Článek
Cenu obdržel za ukončení 20 let trvajícího konfliktu se sousední Eritreou, za domácí demokratické reformy a diplomatické mírové úsilí v oblasti východní Afriky. Ahmed ale v Norsku vzbudil kontroverzi tím, že v rozporu s tradicí odmítl veškerá vystoupení před novináři.
Norský Nobelův výbor vyzdvihl roli etiopského premiéra jako prostředníka při vyjednávání mezi súdánskou armádou a demokratickou opozicí po svržení tamního autoritářského prezidenta Umara Bašíra. Ahmed se také snažil obnovit křehkou mírovou dohodu mezi znepřátelenými tábory v Jižním Súdánu a zmírnit konflikt Keni a Somálska o část pobřežních vod u jejich hranic.
Necelé dva týdny po oznámení Nobelova výboru o letošním laureátovi ceny za mír vypukly proti Ahmedovi několikadenní protesty v jeho rodném etiopském regionu Amhara. Při násilnostech tehdy zemřelo 86 lidí, někteří po střetu s bezpečnostními složkami.
Ředitel Nobelova institutu Olav Njölstad jeho přístup označil za „vysoce problematický“. „V očích (Nobelova) výboru jsou svobodný tisk a svoboda slova v demokracii nutnou podmínkou pro trvalý mír, a je tedy zvláštní, že laureát ceny za mír nechce hovořit s tiskem,“ řekl Njölstad. Vítěz Nobelovy ceny obdrží diplom, zlatou medaili a šek na devět milionů švédských korun (téměř 21,8 milionu Kč).
