Tragédie požáru Grenfell Tower: vyšetřovatelé viní hasiče, ti zase chabá protipožární opatření

Jeho obsah ale do médií unikl už o den dříve, na což vyšetřovací tým reagoval s nelibostí. Na svých webových stránkách vyjádřil zklamání nejen ze samotného úniku zprávy i přes její citlivost, ale i z jednání médií. Skupina Grenfell United, která přeživší a rodiny obětí zastupuje, únik dokumentu vidí podobně. Prohlásila, že je „nepřijatelné”, aby některé z jejích členů média „nakrmila” informacemi ze zprávy dříve, než dostali možnost si ji celou přečíst sami.

K textu se vyjádřil už v úterý i britský předseda vlády Boris Johnson. „Chtěli pravdu. A my jim ji slíbili. Dlužíme jim pravdu. A dnes celá země a celý svět konečně zjistily pravdu o tom, co se stalo,” řekl Johnson k vyšetřovací zprávě.

Tým vyšetřovatelů v dokumentu kritizuje šéfku hasičského sboru Dany Cottonovou za „pozoruhodnou necitlivost”. Velitelka dříve uvedla, že by v prvních hodinách požáru neudělala nic jinak.

Právě postup hasičů byl podle zprávy pro tragický vývoj požáru klíčový. Událost by nemusela mít přes sedmdesát obětí, kdyby hasiči lidem na počátku zásahu neřekli, aby zůstali ve svých bytech. K evakuaci pak podle vyšetřovatelů požárníci přistoupili příliš pozdě.

„Byl to bezprecedentní požár obytného domu způsobený závažnými mezerami v protipožárních opatřeních objektu, které vytvořily neřešitelné podmínky, do jakých se obyvatelé a krizové složky už nikdy nesmí dostat,“ reagovala v prohlášení Cottonová.

„Z toho, co jsem měl já i moji kolegové možnost vidět, šlo o extrémně náročný požár. Když hoří výšková budova na fasádě i uvnitř, postupy se většinou řeší individuálně. Je to na rozhodnutí velitelů jednotlivých úseků,” řekl Seznamu mluvčí HZS Praha Martin Kavka.

Grenfell Tower se tyčí do výšky 67 metrů, což hasičům podle Kavky operaci ztížilo. „Ta budova v Londýně byla docela vysoká a hasičské žebříky nedosáhly až nahoru. Ono to hašení ze žebříků je spíš, nechci říct symbolické, ale ne tak účinné, jako když můžete jít dovnitř. Navíc tam ještě byl ten aspekt, že hořela fasáda i vnitřní část domu. To je tak komplikovaný zásah, že se vůbec neodvážíme kritizovat své kolegy, protože víme, jak problematické to je,” dodal Kavka.

Na kritiku vyšetřovatelů reagovali britští hasiči i přeživší požáru. Zpráva se podle nich dostatečně nevěnuje otázce hořlavého materiálu, kterým stavební firma při rekonstrukci budovu obložila pro estetické účely. Obě strany tvrdí, že nová fasáda představovala neakceptovatelnou hrozbu, která převyšuje chyby, k nimž došlo v noci požáru.

„V příštích dvou dnech si zapamatujte: požárníci na Grenfell Tower nedali hořlavé opláštění. Hasiči při požáru znovu a znovu riskovali své vlastní životy. Vláda neudělala nic zásadního za posledních 28 měsíců,” napsal na Twitter šéf britského hasičského odborového svazu Matt Wrack.

„Viděli jsme hasičské vozy a podívali se ven, co se děje. Vyšel jsem na chodbu, podíval se, jestli fungují výtahy a jestli je na chodbě ruch. Nic se nedělo, ale ucítil jsem dým. Vrátil jsem se tedy do bytu a podíval se z okna. A když jsem se opravdu vyklonil, viděl jsem plameny, jak míří nahoru opravdu rychle, protože obložení budovy bylo hořlavé. Chytlo jako sirka,“ řekl v den tragédie reportérovi Al-Džazíra Assedu Baigovi muž, kterému se povedlo utéci ze 17. patra spolu se svou 68letou tetou.

V budově bydlelo podle londýnské policie 350 lidí, neoficiální odhady mluvily původně až o 500 lidech. Z velké části šlo o cizince. Mezi oběťmi byli kromě britských občanů i lidé z Itálie, Afghánistánu, Eritreje, Maroka, Španělska a dalších zemí světa. Jejich osudy zmapovala britská BBC.

