Továrna na unikátní české baterie startuje. O řešení má zájem Veolia

Magna Energy Storage, zkráceně MES, jak se nový závod jmenuje, má vyrábět originální české baterie HE3DA, které vyvinul technik Jan Procházka. O baterii se léta mluví jako o technickém unikátu a na spuštění sériové výroby v průmyslových podmínkách odborná veřejnost netrpělivě čeká.

Hlavní akcionář a iniciátor projektu Radomír Prus o otvíraném závodu mluví jako o „gigatovárně“, srovnatelné s největšími bateriovými projekty globálních firem. „Každopádně jde o první evropský závod dodávající řešení primárních baterií s celkovou výrobní kapacitou 200 megawattů v roce 2021,“ říká Prusův mluvčí Jiří Chvojka. Výrobní kapacita má už v roce 2022 dosáhnout 1,2 GW a dále růst.

Na běžný trh se však baterie z Horní Suché zatím nedostanou. „Teď vyrábíme sérii stovky 15kilowattových úložišť pro domácnosti,“ říká Prus. Stovku prvních výrobků si ale podle něj rozeberou fanoušci a investoři projektu a budou sloužit také na testování a další vývoj.

Odborníci, kteří měli šanci se s projektem seznámit, technické řešení Procházkovy baterky hodnotí vysoko.

„Konstrukce baterie je opravdu originální, odlišná od jiných baterií,“ říká profesor Vladimír Matolín z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který se léta věnuje výzkumu vodíkových palivových článků a jejich aplikací. Na těch se uplatňují právě baterie.

Podle Matolína je výhodou Procházkovy baterie nehořlavost, robustnost a bezpečnost, na trhu bude mít podle něj solidní šanci.

Řada domácích odborníků však nadšení pro Procházkovy baterie nesdílí, hlavně proto, že je o nich málo objektivně ověřitelných informací. „Spousta kritiky kolem HE3DA pramení z toho, že jsou lidé z odborné veřejnosti zpruzeni tím, že o těchto baterkách nic nevědí, že celý projekt drží pánové Prus a Procházka hodně pod pokličkou,“ říká Matolín.

Pochybnosti kolem projektu posiluje také minulost hlavního investora Radomíra Pruse, který čelil soudní žalobě kvůli podezření z podvodů s dotacemi. A i když ho soudy v minulých letech většiny obvinění zprostily, definitivně kauza ukončena není.

Na bateriový projekt v Horní Suché investoři nečerpají žádné dotace a podle Prusových slov ani bankovní úvěry. „Nemáme korunu dluhů, vše jsme postavili z peněz našich investorů,“ říká Prus.

Investoři nejsou veřejně známi. Náklady na dokončení vývoje a vybudování továrny Prus vyčíslil na 1,5 miliardy korun a jeho skupina bude mít podle jeho slov k dispozici na další rozvoj projektu až 5,5 miliardy.

Oficiální spuštění továrny MES měla odstartovat velkolepá společenská událost, jakou Havířovsko dosud nezažilo. Hlavní akcionář a iniciátor projektu Prus na zahájení zval tisícovku hostů z Česka i zahraničí.

Přijet podle něj měli zástupci Evropské komise, Pentagonu, NASA, Evropské kosmické agentury a „minimálně dva“ arabští šejkové. Účast je nakonec méně reprezentativní, cestování zahraničních hostů brání koronavirus. „Nebýt koronaviru, bylo by tu na zahájení 1500 lidí. Ale třeba zástupci Komise mají výjezdy vysloveně zakázané. I tak máme akreditovaných 750 účastníků včetně delegace z USA,“ uvedl Prus před zahájením slavnosti.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič do Horní Suché poslal alespoň natočenou zdravici, v níž „oceňuje investici, která svým významem přesahuje hranice Česka“.

„Baterie často označujeme za svatý grál přechodu na čistou energetiku a čistou mobilitu. Těší mne, že se Česká republika zařadila mezi klíčové hráče Evropské bateriové aliance, kterou jsem inicioval před třemi lety s cílem snížit závislost EU na bateriích z Asie,“ říká Šefčovič ve svém videopozdravu.

Zmíněná aliance dnes sdružuje přes 500 členů z průmyslového sektoru a podle Šefčoviče zmobilizovala od svého vzniku zhruba 100 miliard eur převážně soukromých investic. Šefčovič zdůrazňuje, že Evropa do baterií loni investovala 60 miliard eur, „třikrát více než Čína“. A letos 25 miliard eur, tedy dvojnásobek proti Číně.

„Evropa se tak stává epicentrem tohoto strategického sektoru,“ dodává slovenský diplomat, podle nějž by díky tomu měl kontinent do roku 2024 zaujmout ve výrobě lithiových baterií druhé místo po Číně a před USA.

