Titul snadno a rychle. Jak kauza plzeňských práv otřásla důvěrou v justici

Opsané práce, rychlostudenti, odebrané tituly i akreditace. Další díl Českého podsvětí se věnuje kauze plzeňských práv, která v roce 2009 otřásla důvěrou v české vysoké školství i justici.

Milan Kindl je právník, akademik a také spisovatel podivných románů z právnického prostředí, kde se mimo jiné často vyskytují mývalové. „Vypadal jako starozákonní prorok, velmi excentricky. Jednou mi svou knihu poslal, byla to velmi zajímavá detektivka ze soudního prostředí. Čněly z ní ale dvě obsese. Jedna se točila kolem toho, jak se pod taláry v soudní síni potí těla a jaké je horko, druhá zase vycházela z lásky k mývalům, které choval,“ vzpomíná Josef Klíma.

Klíma připomíná v dalším díle podcastu České podsvětí krizi právnické fakulty Západočeské univerzity, která se před 12 lety rozvířila právě kolem Milana Kindla a dalších pedagogů z vedení fakulty.

V září 2009 vyšel v Lidových novinách článek Hany Čápové a Tomáše Němečka, který spustil lavinu. Popisoval výrazné podezření z plagiátorství v případě dizertační práce proděkana fakulty Ivana Tomažiče. Druhý proděkan Milan Kindl byl jeho vedoucím, oponenta Tomažičovi pak dělal samotný děkan Jaroslav Zachariáš. Petr Bezouška, další pedagog z plzeňské fakulty, v práci proděkana Tomažiče poznal pasáže z článku soudce Nejvyššího soudu Jiřího Spáčila. Jiná část zase připomínala vydaný komentář k daňovému zákonu. Plagiátem byl i Zachariášův posudek, který kopíroval roky starý článek z odborného časopisu Právní rozhledy.

Ústřední trojice plagiátorské aféry se nejprve bránila tím, že opsaná dizertační práce byla past, jak odhalit kolegu, který vynáší z fakulty interní informace. Na fakultu se ale ještě důkladněji zaměřila Akreditační komise, která začala přezkoumávat kvalitu a podmínky studia –⁠ a zjistila, že více než 400 lidí magisterský obor na právnické fakultě v Plzni vystudovalo za méně než čtyři roky. Fakulta, nově vedená Jiřím Pospíšilem (TOP 09, tehdy ODS), začala přezkoumávat další obhájené práce a přišla na další desítky případů, kdy byly minimálně z deseti procent opsané.

Začala bitva –⁠ o zrušení neoprávněně vydaných diplomů –⁠ a také o zachování akreditace a dobrého jména fakulty. V ohrožení svého vzdělání se podle MF Dnes tehdy ocitli například primátorka Chomutova Ivana Řápková, Monika a Michal Mrázkovi, šéf plzeňské policie Luděk Hosman, vyšetřovatelka protikorupční policie Monika Kocourková nebo podnikatel Jan Harangozzo, který obor vystudoval za rekordní dva měsíce a dva týdny.

Fakulta nakonec definitivně zrušila pouze 12 diplomů –⁠ jednou šlo o titul bakalář, pak o sedm titulů magisterských, tři tituly JUDr. a o jeden titul PhD.

BIS vydala v roce 2011 zprávu, ve které varovala před propojením učitelů z plzeňských práv s některými představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy. „Soudci, kteří na právnické fakultě v Plzni přednášeli, se potkávali se studenty, kteří někdy nestudovali řádným způsobem a dostali titul za něco, co nedělali. Už jen tím se stávali spoluaktéry samotné ideje, jak nezákonně získat nějaké výhody. A tím se do budoucna stávali ovlivnitelnými. Zároveň se s nimi studenti, kteří studovali fakultu nečestně, mohli sblížit z druhé strany,“ myslí si Klíma.

Milan Kindl, Ivan Tomažič a Jaroslav Zachariáš rezignovali na své funkce na fakultě a tvrdili, že „máslo je na jiných hlavách“. Policie vyšetřování kauzy v roce 2012 zastavila, nepodařilo se jí totiž shromáždit dostatek důkazů.

Proč Kindla fascinují mývalové? V jakých kauzách se ještě objevuje Jan Harangozzo? A jaké je dědictví celé kauzy? Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.