Článek
Vítězná jabloň, kožená reneta zimní, již přes sedm dekád stíní návštěvníkům hostince u Lidmanů v Machově u polských hranic. Strom je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje. Ačkoliv letošní rok úrodě obecně moc nepřál, tak jabloň u Lidmanů je obsypaná jablky. Jablečný štrúdl nebo staročeští rytíři z místního ovoce jsou důležitou součástí komunity a můžete si je vychutnat s výhledem na hříčku přírody, která vykouzlila jabloni dutý a křivý kmen s bohatou korunou. Podle pamětníků byly ve 20. letech minulého století na místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té současné.
Jabloň u Lidmanů, vítězný Strom roku 2020. Strom do ankety přihlásila Místní akční skupina Stolové hory spolu s obcí, školami, zahrádkáři a dalšími spolky a s podporou syna majitele původního hostince u Lidmanů, který ho vlastnoručně vysadil po konci druhé světové války. „Jabloň po několika letech od vysazení neplodila, tak tatínkovi někdo z hostů poradil, že má málo železa. Tatínek nelenil a zakopal k jejím kořenům hřebíky. A opravdu pak začala plodit,“ vzpomíná Jaroslav Lidman. Stromy se tehdy vozily z druhé strany hranice, z Kaltwasser (Studená Voda), protože byly odolnější vůči zdejšímu počasí. Když se dovezly z české strany, tak většinou nevydržely dlouho a méně plodily.
Stříbro putuje Lípám v Hřebenech na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Památné lípy stojí v malebném údolíčku nedaleko zámku Hartenberg. Majestátní stromy pamatují nejen poslední zámeckou baronku, ale i její předky. Jejich mohutné větve se sklánějí až k zemi a vytvářejí magického genia loci.
Bronz si odnáší dub Hugo z Lednice v Jihomoravském kraji.
4. místo - Otec lesů, Vrakodávný veledub. Název „Vrakodávný“ pochází od vrakovitě vyhlížejících zpevňovacích obručí, které jsou dnes již zrezlé a zohýbané. Dub zažil několik požárů, i přes to žije a stále roste, dokonce dal vzniknout dalším mladým stromkům. Z obce Stroupeč a Přívlaky k němu přicházejí celé generace a obdivují jeho krásu, sílu a chuť žít.
5. místo - Praskoleská lípa. Patří k našim nejstarším a nejmohutnějším památným stromům. Jako starý památný strom byla uváděna již v časopisu Háj roku 1874. Památný strom se nachází v okrese Jihlava.
6. místo - Lípa sv. Jana Nepomuckého. Nakloněná lípa je žijící památkou na zaniklé řemeslo vorařství, ekologickou těžbu a přepravu dřeva. U této lípy se překládala halštatská sůl z budějovické Solnice na vory do Prahy. Lípa stojí vedle kapličky postavené v roce 1708 pravděpodobně zásluhou plavců (vorařů, šífařů, loďařů). V jejím výklenku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, který je jejich patronem. Voraři se u něj modlili za šťastnou plavbu. Tato lípa srdčitá z Českých Budějovic je stará 200 let.
7. místo - Černá dáma. Nejmohutnější borovice černá v ČR stojí u vstupu do zámeckého parku ve Valči na úpatí Doupovských hor. Stáří stromu 230 let.
8. místo - Strom rodáků. Mnozí hospodáři vysazovali na hranicích pozemků stromy. Tak učinil v minulosti také majitel „Němcova gruntu“. Netušil, že se z jeho malého stromu stane dominanta Němcova kopce a Bystrého. Strom rodáků si zahrál i ve filmu Vojtěcha Jasného „Všichni dobří rodáci“. Po třiceti letech přijel režisér do Bystrého znovu, aby zde natočil „Návrat ztraceného ráje“, a letitý javor se vrátil do filmového světa.
9. místo - Janovská tisíciletá lípa. K památnému stromu se vztahuje příběh, který roku 1945 zaznamenala místní rodačka. V roce 1866, kdy městečko Janov obsadili Prusové, se mladá matka se svou roční dcerou schovala ve strachu před vojáky v dutině staré lípy. Pruští vojáci se ale nakonec ukázali jako spořádaní, odložili zbraně, a místním dokonce pomohli i při sklizni.
10. místo - Jilm u gymnázia. Vzrostlý jilm je pozůstatkem parku u dnes již neexistujícího Německého domu, který se rozprostíral mezi dnešním gymnáziem a zahradou. Park zřídil vyškovský Okrašlovací spolek na počátku 20. století. Osud však k němu nebyl příznivý a v 70. letech 20. století padl za oběť čtyřproudému průtahu městem. Poslední vzpomínkou na něj je tento krásný jilm.
11. místo - Javor z Velké Lhoty. Mezi Velkou a Malou Lhotou stojí na hřebenu javor, který je častým cílem vycházek, konají se zde svatby či hraje ragby. Jeho život je úzce spjatý s Velkou Lhotou založenou jako útočiště evangelické církve na dříve obtížně dostupných kopcích a s historickým dřevěným kostelem, kde sloužil Jan Karafiát, který zde napsal také známou knížku Broučci.
12. místo - Roškopovská babyka. Tento krásný památný strom je tak trochu samotář. Kolem něj totiž nejsou žádné jiné stromy, jen zvlněná louka a červená půda, kterou můžete spatřit i ve snímku Jana Svěráka „Kuky se vrací“. Roškopovská babyka je jedním z největších exemplářů svého druhu v Královéhradeckém kraji.
Prostřednictvím ankety se Nadace Partnerství snaží podporovat a motivovat veřejnost k péči o významné stromy a k novým výsadbám.
