jako brankář z nouze vychytal čisté konto proti největším útočným hvězdám světového fotbalu.

V sobotu 9. listopadu roku 2002 celé Německo s napětím očekává další velkolepou bitvu, souboj, který měl napovědět o šancích BVB a Bayernu Mnichov na titul. V dresu úřadujícího mistra z Dortmundu v té době nastupují i čeští reprezentanti Tomáš Rosický a Jan Koller, hlavní hvězdy žlutočerných.

Kamery se už od prvních minut zaměřují hlavně na Jana Kollera, kanonýra Borussie. „Dino“ už v osmé minutě ukazuje, že pozornost režiséra přenosu mu patřila po právu. Ostrou střelu se štěstím tečuje a otevírá skóre utkání. „Byl to zápas o titul, potřebovali jsme alespoň neprohrát. Začali jsme dobře a 1:0 vedli, změnil jsem směr střely a překonal Olivera Kahna. Byl to hodně vyhecovaný zápas,“ zavzpomínal pro Seznam Zprávy Koller.

„Der Klassiker“ byl vždy boj plný emocí a správné sportovní nenávisti, jenže tehdy hráči ve žlutých dresech emoce nezvládli a to výrazně změnilo vývoj zápasu. „S Bayernem to tak bývá vždycky, ale poté, co došlo k vyloučení jednoho našeho hráče, se nechal, už za stavu 1:2 v náš neprospěch, vyprovokovat gólman Jens Lehmann a dostal rovněž červenou kartu. My už jsme měli tři hráče vystřídané a bylo jasné, že do brány musí jít hráč z pole,“ přiblížil i po 18 letech průběh utkání tehdejší ostrostřelec Dortmundu Jan Koller.

Člověk by si při pohledu na hrací plochu řekl, na koho jiného tak asi mohl trenér Matthias Sammer ukázat než na dvoumetrového Kollera. To ale nakonec nebylo ani potřeba. „V mladí jsem chytal, tak jsem trenérovi sám navrhl, že bych do brány šel já. On nijak neprotestoval, tak jsem si tam stoupl,“ vysvětloval dnes již sedmačtyřicetiletý rodák z Prahy.

Do konce utkání v tu dobu zbývalo ještě přes 20 minut a na lavičce Borussie tak jen počítali, kolik že gólů dostanou. Ne ani tak kvůli Kollerovým brankářským schopnostem, ale hrajte si v devíti lidech proti jednomu z nejlepších týmů světa…

„Musím říct, že jsem si zachytal. Do vápna létal jeden míč za druhým, byli jsme pod velkým tlakem. Po tréninku jsem někdy zůstával a kluci na mě stříleli, takže to nebylo poprvé, kdy jsem byl v bráně,“ vysvětloval Koller.

Zkušenosti z tréninku Koller využil na maximum a připsal si první a zároveň poslední čisté konto v kariéře. Jeho výkon mezi třemi tyčemi dokonce předčil gól z úvodu zápasu a německý sportovní magazín Kicker jej určil nejlepším brankářským představením týdne.

„Novináři mě zvolili brankářem kola, což byla velká kuriozita. Firma Reusch, která vyrábí brankářské rukavice, mi věnovala jeden pár na chytání s mým jménem a jedny obří rukavice, které mám doteď vystavené u táty v pokoji, ty už se skoro rozpadají, ale i po 18 letech je tam mám.“

Stát se tohle v českém prostředí, musel by Koller do týmové kasy přispět pořádně vysokou částkou. V zahraničí, naštěstí pro českého útočníka, to tak ale není. „V Německu takovéto zvyky nebyly, to je spíše česká specialita. V Borussii jsme přinášeli maximálně občerstvení do kabiny, když jsme měli narozeniny,“ vysvětlil autor 59 branek ve žlutočerném dresu.

V historii se již několikrát stalo, že si hráč musel obléknout brankářský dres a rukavice, rozhodně to ale není běžná situace - už vůbec ne, aby brankář z nouze předvedl několik fenomenálních zákroků a nakonec vychytal čisté konto. „Je pravda, že to obvyklé není, aby se to takhle sešlo. Pár zápasů jsem viděl, ale je to rarita, ještě v takhle vyhecovaném zápase mezi dvěma fotbalovými giganty,“ zhodnotil Jan Koller.

Z nedávné historie můžeme vzpomenout například na brankářské představení dnešního kapitána, tehdy ještě prakticky nováčka, v dresu anglického Tottenhamu, Harryho Kanea. V zápase Evropské ligy s řeckým Asterasem tehdy jednadvacetiletý Kane Kollera hattrickem dokonce předčil, jen ale v počtu nastřílených gólů. V roli brankáře se českému dlouhánovi ani nepřiblížil, inkasovaná branka z lehké střely budiž jasným příkladem.

Již lepší vzpomínky má na svou brankářskou minikariéru jinak obránce Manchesteru City Kyle Walker. Anglický bek se do branky postavil dokonce v zápase Ligy mistrů. Na rozdíl od Kollera moc práce neměl, udržel čisté konto a Citizens ze zápasu proti Bergamu brali alespoň bod za remízu 1:1.