Tlak na Evropskou komisi kvůli vakcínám sílí. Možná dojde i na soud

„Netransparentní chování Evropské komise a zejména farmaceutických firem,“ volají neziskové organizace, frakce Zelených (Greens/EFA) nebo jednotlivci z jiných frakcí v Evropském parlamentu.

„Není třeba zveřejňovat citlivé údaje, zveřejnění smluv ničemu nepomůže,“ oponují většinou středopravé frakce europarlamentu i zástupci Komise.

Evropská komise by, i podle zdrojů Seznam Zpráv zevnitř unijních institucí, smlouvy zveřejnila, je ale na samotných farmaceutických firmách, jestli k tomu dají zelenou, či nikoliv. Přestože kusé informace i některé smlouvy unikly chtě-nechtě na veřejnost, přesné a podložené informace o cenách, financích vložených do výzkumu nebo komunikaci mezi stranami neznáme.

Frakce Zelených a například nezisková organizace Corporate Europe Observatory (CEO) však trvají na tom, že je ve veřejném zájmu, aby byl celkový vztah mezi EK a farmaceutickými firmami transparentní. Europoslanci plánují v případě odmítnutí i právní kroky.

Již v květnu minulého roku začala Evropská komise finančně podporovat výzkum potřebný pro vývoj očkovacích látek a dalších přípravků. V červnu poskytuje Evropská investiční banka farmaceutické firmě BioNTech 100 milionů eur na vývoj vakcíny proti covidu-19.

V červenci EK zajišťuje dodávky přípravku remdesivir a na konci měsíce uzavírá jednání se společností Sanofi-GSK o nákupu potenciální očkovací látky. Poté následovaly smlouvy uzavřené s firmami AstraZeneca, CureVac, Moderna, Johnson&Johnson, Pfizer/BioNTech. Od léta se mezi Komisí a farmaceutickými firmami uzavírá „smlouva za smlouvou“.

Pod silným nátlakem členských států se v lednu letošního roku zveřejnila smlouva mezi EK a společností CureVac. Přestože její vakcíny ještě nejsou v oběhu, je to právě německá firma, která jako první přistoupila k publikaci dokumentů. Důležité informace, například o ceně, však začernila.

Nedlouho poté přišla na řadu i smlouva s britsko-švédskou firmou AstraZeneca. A to zejména kvůli kontroverzi s nedodanými dávkami. Velká část klíčových pasáží se však opět začernila. Díky chybě, které se spekulativně říkalo i „naschvál“, však po otevření v počítačovém programu bylo možné nahlédnout i pod začerněné údaje.

Díky tomuto „přešlapu“, ale i kvůli dalším uniklým informacím víme, že Evropská komise opravdu dojednala vakcíny proti covidu-19 za nižší cenu než například Spojené státy nebo Velká Británie. Tento fakt však mnohým nestačí a domnívají se, že by evropští daňoví poplatníci měli znát přesné znění všech dohodnutých smluv.

„Chybí informace ohledně výzkumu a vývoje, kolik bylo společnostem zaplaceno, kde se to bude vyrábět a jak rychle dodávky budou chodit. Zhoršuje to jakoukoliv možnost veřejné kontroly,“ říká Seznam Zprávám europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti/Greens). Právě frakce Evropského parlamentu Zelení už měsíce žádá od Evropské komise zveřejnění všech informací.

„Komise je dlouhodobě poměrně nedobytná. Nezbude než to posunout k soudu,“ potvrzuje Peksa Seznam Zprávám informaci, že frakce Zelených celou záležitost chce řešit právní cestou. Peksa však upozorňuje, že se stejně v rámci závěrečné finanční kontroly bude Komise muset uchýlit ke zveřejnění dokumentů. V tom případě by se jednalo ale až o přibližně polovinu roku 2021. Zelení to chtějí řešit dříve.

Pokud známe ceny vakcín a víme, že velmi pravděpodobně nedošlo k dohodnutí předražených vakcín nebo ke korupčnímu jednání, v čem vlastně tkví problém se zveřejněním? „Motivace je i snaha utajit informace před konkurencí - kdo dostal lepší cenu. Handlování je neveřejné. Přijde mi to obskurní,“ odpovídá Mikuláš Peksa. Podle něj farmaceutické firmy využívají pandemické situace a nastavují precedens pro to, co je normální. „Já si myslím, že nezveřejnění informací normální není,“ dodává.

Na půdě europarlamentu však nepanuje shoda. „Evropská lidová strana, Socialisté a demokraté i Renew Europe farmaceutické firmy kryjí. Jsou nevstřícní k požadavku, aby se smlouvy zveřejnily,“ uvádí Peksa.

„Jestliže Zelení nedokážou využít současných mechanismů, přijde mi to trochu úsměvné. Vnímám to jako jejich snahu se zviditelnit, než že by opravdu hledali řešení,“ kontruje Peksovi europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP).

Zdechovský i jeho parlamentní frakce zastává postoj, že zveřejnění smluv nic neřeší. Podle jeho slov je zásadní kontrola uvnitř Evropského parlamentu směrem ke Komisi, která podle něj funguje. Na mysli má rozpočtové a jiné výbory, které kroky Evropské komise hlídají. Zástupci europarlamentu také mohli do konkrétních smluv nahlédnout.

Na otázku Seznam Zpráv, zda vidí, podobně jako frakce Zelených, problém v netransparentnosti vztahu mezi EK a farmaceutickými firmami, Zdechovský odpovídá: „Já v tom problém nevidím. Zažil jsem sedm let se Zelenými, kteří obviňovali tabákové i farmaceutické firmy, což se ukázalo jako nesmysl. Zelení vidí trávu růst“.

Na straně Zelených je však v tomto případě i řada neziskových organizací. Jednou z těch nejvýraznějších a nejhlasitějších je Corporate Europe Observatory (CEO), jejíž představitelé dokonce podali kvůli netransparentnosti vakcínových jednání stížnost k evropskému ombudsmanovi.

Od září minulého roku CEO žádají o zveřejnění smluv i podrobností o jednání. Prozatím byly všechny žádosti zamítnuty. Zástupci CEO se v žádostech odvolávají na zásady Lisabonské smlouvy, ve kterých se EU zavazuje k otevřenému jednání. Podle organizace jde v tomto případě o jasný veřejný zájem.

„Důvod, proč jsme otevřeli vlastní vyšetřování, je proto, že přestože na jaře oznamovaly všechny farmaceutické firmy ruku v ruce s lobbistickými společnostmi vzletná slova o vakcíně jako spáse, nakonec se zachovaly vlastně úplně stejně jako mimo pandemii. Snažily se hlavně o zisk co nejvíce finančních prostředků na výzkum a vývoj,“ komentuje pro SZ Olivier Hoedeman z CEO.

Takovým příkladem by mohla být kontroverze okolo dodávek vakcín britsko-švédské firmy AstraZeneca. Podle smlouvy měla společnost dodat do EU asi sto milionů dávek vakcíny, doručila zatím pouze třetinu. A další omezení budou následovat i v dalších čtvrtletích. Výpadky dodávek zpomalily distribuci po členských státech, neboť mnohé země kvůli nízké ceně vsadily v objednávkách a vlastních nákupech právě na AstraZenecu.