Článek
Závěr právníků Evropské komise, že Andrej Babiš porušuje předpisy o střetu zájmů, se české úřady pokusily zvrátit různými argumenty. Na pomoc si vzaly i analýzu od ústavního právníka Aleše Gerlocha.
Podle jeho znaleckého posudku by unijní auditoři měli být k Babišovi shovívavější a uznat, že si splnil povinnost, když Agrofert převedl ze svého přímého majetku pod svěřenské fondy.
Evropská komise však tento názor odmítla a současně ještě popíchla Prahu za to, že vůbec s Gerlochovým posudkem vyrukovala.
Plyne to z dokumentu, který na konci října obdrželo české zastoupení v Bruselu a jímž Evropská komise reaguje na informace českých úřadů o tom, jak naložily se závěrečnými zjištěními auditu mířícího na premiéra Andreje Babiše.
Seznam Zprávy nechaly dokument odborně přeložit a už v minulých dnech některé zásadní pasáže popsaly.
Úředníkům z Bruselu totiž neušlo, že Aleš Gerloch poskytl služby prakticky ve stejné věci i přímo Andreji Babišovi - když vedl spor o střet zájmů ohledně médií u Městského úřadu v Černošicích, který vlastně zastupoval stát.
Černošický úřad rozhodl, že Babiš je ve střetu zájmů a dal mu pokutu. Tu však posléze zrušil Krajský úřad Středočeského kraje. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman po přezkumu rozhodl, že postoj krajského úřadu nebyl správný, správní žalobu ale nepodal.
Nezávislost Gerlochova posudku Komise zpochybnila v dokumentu, kterým na podzim odpověděla české straně na dodatečné připomínky. Upozornila, že právnické firmy zpravidla neposkytují služby různým stranám určitého sporu.
„Jestliže bylo záměrem České republiky poskytnout Komisi nezávislý právní posudek, měla ideálně vybrat znalce, který v minulosti neposkytoval právní služby na podporu stanoviska pana Babiše,“ uvedli autoři v obsáhlé příloze, v níž rozebírají právní stanoviska z pohledu Bruselu.
V této konkrétní pasáži právníci Komise podrobně zdůvodňují, proč nemohou přistoupit na názor české strany, že výklad příslušného paragrafu zákona o střetu zájmů není jednotný, a proto by se měl uplatnit výklad s co nejmenšími dopady na Babišova základní práva.
Podle Bruselu však takový výklad nepřichází v úvahu už kvůli tomu, jak o zákonu o střetu zájmů letos v únoru rozhodl Ústavní soud. Ten se usnesl, že zákon neodporuje ústavě, a nezpochybnil ani napadený paragraf, který firmám, jež jsou spoluvlastněné veřejným funkcionářem, upírá právo na dotace a veřejné zakázky.
Z dokumentu Evropské komise vyplývá, že Gerlochův znalecký posudek Česko přiložilo k žalobě na Evropskou komisi, kterou podalo letos v květnu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Tímto způsobem se Praha snaží zvrátit rozhodnutí, kterým Komise pozastavila průběžné platby spojené s dotačním Programem rozvoje venkova v období od 16. října 2018 do 31. prosince 2018.
Právníci z Komise také připomněli, že Gerloch poskytl obdobnou službu i jinému vrcholnému politikovi a nedostal se kvůli tomu na post soudce Ústavního soudu.
Jde nejspíš o narážku na Gerlochovu analýzu pro prezidenta Miloše Zemana, která v roce 2018 podpořila postoj hlavy státu, že Česko nemělo vydávat ruského hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. O vydání Nikulina tehdy rozhodl ministr spravedlnosti Robert Pelikán, což Zemana rozhněvalo.
Právě služby pro Zemana se staly jedním z důvodů, proč senátoři loni nepodpořili prezidentův návrh, aby se Gerloch stal ústavním soudcem. Při tajném hlasování Gerloch dostal v Senátu pouze 19 ze 64 odevzdaných hlasů.
Odborný překlad dopisu Evropské komise:
