Tlak Číny roste. Nad Tchaj-wanem přelétly skoro čtyři desítky stíhačů

Tchajwanské ministerstvo obrany nejdříve informovalo, že tchajwanské bojové letouny vzlétly proti 18 stíhačkám J-16 a čtyřem Su-30, dvěma bombardérům H-6 a jednomu protiponorkovému letounu. Dnes brzy ráno pak ministerstvo uvedlo, že mise z páteční noci se zúčastnilo dalších 13 čínských strojů, deset J-16, dva H-6 a jeden letoun vybavený systémem včasného varování.

Ministerstvo sdělilo, že Tchaj-wan nasadil svou techniku, aby odradil a monitoroval čínské stroje. První skupina čínských letounů letěla v oblasti poblíž Prataských ostrovů, přičemž nejblíže se k atolu dostaly dva bombardéry. Druhá skupina proletěla nad průlivem, který odděluje Tchaj-wan od Filipín, což je klíčová vodní cesta spojující Pacifik a Jihočínské moře.

Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii, si v uplynulém roce stěžoval na opakované manévry čínského letectva poblíž ostrova. Často se tak dělo v jihozápadní části obranné zóny poblíž Prataských ostrovů, které ovládá Tchaj-wan.

Předchozí největší průnik do tchajwanského vzdušného prostoru se odehrál v červnu, kdy se na něm podílelo 28 čínských letounů, informuje BBC.

Čína považuje ostrov Tchaj-wan za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

„Takto se Čínská lidová osvobozenecká armáda rozhodla oslavit svůj státní svátek, vojenským nátlakem,“ řekl stanici CNN bývalý úředník amerického ministerstva obrany a hostující vědecký pracovník na Národní univerzitě v Singapuru Drew Thompson. „Přelety čínských armádních letounů jsou v tuto dobu celkem rutinou, ale zintenzivnění přeletů bombardérů na velký svátek Čínské lidové republiky podtrhuje, že se jedná o politickou válku a součást masivní nátlakové kampaně,“ dodal Thompson.

„Čínský prezident Si Ťin-pching nařídil armádě, aby zvýšila svou připravenost a připravila se na boj za realistických bojových podmínek. Proto je poměrně nepřekvapivé, že armáda nadále létá do tchajwanského vzdušného prostoru,“ řekl CNN hlavní bezpečnostní analytik think-tanku RAND Corporation Derek Grossman.

Minulý čtvrtek čínský Úřad pro záležitosti Tchaj-wanu v prohlášení kritizoval tchajwanského ministra zahraničí Josepha Wua za to, že na mezinárodní scéně „zběsile prezentoval tchajwanské projevy nezávislosti“.

„Tchaj-wan je nezcizitelnou součástí čínského území a nikdy nebyl samostatnou zemí,“ stojí mimo jiné v prohlášení. „Vzkazujeme Josephu Wuovi a jemu podobným, že sjednocení je správná cesta a nezávislost Tchaj-wanu slepá ulička,“ uvedl podle CNN Úřad pro záležitosti Tchaj-wanu. Všechny druhy projevů nezávislosti Tchaj-wanu nejsou nic jiného než mouchy „bzučící okolo nás“, stojí také v textu.

V reakci na tato prohlášení tchajwanská Rada pro záležitosti pevniny obvinila Peking z používání „extrémně opovrženíhodného jazyka“, kterým pomlouvá tchajwanského ministra zahraničí. V sobotu pak Wu reagoval na svém twitterovém účtu.

„1. říjen nebyl dobrým dnem. Čínská armáda vletěla s 38 bojovými letouny do našeho vzdušného prostoru, což je dosud největší zaznamenaný počet. Je to ohrožení? Samozřejmě. Je zvláštní, že Čínská lidová republika se už neobtěžuje hledat výmluvy,“ uvedl ministr.

Podle odborníků ale i přes vyostřenou debatu mezi oběma stranami ozbrojený konflikt nehrozí. „Nemyslím si, že by byla vysoká nebo významná pravděpodobnost čínského útoku nebo invaze na Tchaj-wan,“ řekl CNN bezpečnostní analytik Derek Grossman. „Čínská lidová osvobozenecká armáda má stále mnoho slabin, zvláště když by následně čelila jisté intervenci Spojených států s možnou, až pravděpodobnou japonskou a australskou podporou,“ dodal Grossman.