Tornáda, záplava vody i konspirací. Wu-chan je opět středem zájmu

Číně o víkendu zasadila příroda další ránu. Wu-chanem a východní provincií Ťiang-su se prohnala dvě tornáda, která kromě těžkých škod na majetku zapříčinila smrt 12 a zranění téměř 300 lidí.

Podle zpráv tiskové agentury Sin-chua osm lidí zemřelo přímo ve Wu-chanu v provincii Chu-pej. Tornádo se místem prohnalo před devátou večerní, zranilo 280 lidí, zničilo 27 domů, dalších 130 poškodilo, včetně dvou věžových jeřábů a staveniště o rozloze 8 tisíc metrů čtverečních. Sami místní jsou z výskytu ničivého tornáda překvapení. „Vyrostl jsem ve Wu-chanu a nikdy jsem nic podobného neviděl,“ zveřejnil jeden z obyvatel města příspěvek na čínské platformě Weibo. „V posledních dnech zažíváme poměrně extrémní počasí.“ Ekonomické ztráty způsobené silným větrem čínské úřady odhadují na 37 milionů jüanů (přes 120 milionů korun), píše deník Hubei Daily.

Asi o 90 minut dříve zasáhlo jiné tornádo i oblast města Su-čou v provincii Ťiang-su. Čtyři lidé zemřeli, 149 bylo zraněno. Vítr poškodil elektrická zařízení a svrhl několik továrních budov. Tornáda jsou v oblasti obvyklá na konci jara a počátkem léta, kdy do míst pravidelně zavítá fronta nazývaná mej jü. „Během pozdního jara a počátkem letních měsíců se fronta mej jü nese na sever přes Čínu a sousední země,“ řekl dle Weather.com meteorolog Jonathan Belles. „V pátek bylo zjevné, že se tato hranice rozpadla na několik supercelků a dostala se přes střední a východní Čínu.“

Silné bouřky potrápily i Šanghaj, kde meteorologové vyhlásili výstrahu i kvůli zvedání hladiny v deltě řeky Jang-c‘. „Je pravděpodobné, že přijdou další silné deště a nepříznivé počasí, tato fronta se během několika následujících dnů přesune na sever,“ řekl Belles.

Extrémní rozmary počasí trápí Čínu čím dál častěji. Vědci tyto změny připisují měnícímu se klimatu a v následujících letech očekávají, že se vlny veder střídané těmi povodňovými budou vyskytovat s čím dál větší pravidelností.

Přinejmenším znepokojivá je situace v hustě osídlených pobřežních provinciích v Číně, kde hladina moří dle ministerstva přírodních zdrojů zasahuje až 42 metrů do vnitrozemí. Ve výroční zprávě zveřejněné koncem minulého měsíce ministerstvo uvedlo, že hladiny moří v celé zemi vzrostly v letech 1980 až 2020 průměrně o 3,4 mm ročně. 30letý průměr k roku 2010 činil 2,6 mm.

Během následujících 30 let pak hladina čínského pobřeží dle očekávání vzroste o 55–170 mm, uvádí se ve zprávě a požaduje preventivní opatření. „Čína by měla chránit své pobřeží a zlepšit schopnost země přizpůsobit se rostoucí hladině moře,“ píšou odborníci ve zprávě.

Hladiny moří stoupají ruku v ruce s teplotami a táním ledu. V roce 2020 byly průměrné teploty na celém světě o 1,2 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období a patří k nejteplejším v historii. Zpráva uvádí, že stoupající hladina moře způsobuje i intenzivnější bouřkové vlny, erozi a přílivy. Zvláště zasaženy jsou provincie jako Če-ťiang a Kuang-tung. Jen v Če-ťiangu způsobil tajfun Hagupit v srpnu škody na zemědělství a infrastruktuře za více než 73 miliard jüanů.

Na internetu se zřejmě kvůli výjimečnosti tornáda ve Wu-chanu a pozornosti, jaké se mu dostává už dlouho kvůli faktu, že jde o místo, kde se poprvé objevil covid-19, začala objevovat řada dezinformací a konspiračních teorií. Podle těch není náhodou, že se tornádo prohnalo zrovna Wu-chanem a zbytek země ohrožuje velká voda. Tvrdí to skupiny na sociálních sítích spojované s teorií QAnon a podporující Donalda Trumpa. Jednou z mnoha částí mozaiky příběhu tvrdícího, že vše souvisí se vším – od Tří soutěsek, války na Blízkém východě až po tajné tunely mezi Vatikánem a Izraelem –, bylo i toto tornádo součástí Trumpových „předpovědí“. Mimo jiné mělo být tornádo maskovacím manévrem hodícím se wuchanským biologickým laboratořím.

„Plánovaná kalamita“ má zasáhnout také největší přehradu na světě, Tři soutěsky. Její stav vyvolával obavy již dříve, příspěvky na sociálních sítích však i v posledních dnech tvrdí, že z ohromné stavby uniká voda, která způsobuje rozsáhlé záplavy a evakuace. Text doplňují také děsivé obrázky zaplavených měst. „Všechno dohromady dává smysl,“ píše se v obdobných příspěvcích.

Typickým příkladem zmiňovaných dezinformací je i příspěvek sdílený na Facebooku 2. května, který obsahuje čtyři obrázky povodňových událostí pořízené z videí na YouTube. Snímky ukazují zaplavenou křižovatku, kalnou vodu tekoucí po skalách, ponořené domy a stromy. Titulek příspěvku tvrdí, že se jedná o naplánované události z okolí Tří soutěsek. Příspěvek zmiňuje také „Q“ a „Trumpův tým“ odkazující na nepodloženou konspirační teorii QAnon, kterou FBI označuje za potenciální hrozbu domácího terorismu, a bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vidělo jej více než 30 tisíc lidí a po pár dnech se dostal i na českou scénu.

Po bližším prozkoumání populárního příspěvku je však zřejmé, že ani jeden z přiložených snímků sloužících jako důkazní materiál o situaci na Třech soutěskách nejenže ani nevznikl v letošním roce, dva z nich ani nepochází z Číny. Video na YouTube, které onen sdílený příspěvek doplňovalo, obsahovalo komentář slovo od slova kopírující zprávu BBC z roku 2013 o sesuvech půdy v čínské provincii S‘-čchuan, se Třemi soutěskami nijak nesouvisející nejen geograficky.

Nepopíratelný je akorát fakt, že o stav Tří soutěsek poslední roky panují jisté obavy. Naposledy během povodní v minulém roce bezpečnostní inženýři varovali před stavem přehrady a potenciální katastrofy, kterou by protržení hráze způsobilo. Na čínsky psaných webech se objevily zprávy o evakuaci – avšak v rámci plánovaného cvičení pro prevenci zemětřesení.