Článek
1. místo v kategorii Portrét získal italský fotograf Gabriele Galimberti se svou sérií pro National Geographic. V souboru nazvaném Ameriguns se zaměřil na americké soukromé vlastníky střelných zbraní.
Z dat nezávislého globálního výzkumného projektu Small Arms Survey se sídlem v Ženevě se polovina všech střelných zbraní světa vlastněných soukromými osobami pro nevojenské účely nachází v USA.
Z citovaného šetření vyplývá, že počet střelných zbraní přesahuje populaci země: jde o 393 milionů zbraní na 328 milionů lidí. Debaty o vlastnictví střelných zbraní provázejí Spojené státy po celou dobu jejich existence; toto právo je zakotvené od roku 1791 v druhém dodatku americké ústavy a již dlouho je kontroverzním tématem amerického právního, politického a sociálního diskurzu.
Pro konzervativní Republikánskou stranu je právo držet zbraň tradičně nedotknutelné. Příznivci liberálnější Demokratické strany oponují zastaralostí druhého dodatku, který jeho autoři sepisovali v době mušket. Tvrdí, že moderní vojenské zbraně nemají mezi civilisty co dělat.
2. místo v kategorii Portrét získala ruská fotografka Alisa Martynova za soubor o imigrantech v Itálii.
V Itálii oficiálně pobývá více než milion přistěhovalců z Afriky a také neznámý počet migrantů bez dokladů, kteří se vydali na nebezpečnou a často život ohrožující cestu za lepším životem v Evropě.
Fotografka porovnává migranty v Itálii s rozptýlenými hvězdami: mladí lidé z různých zemí, různých pohlaví a různých rysů, s různými důvody, proč skončili právě v Itálii.
Studie Mezinárodní organizace migrantů z roku 2016 poukázala na nejistotu, konflikty a diskriminaci jako hlavní hybnou sílu migrace. Nejde tedy zdaleka jen o ekonomické či pracovní důvody. Diskriminaci na základě sociální skupiny, náboženství nebo sexuální orientace zmínila téměř polovina studované skupiny.
3. místo v kategorii Portrét získala polská fotografka Natalia Kepeszová za sérii Niewybuch. (Polské slovo v názvu souboru označuje starou nevybuchlou munici.)
Vojenské letní tábory pro mládež existují v Polsku od 20. let 20. století. Mladí účastníci procházejí fyzickým i psychickým výcvikem. Dostává se jim ho často na cvičištích bývalé armády, kde se učí dovednostem, jako je taktika, přežití, sebeobrana a topografie.
Také se učí střílet vzduchovkou, ale i kulomety a granáty. Tábory jsou propagovány jako příležitosti pro dobrodružství, rekreaci a budování týmové práce. Organizátoři tvrdí, že hraní s replikami zbraní minimalizuje možnost, že děti budou hledat zbraně skutečné.
Autorka ukazuje život na dětských letních vojenských táborech, které u některých lidí sklízejí kritiku za to, že mohou v dětech naopak podporovat a rozdmýchávat nacionalismus. Ten je v Polsku na vzestupu zejména od nástupu pravicové populistické strany Právo a spravedlnost (PiS).
Do 64. ročníku soutěže World Press Photo se letos přihlásilo 4315 fotografů ze 130 zemí světa a zaslali porotě k posouzení celkem 74 470 snímků. Soutěž oceňuje nejlepší novinářské fotografie v osmi kategoriích.
Všechny oceněné snímky naleznete zde.
