Článek
Bohoslužbu v kapli, kde Hus sám kázal, vedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s farářkou Janou Šmardovou Koulovou. Zazněly během ní modlitby za oběti pandemie i nedávné přírodní katastrofy na jižní Moravě a Lounsku.
Bohoslužbu poznamenala opatření proto koronaviru, přítomní měli proto nasazené roušky a obsadili pouze část kapacity sálu. Právě pandemii zmínil ve svém kázání bratislavský biskup Jan Hradil. Hloupí lidé ji podle něj vydávají za boží trest. „To není boží trest, to je pandemie a my se v tuto chvíli musíme chytit evangelia, protože evangelium je radostná zvěst do této složité neradostné situace,“ řekl.
Za oběti pandemie zazněla jedna z modliteb, další zmínily změnu smýšlení ve vztahu k životnímu prostředí nebo za posílení těch, kteří vzdorují totalitním a autoritářským režimům v Bělorusku, Barmě, Číně nebo v Severní Koreji.
Hradil také v kázání připomněl činy Husa, jeho kázání i upálení. Nebyl podle něj pouhým reformátorem, ale pravým zvěstovatelem evangelia.
Památku Husa dnes připomněla také bohoslužba v jihočeském Husinci na Prachaticku, odkud kněz pocházel. Večer se také bude konat charitativní koncert.
Jan Hus byl katolický kněz. Církev ale kritizoval za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl Hus upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní vzpouře, během níž husité v letech 1420 až 1431 porazili několik křížových výprav.
Husův odkaz zůstával živý i později, kdy po roce 1620 nastala vlna často násilné rekatolizace. V renesanci sloužil Hus jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu.
Husovy názory stály pět staletí po jeho smrti u základů samostatného československého státu. Komunisté zase v Husovi hledali sociálního revolucionáře, evangelíci v něm nacházeli kořeny české reformace, pro katolíky byl ale dlouho kacířem.
Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora církve. Výročí smrti Jana Husa je v Česku státním svátkem.
