Článek
Tkalcovna Kubák přečkala řadu nesnází a nyní čelí další zkoušce. Koronaviru.
„Pokud dojde k celostátní karanténě, jak se událo letos v březnu, tak to tady můžu zavřít,“ uvedl pro Seznam Zprávy současný majitel Filip Kubák, který je šestou generací tkalců od založení Tkalcovny Kubák roku 1870 v malém jihočeském městě Strmilov.
V malé obci v jižních Čechách se tkalcovské řemeslo předává z otce na syna desítky let. Filip Kubák patří už do šesté generace tkalcovské rodiny Kubáků ze Strmilova. Jejich tkalcovna vznikla v roce 1870 a téměř bez přerušení funguje dodnes. Historii strmilovských tkalců lze oficiálně dohledat až do roku 1654.
V současné době je Tkalcovna Kubák posledním typem textilní výrobny svého druhu u nás a využívá tkalcovské stavy z roku 1936.
Látky ve strmilovské tkalcovně vznikají způsobem, který textilní továrny už dávno opustily. Právě proto dokázala firma na rozdíl od jiných textilek ustát konkurenci asijských textilních gigantů.
Nejvíce zde pracují s vlnou, tu zde zpracovávají od samotného začátku, kdy od farmářů vykoupí surové rouno, až po hotový výrobek. Tkalcovna musí vlnu dovážet z různých koutů Evropy. „Sehnat vlnu u českých chovatelů je problém, ti nechovají ovce pro vlnu, ale spíše na maso, protože u nás není skoro nikdo další, kdo by ji vykupoval,“ říká Filip Kubák.
Zakoupené rouno se musí nechat vyprat, v tkalcovně se dále mechanicky čistí, vyčesává, myká, zakrucuje, dopřádává. Když je příze hotová, tak se ská, více jednoduchých přízí se sdružuje v jednu přízi silnější. Poté se souká... a tak dále, je to velmi pomalý a složitý proces. Od poctivosti a kvalitní řemeslné práce se odvíjí i cena výsledných produktů.
V průběhu staletí se produkty tkalcovny měnily.
V době založení prvním majitelem vyráběly tkalcovny především bavlněné orientální šátky, které se vyvážely až do balkánských zemí nebo do Turecka. Po první světové válce to zase byly luxusní látky pro pražské módní domy a Artěl. A také damašky a ložní textil.
Po znárodnění roku 1948 byla dílna pozastavena, výroba se rozjíždí až v roce 1955, a to pod Ústředím lidové umělecké výroby (ÚLUV). V té době tkalcovna velmi prosperovala.
Vzory vytvářeli tehdejší výtvarníci a prodávalo se přes tehdejší „concept story“ – prodejny s názvem Krásna Jizba. Vyrábělo se velké množství dekoračních, potahových a dalších tkanin, přistavěna byla nová budova a pracovalo zde 10 až 14 zaměstnanců.
V roce 1992 byla dílna v restituci vrácena původnímu majiteli, ten však dostal zpátky pouze jeden stroj, na zbytek si rodina musela vzít úvěr, stroje odkoupila zpět a zadlužila se na dlouhé roky.
Filip Kubák vede firmu od roku 2010, povedlo se mu značku zmodernizovat. Navazuje spolupráci s českými designéry a prezentuje se na veletrzích a designových akcích.
V současné době se zde vyrábí především moderní bytový textil.
V den fotografování pracovala v tkalcovně Dana Elsterová, která tvoří pod značkou Durch duo tkané koberce. Durch duo již několik let nechává své výrobky zhotovit právě v místní tkalcovně a Filip Kubák je oslovil, aby pro něj vytvořili letošní kolekci textilií. Představeny budou na začátku října na pražském Designbloku.
V tkalcovně mělo také připravené cívky další designérské duo – Studio Geometr.
K výrobě firma používá výhradně 100% přírodní materiály, vlnu, kterou mají prý nejradši, a také bavlnu a len.
Ručně „naprogramovaný“ vzor, podle kterého bude stroj tkát.
Designér Ihor Sabadosh si do dílny přijel pro vyrobené vlněné deky zhotovené dle vlastního návrhu.
Firma má i klienty, pro které vyrábí deky z jejich vlastních ovcí. Na snímku krabice rouna s milým dopisem klientky.
Dá se říci, že se firmě nyní daří dobře, bojí se však, zda se jarní scénář uzávěry nebude opakovat. Byť sice stále prodávali koncovým zákazníkům, tak se zakázková výroba ve všech směrech úplně zastavila a rozjela se až koncem května. Pokles firmy v té době činil 50 procent.
Rodinná firma má nyní v dílně tři zaměstnankyně.
Zabalené hotové výrobky.
