Toman: Obchodníci, držte ceny nízko. Nechceme vám sahat na slevy

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Jak koronavirus mění zemědělskou a potravinářskou produkci v Česku?

Já úvodem musím říct, že zemědělství a potravinářství jsou základní strategické sektory, které zajišťují zásobování obyvatel potravinami. Vazba na národní ekonomiku a na lidi je velmi silná a myslím si, že ten význam bude i nadále stoupat, a naší snahou je teď přijímat všechna opatření na eliminaci budoucích ztrát. Takže děláme všechno pro to, abychom založili úrodu do budoucna, aby v krátkém období před námi jsme neměli ztrátu, měli dost surovin, podpořili zemědělce, zabezpečili živočišnou výrobu. A hlavně, co je důležité, je zajištění co největší potravinové soběstačnosti v České republice.

Jak se to v tuto chvíli daří, ochromuje někde kvůli riziku šíření koronaviru a opatřením výroba, setba?

Já jsem denně v kontaktu s podnikateli v zemědělství, v potravinářství, kteří pro zvýšení nebo zajištění dodávek vynakládají enormní úsilí. Ti lidé opravdu pracují 6 a půl dne z týdne a dělají 12-14 hodin denně, někteří i více. Mluvím pravidelně s těmi, kdo zakládají úrodu citlivých komodit, jako je zelenina, chmelařství, živočišná výroba, a my jim zprostředkováváme i možnost zaměstnávání pracovníků z firem, které jsou momentálně uzavřeny. V úterý jsme měli jedno jednání, dneska odpoledně bude další, protože potřeba těch pracovníků je velká. Třeba v chmelařství se bavíme v řádech tisíců. To znamená, že dneska to je sázení chmele, pak to bude zavádění. V zelinářství se zakládá úroda, budou to potřebovat nejenom na tři měsíce, ale i na delší období, protože pracovníci zahraniční tady teď nejsou, proto jsme udělali i výzvu s rektory a pro studenty. Bavíme se i s ostatními zaměstnavatelskými svazy, které teď mají volné pracovníky, aby nám pomohly.

A jaké na to máte reakce, ozvali se vám studenti nebo pracovníci z jiných oborů? Víte, kolik lidí by v zemědělství mohlo pomoci?

Jak jsem včera mluvil s kolegy ze Zemědělského svazu a Agrární komory, tak se jim ozývají. Já nechci říkat to číslo, protože se postupně zvyšuje. Včera jsem mluvil ale s lidmi, kteří říkají, že teď jsou k dispozici stovky pracovníků, takže pevně doufám, že se nám to podaří vyřešit a podaří se nám pomoci. A budu rád, když všichni, kteří mají zájem, se budou hlásit na webových stránkách Zemědělského svazu, na Agrární komoře. Eventuálně máme infolinku, když někdo bude mít zájem pracovat, tak zprostředkujeme ten odkaz. A týká se to i sázení lesů, takže rozvíjí se to a já věřím, že se to povede.

Jaký obor je nejvíce zasažen?

Nejvíce to jsou chmelaři, zelináři, živočišná výroba, lesy, to jsou ty nejdůležitější oblasti, které tady dneska máme.

Problém nastal třeba v Litovli, která je momentálně celá v izolaci, tamější pivovar musel kvůli karanténě úplně zavřít. Máte informace, kolik takových podniků bude teď zavírat nebo bude muset zavírat?

Co se týká uzavření Litovle a celé té oblasti, tak samozřejmě jsme tam komunikovali jak s panem hejtmanem, tak přímo s těmi firmami, protože jsme museli zajistit, aby fungovaly zemědělské farmy, potravinářské podniky, řešili jsme to i s hygieniky a podařilo se nám to vyřešit. Problém byl jednak s pivovarem a jednak byla tam i velká pekárna, naštěstí se nám povedlo vyzásobit další obchody z okolních pekáren a musíme to řešit takhle postupně. Musím říct, že potravinářské podniky mají krizové plány, to znamená, že mají střídání směn, aby nedošlo ke kontaktu, mají i opatření na jednotlivé pracovníky, takže před nimi smekám a musím říct, že to zabezpečují a v tuto chvíli to funguje.

Vy jste řekl, že priorita je zabránit, aby se virus mezi zemědělci rozšířil, jaké mají zemědělci možnosti, jak se chránit, protože u nich ta varianta home office vůbec nepřipadá v úvahu?

