Článek
Památku bude provozovat Městské kulturní středisko Třebíč, které také zajistí instalaci vnitřních expozic. Otevřou se zřejmě zjara příštího roku.
Uvnitř stavby tvaru kužele najdou lidé připomínku koželužského řemesla nebo sociálního bydlení. Mlýn totiž sloužil na drcení kůry používané koželuhy, později v něm byly městské byty. Oprava má interiéru vrátit dojem, jako by stavbu teprve nedávno někdo opustil.
Zásadní proměnou vnějšku stavby jsou nové lopatky a celé dubové pohonné soustrojí. Původní mlýnský mechanismus se nedochoval. Stavba měla několik desetiletí jen zmenšené repliky větrných lopatek, které nechalo město odstranit při opravě šindelové střechy mlýna před třemi lety.
Práce na obnově mlýna, které byly pěti miliony hrazené z dotací, začaly v květnu a skončí v polovině prosince. Objekt už má vyměněné elektrické rozvody, podlahy i okna, nové jsou také omítky a renovované je schodiště. „Zbývá dokončit instalaci perutí a vnitřní výmalbu,“ řekla mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.
Budova mlýna z roku 1836 je z kamene a cihlového zdiva. Od roku 1958 je mlýn vedený jako technická památka. Věž ve tvaru komolého kužele má průměr osm metrů. Jeho dnešní podoba není původní, odpovídá však podobě z 19. století. Od roku 1890 má číslo popisné. Už tehdy byl vedený jako bydlení pro dělníky. Když ho v roce 1929 získalo město, přebudovalo ho na byty. Byly v něm tři, v každém podlaží jeden. Lidé v nich bydleli až do roku 1977. Poté se radnice rozhodla mlýn zrekonstruovat a instalovala na něj vrtule, takzvané perutě. Od té doby mlýn pomalu chátral a nevyužíval se.
