Článek
Vratislav Mynář dostal od Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) peníze na vybudování sjezdovky u Nové Lhoty na Hodonínsku, areál ale kvůli nedostatku sněhu nedokázal provozovat, a nenaplnil tak podmínku udělení dotace. Na podnikání Mynářovy firmy a šetření SZIF upozornil server iDnes.cz.
Mynář skrze firmu Ski-Moravia získal v roce 2008 dotaci 900 tisíc korun na zasněžování. Firma měla sjezdovku patřící obci provozovat, už nejméně šest let se jí to ale kvůli nedostatku sněhu nedaří, píše iDnes.cz. Mynář v roce 2013 firmu za 70 tisíc korun přepsal na svého kolegu ze SPO, starostu Osvětiman Aleše Pfeffera. Mezitím ale stačil v roce 2009 inkasovat z Fondu rozvoje venkova dalších 1,1 milionu korun, o tři roky později dalších 200 tisíc na rozšíření osvětlení sjezdovky a obec navíc získala od státu 2 miliony korun na stavbu vleku, turniketů a dalšího příslušenství.
Podnikatelský záměr překazila Chráněná krajinná oblast (CHKO) Bílé Karpaty. S Mynářem spojená firma chtěla podobně jako v nedalekých Osvětimanech vybudovat rybník, který měl sněžná děla zásobovat vodou. Povolení ale stavba nezískala. Dotace byly podmíněny provozováním sjezdovky alespoň do roku 2018, nejméně od roku 2013 se ale u Nové Lhoty kvůli nedostatku sněhu nelyžuje. Firmě tak hrozí, že bude muset peníze vrátit.
Sjezdovky, rybníky a penzion
Nová Lhota leží necelou hodinu jízdy autem od Mynářových domovských Osvětiman. Tam se kancléři podařilo vybudovat lyžařský areál i s umělým zasněžováním. Sněžná děla zásobuje i bez potřebného povolení voda z rybníka vybudovaného bez stavebního povolení. 11. července za to Městský úřad v Uherském Hradišti vyměřil Mynářovi pokutu 50 tisíc korun. Mluvčí úřadu Jan Pášma vysvětlil nízkou částku údajným pozitivním vlivem vodní nádrže na její okolí spočívajícím v zadržení vody v krajině a zlepšení biodiverzity. Další pokuta hrozí od České inspekce životního prostředí.
V Osvětimanech navíc firmy a sdružení spojené s kancléřem postavily penzion. Celkem od státu přitom načerpaly 19 milionů na dotacích.
Příjemci dotací byly spolek, mezi jehož zakladatele Mynář patří, a firma vlastněná Mynářem. Od ministerstva školství získal spolek v letech 2007 a 2008 dotace ve výši 26 milionů korun, část z toho mimo jiné na stavbu sportovní ubytovny, z níž je nyní penzion. Mynářova firma Clever Management posléze dostala dalších 6 milionů korun z Regionálního operačního programu Střední Morava na přestavbu objektu na wellness penzion.
Firma přitom podle Transparency International (TI) zatajila skutečnost, že na stavbu už dříve šly peníze z veřejných zdrojů. Podle TI se tím Mynář dopustil trestných činů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, organizace proto na něj koncem dubna 2019 podala trestní oznámení.
Upřesnění
Ve Večerních zprávách Televize Seznam jsme 17.7. v reportáži k této zprávě uvedli údaje, proti nimž se ohradil Vratislav Mynář.
1. V pasáži týkající se sjezdovky u Nové Lhoty na Hodonínsku jsme uvedli větu: „Mynář chtěl podobně jako v nedalekých Osvětimanech bez povolení vybudovat rybník.“
Jedná se o rybník, který měl být součástí skiareálu a o jehož povolení požádala společnost Ski-Moravia, ve které měl Vratislav Mynář, jak sám uvádí, v té době třetinový podíl. Tato společnost získala podle serveru idnes.cz na vybudování sjezdovky dotaci ve výši 2 miliony korun, kterou nyní prověřuje Státní zemědělský a intervenční fond. A to podle serveru proto, že areál se kvůli nedostatku sněhu nedaří provozovat a tím není naplněna podmínka udělení dotace. Sníh měla pro sjezdovku zajistit voda ze zmíněného rybníka, proti jeho vybudování se postavila CHKO Bílé Karpaty. Rybník bez povolení, který letos mluvčí Městského úřadu v Uherském Hradišti označil v médiích za „černou stavbu“, vybudovala Mynářova společnost O.L.G.A. v Osvětimanech, voda z něj se používala k zasněžování tamního ski areálu. Společnost dostala v červenci od Městského úřadu v Uherském Hradišti pokutu ve výši 50 tisíc korun.