Ono to není jenom u zemědělců, i v potravinářské obci to není možné. Když jsem mluvil s firmami, tak vytváří všechny podmínky, aby měli lidé nějaké možnosti. Někteří to zařizují tak, že hlídají děti, vytvářejí jim podmínky, aby tam mohli zůstat. Záleží podnik od podniku a vlastně musím říct, že mají stejné možnosti jako mají všichni ostatní, a jsem velmi rád, že teď, až budou zásobeni zdravotníci, lékaři a všichni tady ti pracovníci, postupně bude docházet na potravinářské podniky a i na zemědělce. My jsme jenom včera distribuovali 150 tisíc roušek, 100 tisíc respirátorů na potravinářské podniky a budeme v tom pokračovat. Takže děláme, co můžeme, a tady musím zase opět poděkovat hasičům a všem, kteří nám s tím pomáhají. Distribuovali jsme i dezinfekční prostředky, ze začátku nám velmi pomohly některé firmy jako byl Stock, který zdarma vyrobil dezinfekci. My jsme to distribuovali na potravinářské podniky, na které jsme měli dosah, aby byly zajištěny. Takže jsme udělili spoustu výjimek, aby podniky mohly vyrábět.

Jak se právě v tomto světle díváte na případ pana Martina Žufánka, který vyráběl dezinfekci, nakonec ale od toho ustoupil kvůli tomu, jak k tomu přistoupil Celní úřad?

Já jsem o tom mluvil s paní ministryní financí, mluvil jsem o tom i s našimi kolegy. Tam víceméně vyčerpal kvótu, která byla. Bylo to nedorozumění a já myslím, že už se to vyřešilo. Vyrobil tu část, kterou mohl, protože do budoucna se tomu nechce věnovat, tak jak jsem slyšel jeho vyjádření, a myslím si, že to bylo nedopatření.

Vláda schválila Ministerstvu zemědělství na protikrizová opatření 6 miliard korun, jak se ty peníze rozdělí?

V tuto chvíli vláda vzala na vědomí opatření, která se týkají zabezpečení zemědělství s tím, že mám za úkol, jakmile projde úprava do státního rozpočtu, předložit konkrétní program jako Ministerstvo zemědělství. V prvé řadě chceme dát rychlé peníze navýšením alokace o 1 miliardu na Podpůrný garanční rolnický fond. To jsou programy, na které jsou zemědělci zvyklí. Týká se to malých a středních, to znamená, že je to zajištění úvěrů, aby měli peníze na fungování dál, aby nebyli postiženi nedostatkem peněz. Druhá věc je v rámci Programu rozvoje venkova, tam bychom to chtěli dát na zpracování na farmě a rozšíření kapacity tak, aby se zvedala soběstačnost. Protikrizová řešení se vlastně skládají z toho, že pracujeme na rozšíření výroby v České republice, protože nevíme, jak to dlouho bude trvat, a nesmíme ohrozit zásobování obyvatel v České republice.

Vláda a obchody ujišťují, že se lidé nemusí předzásobit ve velkém, že je všeho dost, pořád tohle platí?

Jak jsem mluvil se zástupci obchodních řetězců a s firmami, tak v podstatě více než 90 procent kapacity je naskladněno. Těch potravin v tuto chvíli, až na některé drobné výkyvy, je hodně. Jenom pro představu, v České republice je denní produkce 2,7 milionu kilogramů pšeničné mouky, 710 tisíc kilogramů chleba, u hovězího masa je to 270 tisíc kilogramů, to znamená, v tuto chvíli máme zabezpečeno zásobování, nejsou tam žádné zásadní problémy. Samozřejmě můžeme jít do detailů, jako je droždí a tak dále, ale to je výkyv, protože lidé se teď vrhli nějakým směrem. A podle analýz, které mám, nejvíc lidí nakupuje v dopoledních hodinách, odpoledne už to klesá. Dostáváme se po tom počátečním náporu do nějakého normálu a zatím se nám to daří zvládat a věřím, že to zvládnou zemědělci a potravináři i do budoucna.

Plán vlády, který jste v pondělí schválili, počítá také s tím, že pokud situace vyeskaluje, tak zvážíte omezení vývozu surovin pro výrobu domácích potravin, v jakém případě byste k něčemu takovému přistoupili?

Varianta, že bychom cokoliv zakazovali, je až úplně to poslední, protože obchodujeme jak ven, tak dovnitř. My v tuto chvíli máme zajištěné zásobování, ale máme tam, že bychom to museli udělat po pečlivé analýze a museli bychom se na tom domluvit s ostatními státy a vzít komoditu po komoditě, kdyby nějaká chyběla. Ale říkám: je to až ta nejzazší varianta a v tuto chvíli s ní úplně nepočítáme.

A co by se muselo stát, aby stát začal počítat s touto nejzazší variantou?

