Článek
Továrna na psí granule v Chrášťanech u Prahy Vafo už roky svým zápachem obtěžuje obyvatele okolních vesnic a hustě obydlených čtvrtí západního okraje hlavního města.
Firma po neutuchající kritice přišla s dalším rozšířením složitého systému čištění odpadního vzduchu. Podle odborníka, kterého si Vafo najalo, snížila nová vodní pračka vzduchu zápach na pětinu.
Vedení fabriky už na začátku listopadu oznámilo, že vytvoří komisi odborníků, kteří dostanou úkol zápach odstranit. Jejím předsedou je Karel Ciahotný z Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší VŠCHT.
„Na konec celého traktu nainstalovali další vodní pračku,“ řekl Seznamu Ciahotný. „Při bilancování na základě přítoku a výstupu prací vody jsme zjistili, že výnos organických látek, tedy toho, co zapáchá, se snížil instalací pračky asi o 80 procent. Pračka jede už asi tři týdny, takže v tomto období by to mělo smrdět daleko méně, protože se do vzduchu dostává pouze pětina organických látek.“
V posledních třech týdnech, kdy je v provozu nová vodní pračka, si podle něj nikdo neztěžoval. Není to ale tak úplně pravda. Na facebookové stránce sdružující kritiky zápachu z chrášťanské továrny se i v tomto období objevilo několik stížností, lidé také zápach hlásili České inspekci životního prostředí.
Své zážitky lidé sdílejí ve facebookové skupině STOP Smradu z granulí v Praze!!️
Hlavním úkolem odborné komise je vymyslet, jak zefektivnit čištění odpadního vzduchu, který při výrobě granulí firma odvětrává do okolí. Složitý několikaúrovňový systém vodních praček a čističek na bázi studené plazmy nainstalovaný na střeše továrny má podle firmy už nyní účinnost přes devadesát procent, společnost za něj také podle svých slov zaplatila přes 70 milionů korun.
Podle reakcí okolních obyvatel je to ale málo. Firma je velmi úspěšná, objem výroby chce proto pravidelně navyšovat a možná i kvůli změnám ve výrobních postupech je v okolí továrny často cítit silný zápach sušících se psích granulí. Před několika týdny ale komise přišla s dalším vylepšením čistícího systému.
„Další zařízení se vyrábějí a budou instalována v průběhu ledna či února podle toho, kdy je dodá výrobce,“ pokračuje Ciahotný. „Nejdřív je vyzkoušíme na malých pilotních jednotkách. Když to bude fungovat, nainstalují se na všechny tři výduchy velká zařízení pracující na stejném principu. Věřím, že se nám podaří množství organických látek ještě snížit.“
Zápach z továrny a rozšíření výroby
Proti zápachu z továrny Vafo už se demonstrovalo, vznikaly petice občanů a prohlášení starostů, k problému se mimo jiných vyjádřil primátor, předseda vlády nebo ministr životního prostředí. Záplavou stížností občanů se zabývá Česká inspekce životního prostředí. Žádost firmy Vafo o povolení k rozšíření výroby měl vyřídit Středočeský kraj, v listopadu ale rozhodnutí přenechal Ministerstvu životního prostředí, které zatím o věci nerozhodlo.
Předseda odborné komise dále vysvětluje, jak se zápach šíří a proč je čisticí systém málo účinný.
„Původně byl systém čištění postaven tak, že tam byly jenom mokré pračky. Potom se za ně instaloval první stupeň plazmy, ale bylo to málo účinné, tak se udělal druhý stupeň plazmy, ale ani to moc nepomohlo. Plazma totiž nefunguje na aerosoly, funguje na plynné látky.“
To byl také důvod, proč si někde lidé nemohli vinou zápachu ani otevřít okna a nedaleko nikdo nic necítil.
„Hlavní problém je v tom, že ty organické látky jsou koncentrované v kapičkách aerosolu, který odtamtud odchází. Letící mrak aerosolu doputuje na území, kde se kvůli teplejšímu vzduchu odpaří, takže tam na relativně malém prostoru vznikne vysoká koncentrace těchto organických látek. To je to, co způsobuje ty problémy, že to někde smrdí a o dvě stě metrů dál vůbec.“
Bez dýmu
Cílem úpravy, kterou odborníci z VŠCHT navrhli, je co nejvíce snížit výnos kapalné fáze ze zařízení, zkrátka zamezit tomu, aby z něj vycházel aerosol, tedy směs kapalných a pevných látek v plynu neboli viditelný dým.