Zatímco v Bruselu budí havířovský projekt nadšení, domácí se na něj dívají rezervovaněji. Otevření továrny se zúčastnilo několik poslanců a senátorů včetně šéfa horní komory Miloše Vystrčila, přijeli zástupci několika ambasád.

Chyběl ale třeba moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák i jeho náměstek pro technologie Jakub Unucka.

Během slavnostního zahájení šéfové projektu představili baterie i aplikace, v nichž se mohou používat. Jde především o úložiště energie, která se mohou používat v domácnostech, průmyslu či energetice. Nebo jako zdroj pro nabíječky elektromobilů.

Firma Leancat ze skupiny Jablotron miliardáře Dalibora Dědka, kterou spoluvlastní a řídí právě profesor Matolín, v Horní Suché představila modul palivového článku, který může sloužit jako generátor elektrické energie. Baterie HE3DA tu slouží jako stabilizační prvek. Zařízení lze používat například jako úložiště u solárních nebo větrných elektráren nebo jako zdroj energie u takzvaných ostrovních systémů, případně k vyrovnávání napětí v sítích.

Prus má s baterií HE3DA obrovské plány. „S firmou Veolia jsme uzavřeli smlouvu o distribuci našich baterií v jejich celosvětové prodejní síti. Spolupracujeme s nimi na vývoji elektronických řídicích systémů pro úložiště, máme v Praze jedenáctičlenný společný vývojový tým,“ říká. Navíc prý má s Veolií podepsanou předběžnou smlouvu o investici do továrny na bateriové komponenty, v níž bude nadnárodní utilitární korporace držet 49 procent, majoritu mají mít čeští investoři v čele s Prusem.

Sama Veolia tyto informace potvrdila jen zčásti: „Se společností MES na vývoji řídicího systému k bateriím HE3DA spolupracujeme, ale rozsah spolupráce prozatím nechceme blíže komentovat,“ uvedla mluvčí Marcela Dvořáková.

Dalším kooperačním partnerem projektu MES je například česká dcera německého elektrotechnického holdingu Phoenix Contact. „Vyvíjíme s nimi nabíječky, spolupracujeme na vývoji usměrňovačů, chceme nabízet městům nebo distributorům energií celá bateriová řešení – battery boxy, řídicí systémy, nabíječky, stojany, kabeláže,“ říká Prus. „Spolupracujeme v oblasti nabíjecích stanic, a to jak obchodně - MES používá ve svých battery boxech naše komponenty, tak na vývoji nových systémů,“ potvrzuje obchodní ředitel české dcery Phoenix Contact Radim Roček.

Na druhou stranu další, čistě česká firma Fenix Group z Jeseníku, která vyvíjí vlastní energetická úložiště, pro něž hledá dodavatele baterií, s Prusovou firmou podle slov svého majitele Cyrila Svozila už před časem spolupráci ukončila. Majitel českého Fenixu projektu příliš nevěří. „Byli jsme dlouho v kontaktu s Janem Procházkou, pak jednání převzal pan Prus. Slibovali, že nám dodají bateriové články pro energetické úložiště, které jsme vyvíjeli. Měli jsme o jejich baterky zájem, uvažovali jsme také o investici do jejich projektu. Ale nikdy nám baterii nedodali, takže jsme ze spolupráce už dávno vycouvali,“ řekl Svozil Seznam Zprávám.

Prus tvrdí, že jde o lež. „Pan Svozil s našimi bateriemi žádnou zkušenost nemá, chtěl baterie pouze pro svůj dům,“ uvedl. Majiteli Fenixu prý doporučil, aby si počkal na sériovou výrobu. „Kdyby mě oslovil, možná bych propagačně něco našel. Problém je, že jeho dům je někde v Jeseníku. Tam nikdo jezdit nebude, v Praze by to nebyl problém,“ prohlásil.

Radomír Prus je ale přesvědčen, že produkce MES na trhu uspěje a že se továrna stane základem pro další iniciativy kolem baterií. V Horní Suché, kde dnes jeho firmy zaměstnávají zhruba 250 lidí, buduje podle svých slov vývojové centrum, které se zabývá řadou projektů: od využití baterií v letectví, přes elektrický kamion pro dakarskou rallye po další aplikace nanotechnologií.

„Jsme v Evropě jediní, kdo skutečně spustili továrnu na baterie. Máme unikátní technologie, běžný robot je proti našim strojům hadra. Nejlepší průmyslové technologie, které v této republice máme, jsou nyní na Karvinsku,“ říká. Produkce MES je podle něj dopředu vyprodaná a návratnost kapitálu, který do projektu vložil on i další investoři, bude prý „velmi dobrá“.

Aktualizováno: Původní verzi článku jsme doplnili o citaci manažera Phoenix Contact Radima Ročka a dodatečnou reakci Radomíra Pruse na komentář Cyrila Svozila.