Článek
„Dobrý den, tady Oman Air 132, blížíme se k vašim hranicím,” hlásí letadlo, které do Česka přilétává z Rakouska. Vaše odpověď, coby leteckého dispečera, musí přijít co nejrychleji, jenže vy v ten moment řešíte Air Berlin a polský LOT, které se asi za 3 minuty sblíží nad Mělníkem víc, než by kdokoli z nich chtěl.
Vzápětí se ohlásí další: „Dobrý den, tady Quadriga 665G, žádám o povolení o sestup na 310,” dožaduje se pilot na východě republiky, který míří do Vídně. Česko musí opustit v jiné letové hladině, než má teď a dispečer mu to musí nejdřív povolit.
Na západě republiky mezitím opouští váš vzdušný prostor také Ryanair 7622 a vy ho musíte předat dalšímu dispečerovi na západě Česka – to znamená, že pilotovi musíte ohlásit frekvenci, na kterou má přepojit.
To všechno jsou zhruba tak dvě minuty života letového dispečera.
Jednotky minut, tisíce lidí
Podobných situací řeší každou hodinu desítky. Do vzdušného prostoru, který má na starost, mu za 60 minut vletí kolem 30 - 40 letadel a v každém sedí zhruba 150 lidí. Dispečer tak během své osmihodinové směny zodpovídá za zhruba 30 - 40 tisíc lidí.
Aby se při takhle náročné a zodpovědné práci eliminovaly chyby, u každého dispečerského postu sedí dva lidé a pravidelně se střídají s dalšími dvojicemi. Pracovat v kuse můžou jenom dvě hodiny, pak musí přijít hodinová pauza.
I proto patří práce leteckého dispečera mezi nejlépe placené v Česku. Plat zaměstnanců ŘLP se pohybuje průměrně mezi 150 tisíci korunami.
