Článek
Vedete region, který má obrat 190 milionů eur a skoro tři tisíce zaměstnanců. Stále to platí? U vás se nepropouští?
Neštěstí ne. Byznys celkem funguje. My hodnotíme konec roku ke konci června, takže od 1. července nám vlastně začal další rok. Čísla za kvartál jsou celkem v pořádku, takže zatím se daří.
Co to znamená, že jsou v pořádku? Jaká jsou?
Že jsme nad plánem, ale fakt je ten, že se plánuje těžce, protože v podstatě nikdo neví, co bude dál.
O kolik a díky čemu jste nad plánem?
Máme čtyři nohy byznysu, vlastně pět, když vezmu naše právníky. Co se drží, je audit, protože povinnost auditu mají všechny firmy, všechny subjekty, na které se to vztahuje. Pak máme poradenství a firmy teď potřebují pomoc. Nový způsob, nové modely. Zatím se zaplaťpánbůh daří.
Takže Ernst & Young krize nezasáhla vůbec nijak?
Krize nás samozřejmě zasáhla, ten způsob fungování je velmi obtížný. Jsme firma založená na lidech a každý rok bereme velké množství nových zaměstnanců, které školíme. To je velmi obtížné na dálku online. Takže práce s lidmi je velmi, velmi náročná. Obávám se, když ještě dlouho tato situace potrvá, že bude mít opravdu negativní důsledky pro mentalitu lidí, je to opravdu složité.
Už proběhly nějaké úvahy například o sdílených kancelářích nebo že by třeba Ernst & Young redukoval prostory, které využívá?
Určitě ano. Tento „nový normál“ přijde. Situace se nevrátí do starých kolejí. Určitě to zahýbe s trhem nemovitostí, protože si myslím, že všechny globální firmy jsou na tom stejně, budou potřebovat stále méně kancelářských prostor, takže určitě ke změnám dojde.
Jak konkrétně?
To si zatím neumíme představit. Určitě bude změna spočívat v tom, že se bude kombinovat home office čili práce z domova, práce ve firmě a práce u klienta. V jakém poměru, ale stále není jasné.
Vy jste hlavní tváří každoroční české části soutěže, která je v celosvětovém měřítku nejprestižnější na světě. Co je letos jinak?
Letos bylo jinak, že vyhlášení celosvětového finále, které se koná v Monaku, proběhlo online. My jsme naštěstí ještě za pět minut dvanáct stačili vyhlásit fyzicky vítěze 20. ročníku, což bylo v březnu na Žofíně. Nynější ročník se právě uzavřel, přihlášky se uzavřely, probíhají interview. No a doufáme, že se nám opět podaří uspořádat zase fyzicky vyhlášení na Žofíně. Přesunuli jsme proto termín o měsíc později, takže místo v březnu bude české finále v dubnu.
Mají podnikatelé vůbec náladu na soutěže, když mnohdy řeší přežití firem?
Já myslím, že ano. Ta soutěž je skutečně o podnikání, o podnikatelských osobnostech. To jsou lidé, kteří mají vizi, jsou schopni překonávat překážky a postavit se k problémům čelem. Takže mnozí si našli nové výzvy, nové koncepty a byla by škoda, kdyby neměl proběhnout tento ročník.
Vy právě díky úzké spolupráci s podnikateli a manažery máte dost detailní přehled o tom, co se děje v českých firmách a české ekonomice. Co se tedy děje?
Pandemie působí na různé obory odlišně. Hotely, restaurace, kavárny a cestovní ruch vůbec - ty to velmi tíží. Pak jsou firmy patřící do e-commerce, IT technologií a ty zažívají vyloženě boom a využívají toho. Co by určitě pomohlo, je nějaká větší stabilita prostředí, aby se firmy lépe orientovaly v tom, co bude. Tím myslím stabilitu v legislativě, vládních nařízeních a podobně. Kam například bude směřovat vládní pomoc, do kterých odvětví se bude investovat.
Na to si momentálně podnikatelé nejvíc stěžují?
Míra nejistoty je velká. Samostatná kapitola jsou různé balíčky. Není jednoduché se v nich orientovat, někdy je byrokraticky náročné je vůbec získat.
Vy jste říkala, že to horší teprve přijde. Čeho se nejvíc bojíte?
Já se bojím dopadu na ekonomiku. Máme různá moratoria a až skončí, obávám se, jak to bude vypadat. Které firmy přežijí, které ne. Ale není to jenom o koronaviru. Jsou tady současně jiné mega trendy. Vláda v USA, obchodní vztahy, obchodní válka EU, Amerika, Čína, Rusko, globální oteplování, prostě velké trendy, které budou mít významný dopad na globální byznys jako takový.
Váš odhad, kolik firem nepřežije?
Tak to bych si netroufla. U restaurací se říká, že přežije snad desetina nebo podobně tragické číslo. Ale jinak opravdu nevím.
Dávají firmy v této těžké době stejně peněz na charitu nebo už škrtají?
Já se přiznávám, že na poslední čísla jsem se nedívala, ale tipla bych si, že neškrtají. Kdy jindy pomoci než teď. Soudím sama za sebe. Já jsem mecenáška Národního divadla a letos jsem vůbec neuvažovala, rovnou jsem jim to poslala.
Seznam Zprávy před časem upozornily na možný střet zájmů, vaše firma ověřuje účetní závěrku Agrofertu, poskytuje mu i poradenské služby. Současně ale auditoři EY kontrolují rozdělování evropských dotací přes Státní zemědělský intervenční fond. Tedy těch dotací, na kterých závisí rentabilita zemědělské a potravinářské divize Agrofertu. Jak to vnímáte?
My jako firma tyhle věci bereme velmi vážně a samozřejmě před přijetím zakázky jsme ji konzultovali globálně, s nejvyššími šéfy v dané oblasti. Chtěli jsme se ujistit, že jsme schopni ten konflikt zájmů zvládnout - aby zkrátka nenastal. Takže máme oddělené týmy, „čínské zdi“.
Takže podle vás může auditor věrohodně posoudit střet zájmů, když je finančně zainteresovaný jak u plátce, tak u příjemce? A v obou případech s vazbou na Andreje Babiše?
Vazbu na Andreje Babiše bych nezmiňovala. Tahle situace může nastat u kohokoliv, takže nejen u Andreje Babiše, kdy se prostě auditorská firma dívá na obě dvě strany. A jak říkám, je potřeba to velmi dobře ošetřit tím, že se rozdělí týmy a že si je auditor vědom možnosti konfliktu a k tomu se patřičně postaví. Takže ano, je to možné ošetřit.
