Článek
Pekárna Zelená louka, Lovochemie, Ethanol Energy a Cerea. Dotace pro tyto firmy z holdingu Agrofert, které byly schváleny především od února roku 2018, zpochybňuje konečná zpráva auditorů Evropské komise. Potvrzuje to průvodní dopis ke zprávě, který se Seznamu podařilo získat.
Jde tak mimo jiné i o proslulou linku na inovativní toustový chleba, inovativní sirná hnojiva nebo sušárny východočeského výrobce osiv a krmiv. Celkově jsou to projekty s uznanými náklady přesahujícími miliardu korun. Z evropských peněz jim přitom bylo přiznáno celkem 285 milionů a 226 tisíc korun.
„Neregulérní výdaje, které byly odhaleny v průběhu auditu, a navržené korekce jsou uvedeny v Příloze II auditní zprávy,“ píše se v průvodním dopise.
Otisk stránky nadepsané jako Příloha II přinesl server Info.cz. Právě na této stránce je seznam devíti projektů i s konkrétními částkami.
Plyne z nich, že celkové náklady společností z rodiny Agrofert na vybudování linky nebo sušáren se vyšplhaly na více než miliardu korun. Přiznaná podpora z Unie pak dosáhla zmíněných 285 milionů korun. Podle tabulky pak bylo vyplaceno z fondů zatím jen 50 milionů, a to na projekt Lovochemie na výrobu lepších hnojiv, který spadá ještě do minulého rozpočtového období. K doplacení tak zbývá 235 milionů na ostatní projekty.
Které z těchto čísel odpovídá korekcím, není z dokumentu zřejmé. Ani to, zda je přehled kompletní.
Projekty se totiž výhradně týkají programů ministerstva průmyslu. V původní verzi auditní zprávy ale velkou část rozporovaných dotací tvořily i dotace z ministerstva životního prostředí a také jeden projekt financovaný z ministerstva práce a sociálních věcí.
Zřejmé není ani to, zda jde o výčet projektů, kde shledali auditoři jiná pochybení než střet zájmů premiéra Babiše.
Například u sušáren společnosti Cerea totiž předběžná zpráva chtěla vrátit sto procent dotací ne kvůli premiérovi samotnému, ale kvůli střetu zájmů mezi dodavatelem a zadavatelem zakázky placené z dotací.
Případ jsme podrobně popsali ZDE:
Průvodní dopis pak jasně stanovuje, že jde o konečnou zprávu, a ukládá úřadům, které jsou jeho příjemci, aby Brusel informovaly, jak budou postupovat.
„Píši vám, abych vás informoval, že (příslušná) ředitelství Evropské komise analyzovala připomínky národních orgánů k předběžné zprávě. Výsledkem je přiložená finální zpráva, která obsahuje konečná zjištění, závěry a navržená opatření k nápravě… Národní úřady se vyzývají, aby oznámily, zda se závěry souhlasí, a oznámily, jak implementovaly doporučení do 60 dní od doručení zprávy v národním jazyce,“ píše se v dopise.
Zároveň dopis skutečně, jak oznámila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, označuje celý dokument za důvěrný. A mají o tom být informovány i osoby, které by se závěrečnou zprávou či její částí přišly do styku právě kvůli tomu, aby Česko bylo schopno napravit pochybení v auditu nastíněná.
Zajímavé je, že dopis dále ukládá národním orgánům, aby o všech opatřeních, která se týkají toků peněz přesahujících 10 tisíc eur (což jsou všechny), informovaly Evropský úřad pro boj proti podvodům – OLAF. Přitom právě tento úřad byl tím, kdo prověřoval už kauzu Čapí hnízdo. A na základě jeho závěrů musela farma vracet 50milionovou dotaci do státního rozpočtu.
Konečná zpráva pak podle dosavadních informací výrazně nabobtnala. Předběžné závěry rozepsali auditoři na 71 stranách. Tentokrát se jedná o více než 250 stran.
Projděte si předběžnou zprávu auditorů v exkluzivním překladu:
I na nich auditoři jednoznačně uvádějí, že český premiér je ve střetu zájmů. Právě proto chtějí bruselští úředníci u dotací, které Agrofertu a jeho firmám připadly po únoru 2017, vrátit stoprocentní částku.
Jak popsal server Neovlivní.cz , jde o nejvyšší možný trest. Je to mimochodem logický závěr. Střet zájmů totiž zcela vylučuje přidělení dotace. Pokud by se jednalo o jiné chyby v postupu českých úřadů, mohly by být takzvané korekce výrazně nižší.
To bylo patrné z předběžné zprávy, která dorazila do Česka letos na jaře. Stanovovala, že kvůli střetu zájmů premiéra je třeba vrátit 283 milionů korun. Tuto částku zmiňuje podle serveru iRozhlas.cz i konečná zpráva. Kvůli rozsáhlým pochybením u konkrétních dotací pak žádali auditoři přes 300 milionů, což odpovídalo necelým 20 procentům z celkové sumy zkoumaných dotací.
Konečná částka pak nebyla prostým součtem výše zmíněných čísel. Auditoři vyloučili zdvojení trestu, takže konečná suma byla 451 milionů korun, které mělo Česko vrátit do bruselské kasy a následně vymoci od Agrofertu.
Nyní bude jednání mezi českými úřady a Bruselem pokračovat. Šanci změnit verdikt auditorů Češi nemají. Smlouvat se dá ale o navržených korekcích.
Co to znamená pro Andreje Babiše, český dotační systém i samotný Agrofert?
Podrobně jsme dopady popsali ZDE:
A jak to bude s vracením peněz, když Andrej Babiš i dnes v Právu znovu zopakoval, že se nebude vracet ani koruna?
Část peněz ještě nebyla proplacena. Podle Respektu dosud na projekty rozporované v auditu připlulo z Bruselu jen 106 milionů korun, zbytek dostal Agrofert zaplacen zatím jen z peněz českých daňových poplatníků.
A pokud by Unie chtěla vrátit peníze, nebude čekat, až je česká strana pošle. Jednoduše o ně sníží příští platbu za vyúčtované projekty dotované unijními penězi.