Při požáru zemřelo 72 lidí, mezi nimi i Zainab Deenová původem ze Sierra Leone. Bydlela v bytě číslo 113 ve čtrnáctém patře a v předvečer tragédie svému kamarádovi Francisovi Deanovi řekla, že sehnala práci. „Ptal jsem se jí, proč je tak šťastná. A ona na to, že dostala práci a že začíná příští pondělí. A potom začala tancovat,” řekl BBC blízký oběti.

O den později ho Deenová kontaktovala znovu. Tentokrát s tím, že je Grenfell Tower v plamenech. Dean vyrazil za ní, a když ve dvě ráno přijel k budově, požár byl už nezvladatelný. „Bylo to strašné, měli byste slyšet ty zvuky, ten křik. Požár byl mimo kontrolu, hasiči s ním v tu chvíli už nedokázali bojovat,” popsal Dean situaci. Když své kamarádce zavolal, kde je, odpověděla, že je stále v budově.

Přeživší tragédie měli nárok na okamžitou finanční podporu od britských úřadů, jež činila v přepočtu zhruba 287 tisíc korun na osobu. Někteří Britové ale nabídnuté pomoci zneužili a vydávali se za oběti požáru.

Jako třeba Joyce Msokeriová, která se od úřadů nechala vyplatit a od charitativních organizací převzala i oblečení a vybavení domácnosti, načež vyšlo najevo, že bydlela 20 kilometrů od shořelé budovy. A lhala i o tom, že jí při tragédii zemřel manžel a syn si odnesl těžká zranění.

Pravda ale vyšla najevo asi pět týdnů po požáru a Msokeriová stanula před soudem – čelila hned šesti obviněním z podvodu. Minulý rok si vyslechla rozsudek: čtyři a půl roku za mřížemi. „Chamtivost, s jakou jste využila situace, kterou jste si sama vymyslela, byla neukojitelná,” prohlásil soudce Michael Grieve s tím, že její jednání bylo nechutné.

Požár Grenfell Tower před dvěma lety odhalil rozsáhlý celonárodní problém – nevhodné materiály, které nejsou v souladu s předpisy, se pro obklad věžáků používaly desítky let. Ani ne dva týdny po tragédii oznámila bývalá britská premiérka Theresa Mayová v britské Dolní sněmovně, že požárními testy neprošlo přes sto výškových domů.

Letos v červnu přeživší podali žalobu na tři americké společnosti – obkladovou společnost Arconic, izolační firmu Celotex a výrobce spotřebičů Whirlpool. Požár podle vyšetřovatelů způsobila elektrická závada v lednici s mrazákem, z níž se plameny rychle rozšířily po čtyřiadvacetipodlažní budově.

V případě, že u soudu uspějí, mohli by přeživší od amerických společností získat na odškodnění až desítky milionů amerických dolarů.

Mluvčí HZS Praha Martin Kavka věří, že by takový požár v Česku vypuknout nemohl. „Kontrola v Česku probíhá velmi intenzivně, požární prevence je na vysoké úrovni. A když už k nějakému takovému požáru dojde, u takto výškové budovy jsou projektovány únikové cesty. To znamená, že jsou tam chráněné únikové cesty a zplodiny hoření by se do těchto prostorů neměly dostat,” popsal Kavka.

„Evakuace je pro hasiče pak daleko snadnější. A zásahová cesta je vedena jinudy než proti lidem, kteří jsou evakuováni dolů. A co se týká fasády – v České republice jsou normy, když se projektuje zateplení výškových budov. A od určitého patra nemůže být takto hořlavá fasáda. U nás by se to tak vůbec nemělo stát,” dodal.

Česká republika má jednu z nejpřísnějších požárních prevencí. Každý stát EU si ale řeší požární prevenci – v rámci mezí – po svém. „Je potřeba, aby výškové budovy nebo takové, kde je hodně lidí, byly z hlediska požární prevence zajištěny hodně dobře. Aby tam byly únikové cesty, zásahové cesty, nástupní plochy pro požární techniku, hydranty, suchovody. Pak je ten zásah pro hasiče komfortnější. Ve chvíli, kdy tam toto splněno není nebo jsou tam porušeny bezpečnostní předpisy, pak je to na veliteli, jak se rozhodne. Musí hodně improvizovat,” připustil pro Seznam Kavka.