Článek
„Věřím, že když Pánbůh dá zdraví, ještě se dožiju toho, že trasu označím. Já v tom věřím,” říká čtyřiaosmdesátiletý Kintzl. V minulosti už trasu na hraniční přechod Modrý sloup dvakrát značil - poprvé úbočím Špičníku, podruhé historickou cestou. I přesto ale cesta zůstává i nadále pro turisty uzavřena.
Veřejné projednávání posouzení vlivů na životní prostředí se dotýká více než tří desítek záměrů směřujících ke zpřístupnění jádrového území tetřeva hlušce na Šumavě.
„Už na začátku celého procesu jsem říkal, že naší hlavní prioritou je zpřístupnit hraniční přechod Modrý sloup cestou Luzenským údolím. Všichni moji předchůdci, kteří se o to pokusili, narazili na nutnost posouzení vlivů tohoto záměru na ucelenost populace tetřeva hlušce, který v tomto území žije. Proto jsem se vydal jedinou možnou a legální cestou – procesem EIA. Že to nebude jednoduché, bylo jasné už na začátku, ale teď už je pomalu vidět cíl,“ říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Víc než třetina záměrů na zpřístupnění by měla být uskutečněna bez větších problémů, co se týče zpřístupnění Modrého sloupu, podle zpracovatelů dokumentace by mělo být možné najít způsob, jak jej zpřístupnit – nalezením kompenzačních opatření.
„Tato opatření nemusejí být jen ve formě uzavření jiné části území, jak si někteří myslí. Mohou to být třeba úpravy managementu. Jednou takovou úpravou je například území bez lovu, které jsme před nedávnem stanovili. V každém případě garantuji, že nebudeme rušit či uzavírat jakékoli dnes vyznačené turistické stezky, cyklotrasy nebo lyžařské trasy,“ upozorňuje Pavel Hubený.