2. V reportáži také zazněla věta: „V Osvětimanech si navíc kancléř vybudoval penzion, na který stát přispěl celkem 32 miliony korun, a to v různých dotacích v různých časových obdobích.“
Jde o případ pensionu Malovaný v Osvětimanech. Na tuto stavbu nejprve získalo dotaci ve výši 13 milionů korun Občanské sdružení Chřibák, mezi jehož zakladatele Vratislav Mynář patří. Z těchto peněz byla dokončena hrubá stavba původně zamýšlené ubytovny, poté Chřibák pronajal objekt společnosti Vratislava Mynáře Clever Management, která na dokončení – nyní už stavby pensionu – dostala dotaci od ROP Střední Morava ve výši téměř 6 milionů korun. Kromě těchto 13, respektive 6 milionů, tj. celkem 19 milionů, pak ministerstvo školství v roce 2007 podpořilo Občanské sdružení Chřibák 13 miliony – šlo o dotaci na vybudování Sportovního areálu v obci Osvětimany. Jde o sportovní zařízení, které mimo jiné nabízí hostům na svých webových stránkách zmíněný penzion provozovaný společnosti Clever Management. Dotace na stavbu penzionu nyní zkoumají úřady, zmíněný 6 milionový příspěvek řeší ROP Střední Morava a také policie.
Vila, lobbing a prověrka
Podnikání na jihovýchodě Moravy není zdaleka jedinou kauzou hradního kancléře. V roce 2015 například vyšlo najevo, že Mynář koupil vilu v pražských Strašnicích od právníka Víta Širokého, který mimo jiné hájil odsouzeného miliardáře Martina Janouška. Podezření vyvolala nízká cena domu. Kancléř zaplatil za třípatrovou vilu v rezidenční čtvrti pouhých 5,5 milionu korun.
Hradní kancléř dlouho odmítal zveřejnit své majetkové přiznání, jak mu ukládá zákon. Po nařízení soudu dokument na podzim 2017 poslal na ministerstvo spravedlnosti. Mynář přiznal vlastnictví více než stovky pozemků, akcií firem Unipetrol a Pražská teplárenská, desítek milionů ve vlastních firmách a více než 13 milionů na osobním účtu.
Podnikatel z Osvětiman ještě před svým politickým angažmá ve prospěch Miloše Zemana a jeho politické strany vešel ve známost jako lobbista. A své schopnosti prokázal i před dvěma lety, kdy dohodil obří dvanáctimiliardovou zakázku v Kazachstánu české firmě Liglass Trading. Firma bez majetku, historie a navíc s nejasnou vlastnickou strukturou vládní zakázku překvapivě získala. Bublina splaskla až ve chvíli, kdy se ukázalo, že společnost nemá na plánovanou stavbu vodní elektrárny žádné zdroje.
V lobbování se Mynář neomezuje jen na domlouvání obchodních vztahů. Počátkem roku 2019 vyšlo najevo, že se kancléř snažil ovlivnit rozhodování soudců ve prospěch zájmů Hradu. Státní zástupce Jan Lelek sice neshledal setkávání Mynáře se soudci jako trestná, počínání kancléře ale označil za nestandardní. Svým verdiktem potvrdil rozhodnutí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která případ odložila.
Také bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán obvinil Mynáře z usilovného naléhání v kauze Lesní správy Lány. Policie v kauze manipulace stomilionové veřejné zakázky v Lesní správě Lány obvinila Mynářova podřízeného, šéfa Lánské obory Miloše Baláka a jednoho podnikatele. Kancléř zpochybňoval některé procesní úkony a po ministrovi žádal, aby podal stížnost na průběh procesu.
Mynář navíc ani po šesti letech v hradním úřadu nemá hotovou bezpečnostní prověrku, kterou k práci vedoucího Kanceláře prezidenta republiky potřebuje. O udělení prověrky přitom požádal až tři čtvrtě roku po uvedení do funkce, další rok navíc odkládal předání materiálů nutných k udělení stupně prověrky na „přísně tajné“.
Národní bezpečnostní úřad Mynářovi nakonec prověrku neudělil. V lednu 2019 mluvčí prezidenta uvedl, že kancléři plně dostačuje současná prověrka na stupeň „vyhrazené“, ke které stačí svéprávnost a čistý trestní rejstřík.
