Článek
Do třiceti let by mohlo kvůli zvýšení hladiny moří v důsledku klimatických změn docházet k opakujícím se záplavám, které vyženou z domovů 300 milionů lidí. Do konce století potom domovy 200 milionů lidí mohou zmizet pod hladinou moře. Nová studie Climate Central odhaduje trojnásobně větší čísla potenciálních obětí klimatických změn. A nejedná se o problém, který by měla řešit až generace následující.
Zvyšování hladiny moří je jedním z nejdiskutovanějších následků klimatických změn a přináší mnohá nebezpečí. V souvislosti se znečišťováním ovzduší skleníkovými plyny se planeta otepluje. Ledovce tají, teplota moří roste a jejich plocha se zvětšuje.
„Celosvětová hrozba v podobě rostoucí hladiny moří a záplav je daleko větší, než jsme kdy předpokládali,“ řekl Benjamin Strauss z vedení Climate Central v Princetonu.
Studie uvádí, že do konce 21. století hladina moří stoupne až o dva metry. Domovy 300 milionů lidí do roku 2050 postihnou stále častější a ničivější záplavy. Do roku 2100 zmizí 200 milionů domovů pod hladinou moří. Záplavy v pobřežních oblastech poničí infrastrukturu a povedou k masovým stěhováním obyvatel. Jak velké bude znečištění lidskou činností a jak rychle se ledová pokrývka Grónska a Antarktidy promění, bude v následujícím období pro konec tohoto černého scénáře klíčové.
Nepřesné a nedostupné informace
Přesné údaje o výšce hladiny moří byly doposud zemím mimo Spojené státy, Austrálii a Evropu nedostupné. Tyto informace jsou ale důležité pro dlouhodobé plánování ochrany pobřeží a kalkulace nákladů mohou zachránit komunity žijící na pobřeží v nejzranitelnějších částech světa.
Výsledky snahy o upřesnění údajů o výšce hladiny moří ze satelitů NASA navíc dokazují, že staré údaje a reálná výška hladiny se v některých místech lišily o několik metrů.
„Když nadhodnocujeme výšku hladiny v pobřežních městech, získáváme příliš optimistický pohled na dopad povodní,“ říká pro server Science News Ashton Shortridge, geograf Michiganské státní univerzity.
Nový digitální výzkum Climate Central problém s nepřístupnými informacemi ale může vyřešit. Vytvořili model světových pobřeží, který zobrazuje jejich aktuální úroveň pod hladinou moře. V mnoha případech se ukázalo, že situace v určitých oblastech je mnohem horší, než se předpokládalo. Interaktivní mapa potom zobrazuje oblasti, které jsou zvyšující se hladinou moří ohroženy. Jedná se o životy v řádech stovek milionů a nelze předpovídat, nakolik budou dosavadní protipovodňová opatření dostatečná.
Hrozba pro celý svět
Nejhůře vypadá situace pro Asii. Hustě zalidněné oblasti se převážně nacházejí v nízké nadmořské výšce. Pevninská Čína včetně velkých měst, jako je Šanghaj, přístavní město Tchien-ťin, Hongkong, Macao, Bangladéš, Indie, Vietnam, Indonésie nebo Thajsko, zaujímají tři čtvrtiny z 300 milionů potenciálně ohrožených lidí.
Dobře nevypadá ani budoucnost indického pobřeží, kdy zvýšená hladina moří může ohrozit až 36 milionů lidí.
Nebezpečí ale neplatí jen pro Asii. Mezi evropské nejohroženější oblasti potom patří nizozemská města Amsterdam, Rotterdam a Haag, německý Hamburg a Brémy, belgické Bruggy, dále pak Dánsko, východ Spojeného království, polský Gdaňsk, francouzské Calais, Le Havre, Nantes a Bordeaux nebo italská oblast v okolí Benátek.
Zvýšená hladina moří a záplavy postihnou také oblast pobřeží Spojených států – Long Islandu, Atlantic City, New Orleans, středoamerické Bahamy nebo západní San Francisco.
Malé ostrovní státy mohou definitivně zmizet pod hladinou moře.
Krize na všech rovinách
Masové migrace obyvatel z pobřežních oblastí, ztráta domova a změny tradičního způsobu života mnoha milionů lidí mohou vyvolat humanitární krizi.
Do konce století by povodně mohly způsobit každoroční ztráty v řádech bilionů dolarů. V praxi potom hrozí hlubší škody než jen na majetku a infrastruktuře. Přizpůsobení se novým životním podmínkám nebude dokonalé ani levné, dojde k narušení globálních dodavatelských řetězců kvůli omezení přístupu do přístavů a zhoršení lodní dopravy. Vysídlení pobřežních oblastí navíc může snížit místní daňový základ, čímž by se mohla v oblastech zhoršit schopnost platit například za vzdělávání.
Změna mapy světových pobřeží navíc může ovlivnit nároky států na území, vzbudit mezinárodní spory ohledně rybolovu a mořských zdrojů.
Studie pracuje s aktuálním počtem obyvatel v pobřežních oblastech, ale nepředpovídá jejich reálný počet v roce 2100. Okamžité a výrazné snížení celosvětových emisí by předpovídané nebezpečí mírně snížilo. I s ohledem na existenci Pařížské dohody by se snížil celkový počet lidí ohrožených každoročními záplavami na konci století až o 20 milionů.
