Článek
Kdyby nešlo o malou rodinnou firmu zničenou zajišťovacími příkazy vydanými na základě pouhého podezření, že firma šidí stát na daních, byla by to opravdu scéna jak z divadelní frašky.
Odehrála se na finančním úřadě v Chrudimi, kam se reportéři Zvláštního vyšetřování vydali v doprovodu s daňovým poradcem zničené firmy KM Plus Jaroslavem Řezkou.
Finanční správa po několika týdnech vyjednávání souhlasila s tím, že reportérům v doprovodu zástupce firmy umožní takzvané nahlížení do spisu.
Rozhodnutí, které položilo firmu
Otázky byly jasné: na základě čeho se finanční úřad rozhodl v létě 2016 ze dne na den vydat na firmu vyrábějící plastové lahve na chemikálie zajišťovací příkaz, čímž ji odstřihla od peněz a majetku a firma okamžitě skončila. Zaměstnanci šli na Úřad práce.
Jan Klapal, úředník z Finančního úřadu pro Pardubický kraj, který byl u vydání zajišťovacích příkazů, byl hlavní postavou dvouapůlhodinového setkání na úřadu. Předložil před daňového poradce dvě složky spisu a nechal ho nahlížet. Podrobnosti v úvodním videu.
Video je bonusovým materiálem k aktuální epizodě „Všeci kradnú“ investigativního seriálu Zvláštní vyšetřování.
ZVLÁŠTNÍ VYŠETŘOVÁNÍ: VŠECI KRADNÚ!
Na finančním úřadě se reportéři nesměli na nic ptát, komunikaci s nimi si vymínilo Generální finanční ředitelství pouze písemnou formou. Mohli si ale průběh jednání natáčet na video, sama Finanční správa si toto setkání natáčela na dvě kamery. Z každé pronesené věty se navíc pořizoval písemný záznam.
„Proč se manipulovalo se spisem?“
Daňový poradce Jaroslav Řezka se po nahlédnutí do spisu zhrozil: byly do něj vloženy desítky dalších dokumentů, které tam ještě před rokem, v době vydání zajišťovacích příkazů, nebyly, ačkoliv nesou datum před vydáním příkazů.
„Jak je možné, že bylo se spisem manipulováno,“ ptá se Řezka.
Úředník Klapal poprvé zaváhá: „V jakém smyslu tam nebyly všechny dokumenty?“ a následně dodá: „Zřejmě došlo k rozšíření spisového materiálu.“ Konkrétnější nebyl – vyžádal si třicetidenní lhůtu na odpověď.
Druhou zásadní otázkou, na kterou nedostal poradce Řezka odpověď, bylo, z jakého dokumentu (a kým vystaveného) vycházel finanční úřad při svém podezření, že firma neplatí daně. Tento dokument totiž ve spisu není.
I tentokrát Jan Klapal dlouze hledal v různých složkách, ale odpověď nenašel. Znovu si vymínil třicetidenní lhůtu na její sepsání.
Když se vám to nelíbí, můžete si stěžovat
Při následné písemné komunikaci s tiskovou mluvčí Generálního finančního ředitelství Petrou Petlachovou se reportéři dozvěděli, že se spisem „v žádném případě manipulováno nebylo“, pouze byl původně rozdělen na vícero částí.
Na doplňující dotaz, že ani rozdělené části podle poradce Řezky některé dnes vložené dokumenty tehdy neobsahovaly, mluvčí posléze napsala: „Spis se v průběhu času mění, například z důvodu archivace, přeřazování písemností z jiných částí spisu a o doplňování aktuálních písemností. Pokud má daňový subjekt pochybnosti o způsobu vedení spisu, má možnost využít institut stížnosti.“
ZVLÁŠTNÍ VYŠETŘOVÁNÍ: POPRAVY S OMLUVOU
Pokud jde o dotaz týkající se konkrétního dokumentu, ze kterého vyplývalo, že firma šidí stát na daních, a jenž není ve spisu založen, mluvčí Finanční správy odpověděla: „Pracovníci oddělení zvláštních činností a pracovníci vymáhacího oddělení v Chrudimi jsou pracovníci jednoho správce daně, ve spise tudíž není o jejich běžné komunikaci nutné pořizovat záznam.“
Jinými slovy – žádný doklad, který by vznikl na základě kontrolního zjištění, ve spisu není. Natož aby se k němu firma ještě před vydáním zajišťovacích příkazů měla příležitost vyjádřit.
Co vlastně potvrdily soudy?
Právě toto zdůvodnění, jak je uvedla mluvčí Finanční správy, je přitom v rozporu s její další odpovědí, že zajišťovací příkazy jsou vydávány jako krajní možnost.
Daňový poradce firmy Jaroslav Řezka totiž uvádí: „Pracovníci finančního úřadu patnáct dní po vydání zajišťovacích příkazů na zaprotokolovanou otázku, proč nebyla firma dosud seznámena s jakýmikoliv pochybnostmi, odpověděli: Správce daně dosud provádí dokazování. Daňový subjekt bude seznámen až po zhodnocení důkazů.“
Proč tedy v případu firmy KM Plus neplatil princip, že zajištění peněz a majetku firmy je až krajní možnost? „Postup Finanční správy byl naprosto v pořádku, v souladu se zákonem, což v daném případě potvrdil svými rozhodnutími i krajský soud,“ uvedla mluvčí Petlachová.
Byl to podvod, nebo ne? Zatím nikdo neřekl
Pravdou je, že krajský soud a následně i Nejvyšší správní soud svými rozhodnutími potvrdily, že Finanční správa měla v případě firmy KM Plus právo zajišťovací příkazy vydat – podezření, která úředníci sepsali do svého protokolu, k tomu zavdávala příčinu. Otázkou však stále zůstává, kde se tato podezření vzala a o co přesně je Finanční správa opírá.
Podstatou údajného podvodu firmy KM Plus se zatím nikdo nezabýval a dokument, ze kterého by něco takového vyplývalo, neexistuje, což potvrdila sama Finanční správa.
Firma KM Plus se v současné době domáhá zrušení platebních výměrů u insolvenčního soudu a – jak říká Jaroslav Řezka – věří, že tam se spravedlnosti domůže. Pokud ne, zváží další právní kroky.
