Článek
Jako ostatní se také výrobce plastových polotovarů ze Smržovky potýká s nedostatkem plastového granulátu. Jako dodavatel do celé řady odvětví, jako autoprůmysl nebo stavebnictví, mají dlouhodobé kontrakty, kde je obtížné si dovolit materiál nedodat nebo upravovat cenu. Dohody o dodání jsou pod obrovskými sankcemi.
„Zatím jsme žádnou neplatili, daří se nám projekty pro automobilovou výrobu držet. Tam sankce hrozí největší. Nechci o tom ani přemýšlet, je to v řádech tisíců euro. Ale hodinově – takže to je opravdu hrůza,“ bojí se důsledků Lukáš Horn.
Cena se v konečném důsledku podle něj musí promítnout u zákazníka. Problém je, že u řady projektů to není možné. Zakázky jsou uzavřené, podmínky dohodnuté. Vyšší cenu materiálu krátkodobě do výsledku promítnout podle něj nelze. Ale nějak k tomu určitě dojde.
„My například vyrábíme mantinely pro florbal, tam je toho plastu opravdu hodně. Tipoval bych, že nakonec ta cena může citelně poskočit, o pětinu, třetinu,“ vypočítává muž, jehož firma zažila loni boom i vzhledem k faktu, že vyráběla oddělující plexiskla v době covidu do různých provozů.
Za tunu granulátu polykarbonátu platil ještě začátkem roku 1150 eur za tunu, dnes je cena kolem dvou tisíc eur.
Ty ano, ty ne. Abeceda jako ve škole
Dodavatelé vypovídají firmě ze Smržovky i dlouhodobé kontrakty na dodávky materiálu. Jiní krátí dodávky až na polovinu. „Vysvětlují to vyšší mocí. Možná i my budeme brzy svým zákazníkům zdůvodňovat nedodání zboží vyšší mocí,“ říká majitel firmy.
TITAN – Multiplast
Společnost vznikla v roce 1997 jako člen skupiny TITAN GROUP, která sdružuje několik firem orientujících se na plastové polotovary.
Zabývá se komplexními službami a prodejem plastů pro průmysl a strojírenství, stavebnictví, reklamu a logistiku.
Rekordní obrat za rok 2020: 600 milionů Kč.
Sídlo: Smržovka.
Kromě Česka působí také na Slovensku, kde v roce 2005 založili dceřinou společnost TITAN-TATRAPLAST.
V Ružomberku vybudovali rozsáhlý areál s výrobou i sklady.
Zastavení výroby v továrně akutně nehrozí. Firma má jeden z největších skladů tohoto typu ve střední Evropě, krátkodobě tedy čerpá ze zásob. Velkou roli hraje i fakt, že se nespolehla na jednoho výrobce. Navíc výrobci přistoupili k netradičnímu řešení. Zákazníky, kterým materiál dodávají, si podle Horna rozdělili do kategorií A, B, a C.
„Céčkoví nedostanou vůbec nic. Béčka jen nějakou část. My zaplaťpánbůh jsme áčka z hlediska dlouhodobých vztahů, jakési historie, kterou s nimi máme, na základě velikosti odběrů, korektnosti chování. Je to založeno na důvěře. Díky tomu získáme jako kategorie A až 70 procent předchozího stavu,“ vypráví o bezprecedentní situaci majitel společnosti, která za loňský rok měla obrat 600 milionů korun.
„Kdybychom teď oslovili nového dodavatele, se kterým nás nepojí dlouhodobá spolupráce, není šance. Nic nám nedá,“ dodává Horn.
Situaci podle něj zhoršuje i fakt, že nejde o působení jednoho faktoru, ale několika najednou. „Zdražil až trojnásobně dovoz kontejnery z jiných koutů planety, vedle plastů chybí a zdražují dřevo a kovy. Nebo vlnitá lepenka, tam jsme čekali dva tři týdny, dnes na dodání čekáme měsíce, takže nic pozitivního na vývoji,“ říká Lukáš Horn.
První odhady podle něj mluvily o tom, že v létě bude lépe. „Už teď víme, že nebude, obávám se, že se to potáhne nejméně do konce roku, spíš ještě do toho dalšího,“ předpovídá „muž ze Smržovky“.