„V okamžiku, kdy se nám podaří snížit koncentraci aerosolu, zlepší se i účinnost plazmy,“ vysvětluje Ciahotný. „Usilujeme tedy o to, aby se plazma posunula až za odlučovače kapek, a zvažujeme i nějaké chlazení, protože ten vzduch má kolem padesáti stupňů a je nasycen vodou, takže když ho ochladíme, zamezíme tím kondenzaci vodní páry v okamžiku, kdy se vzduch z výroby dostane do ovzduší.“
Řešení ale není tak snadné a nebude hned. Čističky vzduchu v takovém objemu, jaký produkuje továrna v Chrášťanech, jsou velmi drahé. Odborníci proto musí přesně spočítat, jaký bude jejich efekt, aby peníze doslova neprolétly komínem.
Odborníci nyní čekají na zkušební zařízení, které má příbramská firma Rox dodat v řádu týdnů. Na nich budou moci efektivitu nových opatření propočítat.
„Scházíme se jednou za čtrnáct dní, na střídačku na VŠCHT a ve Vafu,“ říká Ciahotný. „Domluvíme se na konkrétním postupu a za čtrnáct dní si řekneme, jak se to vyvinulo, mezitím uděláme potřebné analýzy.“
Komise se podle něj zatím sešla asi šestkrát nebo sedmkrát. Za VŠCHT se schůzek účastní předseda komise Ciahotný a František Skácel, za Vafo potom Karolína Čápová, která je zodpovědná za rozvoj obchodu, vedoucí výroby Tomáš Němec nebo majitel Pavel Bouška.
Členem komise měl být podle prohlášení Vafo také vedoucí Pražských služeb pro otázky ochrany ovzduší, emisí a bioplynovou stanici Martin Špaňo. „Toho jsem ještě neviděl,“ říká Ciahotný. A zatím se neúčastní ani avizovaný Vrchní městský stavební rada Vídně pro ochranu přírody Heinz Tizek. „Oslovili jsme ho, ale z jeho strany není žádná reakce.“
Audit potížistů
Vedení továrny zároveň chystá audit, který se má podle Ciahotného zaměřit kromě provozu samotné fabriky také na stížnosti veřejnosti. Na starosti ho má člen Národního registru poradců Jiří Smrž, tedy další z avizovaných členů expertní komise. Firma přitom stížnosti obyvatel dlouhodobě odmítá nebo bagatelizuje. Argumentuje přitom tím, že se zápach nedá změřit a je čistě subjektivní.
Problému se dlouhodobě věnuje spolek Praha pro život. Pro záznamy o zápachu vznikla stránka smradek.eu, na Facebooku se zase lidé navzájem informují, kde je zápach zrovna cítit a zda to nahlásili České inspekci životního prostředí. Podle firmy i předsedy odborné komise Ciahotného jsou některé stížnosti neopodstatněné.
„Někdy tam píšou lidé, kteří vůbec nejsou v zasažené oblasti,“ říká Ciahotný. „Je potřeba oddělit zrno od plev, to by měl udělat auditor.“
Právě stížnosti okolních obyvatel nicméně tlačí firmu k tomu, aby se zápachem zabývala. Ve svých mediálních vystoupeních se Vafo v minulosti pochlubilo zavedením nejmodernějších technologií čištění vzduchu, které prý už prakticky nelze zlepšovat. Přesto ji tlak veřejnosti a úřadů donutil efektivitu znovu zvýšit.
Pro firmu s hlavním odbytištěm v zahraničí možná není reputace mezi obyvateli okraje Prahy klíčová. Mnohem citelnější je ale rozšíření výroby, o které Vafo už dlouho neúspěšně žádá. Čím se ostatně firma příliš nechlubí, jsou pokuty od České inspekce životního prostředí za překročení objemu výroby bez patřičného povolení.
