Tornádo lámalo stožáry jako sirky, nahradí je „mobilní vedení“

„Naše stožáry jsou stavěny bezpečnostním způsobem. Je to něco jako domino – když ho stavíte, tak si musíte kostičky zafixovat tak, aby jedna spadlá kostka neshodila celou řadu. My máme každých pět až osm stožárů takzvané kotevní stožáry, což je naše bezpečnostní pojistka,“ říká šéf ČEPS Martin Durčák.

Bezpečnostní pojistka zafungovala i při tornádu na jižní Moravě. Osm stožárů mezi ní však popadalo na zem a ČEPS teď čeká jejich nová výstavba. Ta však potrvá několik měsíců. Na místě teď proto vyroste prozatímní, mobilní vedení.

„Představte si to jako třeba náhradní pontonový most. Když dojde ke stržení mostu, přiveze se náhradní, po něm se s omezenou rychlostí přejíždí do okamžiku, než se postaví ten klasický most,“ dodává Durčák.

Tornádo na jižní Moravě a osm spadlých stožárů. Jak je to z pohledu ČEPS velký problém?

Spadlé stožáry jsou vždy problém. Štěstí v neštěstí je ale to, že je to linka, která může být takzvaně „backupovaná“. Těch linek na Slovensko máme v okolí pět. Jedna je teď sice porušená, kapacita směrem ze Slovenska k nám je však dostatečná.

Tato linka patří k těm méně vytíženým a méně ohroženým, kde máme dostatečnou zálohu.

To zásobování je tedy teď řešeno z dalších linek?

Určitě. Tohle je linka Sokolnice–Stupava, která má 110 kilometrů, ale která primárně nezásobuje Českou Republiku. Je to propojení mezi Českem a Slovenskem. Slouží k exportu a importu. V okolí je dostatečný počet linek, na distribuční soustavy to nemá žádný vliv. To území je napájeno z jiných zdrojů.

Jak náročné je odklízení takové havárie?

Je to náročné ze dvou důvodů. Nám se v podstatě nakumulovaly dvě havárie během dvou dnů. Jedna byla v okolí Temelína – tam to bylo ale také štěstí v neštěstí. Linka měla být modernizovaná a za týden měl jít Temelín do odstávky.

U této druhé linky bylo největší komplikací na začátku spadlé vedení, které leželo přes dálnici D2. Dálnice byla blokovaná po dobu 15 hodin, což není příjemné.

Nám stožáry nepadají tak často. Poslední větší nehoda byla v roce 2008. Vyhýbají se nám problémy, které mají při bouřkách distribuční soustavy – naše stožáry jsou totiž robustnější, větší a odolnější proti povětrnostním vlivům, nicméně ne proti tornádu. Teď jsme byli zasaženi ve stejný okamžik na dvou linkách, což je náročné. Musíme síly rozdělit na dvě linky a v tuto chvíli bojujeme na dvou frontách.

Došlo někdy v minulosti podobně velké „havárii“?

My jsme měli problémy v roce 2008, problémy byly i letech 2003 a 2006. Rozsahově to jsou však jednotky stožárů, které spadnou. Naše stožáry jsou stavěny bezpečnostním způsobem. Je to něco jako domino – když ho stavíte, tak si musíte kostičky zafixovat tak, aby jedna spadlá kostička neshodila celou řadu. My máme co pět až osm stožárů takzvané kotevní stožáry, což je naše bezpečnostní pojistka. Když mezi nimi nějaký stožár spadne, tak to vyvolá řetězovou reakci, která se zastaví o ty dva kotevní stožáry. Ty by měly vydržet tlak a tah a zůstat stát. U nich by se měl ten problém zastavit a zafixovat.

Což se teď stalo?

Spadlo osm stožárů a ty dva kotevní zůstaly stát a zastavily šíření problému na další úsek.

Budete teď ty spadlé stožáry stavět znovu?

Ano, osm stožárů musíme nahradit, což je věc, která chvíli potrvá. Musíme navézt materiál, stožáry se musí sestavit. Pokud není narušená statika podlaží, tedy pokud nemáme narušené základy linky, tak stožár metr a půl od země uřízneme a na něj nainstalujeme nový.

Naši experti teď zkoumají, jak jsou stožáry zasažené do betonáže. Některé pravděpodobně budou. Tam musíme vyjmout celé podloží a znovu to zabetonovat.

Jak dlouho ta výstavba bude trvat?

Samotná výstavba osmi stožárů vychází řádově mezi třemi až pěti měsíci. My jsme ale pro tento případ zabezpečeni. Používáme náhradní přenosovou trasu. Představte si to jako třeba náhradní pontonový most. Když dojde ke stržení mostu, přiveze se náhradní, po něm se s omezenou rychlostí přejíždí do okamžiku, než se postaví ten klasický most.

Buďme konkrétnější.

Projektant naplánuje trasu, která bude od té standardní trasy vychýlená řádově o deset, patnáct metrů. Postavíme náhradní přenosovou trasu, samotná výstavba potrvá tři týdny, týden bude na projektování. Do čtyř týdnů jsme tedy bez problémů schopni to zvládnout. Teď jen záleží, jak diverzifikujeme síly, protože se musíme koncentrovat na dvě lokality.

Jak si tu mobilní trasu představit?

Máme mobilní stožáry, což jsou stožáry o něco nižší než ty klasické. Stožár je částečně v zemi, částečně je fixován lany.

V reálné situaci to už bylo použito?

Naposledy jsme to v ostrém provozu použili v roce 2008.

Kdo má to mobilní zařízení? Správa hmotných rezerv, nebo vy?

Máme smlouvu s dodavatelem, který má uskladněny základní typy stožárů použitelných pro různé typy vedení. Platíme mu fixní poplatek a v době ostrého výjezdu a použití platíme sazby za jednotlivé dny použití.

Jaká je životnost té mobilní trasy?

Za tři až čtyři měsíce tam budeme mít novou linku. Mohla by ale fungovat celoročně.

Jak je to finančně nákladné?

Všechno je kryté pojistkou. Výstavba náhradní přenosové trasy i náhrada spadlých stožárů. Náhradní přenosová trasa, tam se bavíme o desítkách milionů korun. Je to odvislé od toho, jak dlouho ji budeme používat.

Na kolik vyjde náhrada těch spadlých stožárů?

Je to podobné jako klasické trasy, kde máme náklady za kilometr. Naposledy jsme stavěli linku, která měla 80 km a stála kolem dvou a půl miliardy korun. Není to úplně levné.

Celé to půjde z pojistky? Nehrozí kvůli tomu zdražení vašich služeb?

Tak dramatické to nebude. Jde to z pojistky. Samozřejmě, že se dá čekat reakce pojišťoven, ale to potenciální zdražení pojistky zase není tak výraznou sumou. Tady se můžeme bavit o statisících korunách, které se v rozpočtu na energetiky, který je 200 miliard korun, neprojeví.

Budou tam stát stejné stožáry, jako tam byly, nebo vystavíte nějaké nové, modernější? Do stávající linky nemůžeme postavit nový typ stožáru. Bude to tedy stejný typ. V tuto chvíli nevím, jestli bude i stejný materiál, protože stožáry tam stály 30 let a tady mohlo dojít k nějaké obměně.