Musel by být absolutní nedostatek suroviny v některém sektoru a to v tuto chvíli nehrozí. My jsme to tam jenom dali jako informaci. Dělali jsme analýzu s kolegy, v sobotu, v neděli, kterou jsme předložili vládě, a máme tam, že v případě, kdyby došlo k velkému výkyvu, že by nebyla surovina a tak dále, tak bychom na tom museli začít pracovat. Ale víceméně jsme o tom jen chtěli informovat, že i na tuto variantu jsme připraveni.

Jak teď stát ulehčuje výrobcům produkce potravin, vy jste slíbil, že jim uberete z administrativní zátěže?

My jsme udělali těch opatření několik. První věc je, co se týká kontrol v zemědělství, tak se omezíme pouze na akutní případy. To znamená, aby Státní zemědělská a potravinářská inspekce, kontrolovala jenom to, co je nezbytně nutné. To znamená kvalitu potravin, abychom zabezpečili obyvatelům, že ta kvalita je, to je ten dozor na jatkách a dozor nad potravinami. A takové ty administrativní kontroly a věci se odložily, abychom nezatěžovali zemědělce a potravináře zbytečnými kontrolami. Prodloužili jsme možnost podávání žádostí o platy o měsíc, u některých až o dva. Dneska odpoledne bude probíhat videokonference s ostatními ministry zemědělství Evropské unie, uvidíme, s čím oni přijdou. Ale říkám, že Evropská unie nám v tuto chvíli pomůže nejvíc s tím, když nás nebude obtěžovat dalšími věcmi a nebude nám přidělávat další starosti. Jak nám vyšla vstříc s těmi žádostmi ohledně kontrol, tak věřím, že ostatní věci administrativní a byrokratické odpadnou.

Vláda už poněkolikáté změnila dobu, kdy by mohli nakupovat senioři. Myslíte si, že to byl šťastný krok to několikrát takto měnit? Třeba šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si posteskl nad tím, že to s ním nikdo z ministrů nekonzultoval.

Tyto věci byly nějakým způsobem komunikovány, to spadá do kompetence pana ministra průmyslu a obchodu. Samozřejmě situace se vyvíjí, ale zájmem vlády bylo umožnit seniorům a vybraným skupinám, aby si mohli nakoupit v době, kdy tam nebude tolik lidí, aby nebyli ohrožení. Já si myslím, že si to postupně sedlo. Připouštím, že došlo k nějakému nedorozumění, ale nicméně teď už to snad bude v pořádku a v prvé řadě je potřeba říct, že zdraví je na prvním místě a my ty skupiny musíme chránit.

Šéf ústředního štábu Roman Prymula právě v této souvislosti také řekl, že bude navrhovat rušení slevových akcí, nelíbí se mu jednak rozesílání letáků a také hromadění lidí, kývl byste mu na to?

Co se týká slevových akcí a letáků, tak musím říct, že když jsem komunikoval s panem Prouzou, tak jsem na něj apeloval, ať zváží používání letáků. Já myslím, že některé obchodní řetězce to dobrovolně omezují, aby k tomu nedocházelo. Co se týká cen, tak se s nimi bavíme, aby ceny držely co nejvíc nízko. Ale primární zákaz akcí, to si nejsem jistý, že by to cokoliv vyřešilo, což ode mě zní zvláštně, protože říkám, že ty akce by se měly omezit, ale v tuto chvíli říkám, že by pro nás bylo lepší, kdyby se ceny držely přirozeně níž, aby nemusely být ty akce. A letáky samozřejmě budu rád, když řetězce omezí.

Máte od obchodů i zpětnou reakci, že vám přislíbily, že ceny budou skutečně držet nízko? Někteří lidé tvrdí, že teď přišli o své příjmy, musí se starat o děti a slevové akce jsou vlastně pro ně jediný způsob, jak si normálně nakoupit.

Já s tím naprosto souhlasím, to je přesně důvod, proč říkám, že bychom slevové akce neměli rušit příkazem. Tam záleží na řetězcích a my na ně apelujeme, aby ceny držely, co to jde, v té nižší rovině.

A ta reakce obchodů, pane ministře?

Já musím říct, že nebyla negativní. Myslím, že to si musí mezi sebou udělat, aby ceny nebyly úplně brutální. Musím poděkovat řetězcům, že nezneužívají situace v této chvíli, že jsme v úplně obrácené pozici, že potraviny nezdražují, protože v první fázi, kdy byla panika, kdy se vykupovaly věci, tak ceny nevyletěly nahoru, naopak řetězce to drží ve spolupráci s výrobci na klasické úrovni a nedělají to, já tomu říkám cenová regulace, že by ty ceny vyhnaly. Tady je to v pořádku, řetězce se chovají přiměřeně.