Doprava budoucnosti neznamená, že si všichni budeme muset koupit elektromobily

„Mají příliš krátký dojezd.“ „Není pro ně vytvořená infrastruktura.“ To jsou nejčastější argumenty, které lze v souvislosti s elektromobily slyšet. Jak obstojí ve srovnání s aktuálními studiemi i životním stylem českých řidičů?

Na rozdíl třeba od sektoru energetiky, kde emise dlouhodobě mírným tempem klesají, emise z dopravy od roku 1990 stále rostou. „Doprava je v rámci České republiky druhým největším producentem emisí po sektoru energetiky. V roce 2018 byla zodpovědná za necelých 16 % celkových českých emisí skleníkových plynů,“ vysvětluje Oldřich Sklenář z Asociace pro mezinárodní otázky v dalším díle klimatického podcastu 2050.

Osobní automobilová doprava má na českých emisích podíl přibližně 9 %, nákladní a autobusová doprava cca 5 %. Je zajímavé, že ačkoliv se ve vztahu k emisím hodně mluví o letecké dopravě, v Česku do celkových emisí přispívá jen jedním procentem. „Je ale trochu metodicky komplikované, jakým způsobem a kam přiřadit emise, které jsou spojené s mezinárodními lety,“ upozorňuje Sklenář.

Pokud chceme dosáhnout klimatické neutrality a snižovat emise z dopravy, musíme počítat s tím, že se jedná o běh na dlouhou trať.

„Je tu určitá setrvačnost, která je dána jak infrastrukturou, tak tím, že průměrné stáří vozidla je v Česku 15 let. I kdybychom si řekli, že od zítřejšího dne přestaneme vyrábět nová vozidla se spalovacími motory, stále musíme počítat s délkou užívání těch stávajících,“ vysvětluje expert na dekarbonizaci dopravy.

Elektromobily jsou zatím výrazně dražší. „Pokud si je lidé nebudou moci dovolit, budou se snažit udržovat vozidla se spalovacími motory v oběhu co nejdéle. Paradoxně může dojít k tomu, že snižování emisí nebude tak rychlé, protože se budou lidé snažit, dokud to půjde, používat levnější vozidla se spalovacím motorem,“ upozorňuje Sklenář. Pokud má dojít k rychlejšímu a širšímu přechodu na elektromobily, musí být tedy nějakým způsobem ekonomicky výhodnější.

Mezi hlavní argumenty, které často zaznívají proti nastupujícímu trendu elektromobility, patří i ten, že mají elektromobily příliš krátký dojezd.

„Je dobré se zamyslet, jaký je praktický dojezd, který majitelé osobních automobilů reálně využívají. Podle statistik Evropské unie jsou průměrné evropské cesty autem v řádu nižších desítek kilometrů. Požadavky potenciálních majitelů na elektromobily jsou ale výrazně vyšší. Je proto dobré se ptát, jak často jako řidič osobního automobilu skutečně potřebujete několikasetkilometrový dojezd,“ říká expert. Což se samozřejmě netýká třeba řidičů, kteří potřebují auto k podnikání.

Ruku v ruce s rozvojem elektromobilů musí také docházet k rozvoji dobíjecí infrastruktury tak, aby se nedalo nabíjet jen u čerpacích stanic a supermarketů, ale třeba i na sídlištích. „Možností je více. V Praze se řeší projekt, kdy bude nabíjení elektromobilů integrováno do lamp veřejného osvětlení. Nabíjecí body by mohly být umístěné také podélně u chodníku – ve chvíli, kdy by k nabíjení nedocházelo, by se nabíjecí panel zasunul pod úroveň chodníku. Vyvíjí se i technicky sofistikovanější řešení jako indukční nabíjení,“ vyjmenovává Sklenář.

Nízkoemisní doprava budoucnosti ale nutně neznamená, že si všichni budeme muset nakoupit elektromobily, jak je někdy situace prezentována. Různé formy dopravy se hodí pro různé účely a určitě se budou lišit způsoby dopravy ve městech a na venkově.

A pokud chceme opravdu přejít na klimaticky neutrální dopravu, musíme se zaměřit hlavně na to, jakou roli doprava hraje ve fungování společnosti. Emise se dají totiž ušetřit třeba tím, že budeme chytře stavět naše města a lidé se nebudou muset přepravovat na tak velké vzdálenosti, nebo také přehodnocením současné automobilové kultury.

„V současnosti jsme ve stavu, kdy má každá rodina ne jedno, ale často druhé i třetí auto, což není dlouhodobě udržitelné, ani s ohledem na využití veřejného prostoru,“ připomíná Oldřich Sklenář.

Za jakých podmínek má elektromobilita smysl? Jaká je emisní náročnost elektromobilů ve srovnání s auty se spalovacím motorem? Jaká jsou rizika transformace dopravy v Česku? A jak by mohla vypadat doprava budoucnosti? Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.