Titul jistí práci? S těmito diplomy je bez zaměstnání i každý desátý

Studenti i zájemci o vysokoškolské studium žijí ve vůbec nejlepší době. Na fakulty se dostane rekordní podíl zájemců a nezaměstnanost absolventů je nízká. I tak jsou ale mezi fakultami a obory velké rozdíly. Tradičně vyšší nezaměstnanost mají umělecké fakulty. Za nimi následují zemědělské a přírodovědné. Fakultu od fakulty je pak odlišná uplatnitelnost absolventů společenskovědních a humanitních oborů.

Trend je ale nastavený jasně. Od roku 2002 se zvyšuje mezi mladými lidmi ve věkové skupině 25 až 34 let podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Zatímco před 17 lety mělo titul jen zhruba 12 procent lidí, v roce 2017 už třetina generace.

V porovnání s Evropskou unií jsme ale stále pozadu. Průměr EU je totiž podle Eurostatu přesně 40 procent, bez Velké Británie 38,6 procenta. Rapidně totiž počet českých vysokoškoláků rostl jen mezi lety 2002 a 2012, pak zpomalil a v porovnání roku 2017 a 2018 dokonce o půl procenta klesl. Pohybujeme se tak na chvostu žebříčku. Za námi jsou jen Srbsko, Německo, Maďarsko, Itálie a Rumunsko.

Počet absolventů kulminoval v roce 2012, kdy dostudovalo 94 tisíc lidí, od té doby ale kvůli slabším ročníkům jen klesal až na loňských 64 tisíc absolventů. Školy přitom nepříznivé demografii příliš nepřizpůsobují počet přijatých studentů. Loni se tak na vysoké školy dostalo rekordních 84 procent přihlášených. Podle analýzy společnosti Tutor přitom školy přijaly v roce 2012 jen tři čtvrtiny zájemců a ještě o deset let dříve pouze 62 procent přihlášených.

„Před pár lety začaly na vysoké školy vstupovat vůbec nejslabší ročníky. Nejenže je tedy na pracovním trhu výborná ekonomická situace, ale čerství absolventi narážejí i na velmi nízkou konkurenci. Pokud by přišla náhle ekonomická krize, je tedy otázkou, jak výrazně by se to vůbec na postavení čerstvých vysokoškoláků na trhu práce podepsalo,“ říká Martin Zelenka ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

V čem se ale Česko z evropského pohledu vymyká, je podíl nezaměstnaných. Stejně jako v celé ekonomice se i téměř všem čerstvým absolventům daří najít práci krátce po završení studia. Nezaměstnanost klesá soustavně od roku 2011. Z 5 procent spadla až pod 2 procenta a je tak nejnižší v celé Unii.

I tak ale panují mezi obory a univerzitami v Česku velké rozdíly. Vyplývá to z dat Ministerstva školství a Ministerstva práce a sociálních věcí, která každoročně shromažďuje Středisko vzdělávací politiky. Poslední data jsou z roku 2018.

Tradičně nejvyšší nezaměstnanost mají umělecké školy a fakulty. V těchto oborech se ale čísla výrazně mění z roku na rok. Vzhledem k tomu, že je nenavštěvuje tolik studentů, může pár nezaměstnaných hrát velkou roli. Třeba Akademie výtvarných umění měla v roce 2016 dokonce 37,2 procenta nezaměstnaných, o dva roky později ale našli místo všichni absolventi. Nejvyšší nezaměstnanosti dosahovali absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Pražské univerzitě se ale podařilo nelichotivou statistiku výrazně vylepšit ze 17,2 procenta v roce 2008 až na předloňských 3,7 procenta.

Nejvyšší nezaměstnanost z uměleckých fakult má Fakulta designu a umění L. Sutnara na Západočeské univerzitě. Jak ale připomíná její děkan Josef Mištera, statistiku zkresluje pohled absolventů umělecké fakulty, kteří nemají ambici být někde zaměstnáni.

„Touhou našich absolventů je pracovat ve svobodném povolání a živit a realizovat se autorskou tvorbou. Neexistují firmy na psaní románů, kam by denně docházeli pracovat od 8 do 16 hodin spisovatelé, neexistují továrny na hudbu zaměstnávající na plný úvazek hudební skladatele, totéž platí o malířích, graficích, sochařích a více méně většině oborů, které vyučujeme. Proto není samozřejmě nijak zvláštní, když se v registraci úřadu práce objeví několik absolventů uměleckých škol,“ vysvětluje Mištera.

Vysokou nezaměstnanost řešily v posledních letech také nejmladší neuniverzitní školy Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (VŠTE), které vznikly v roce 2004, respektive 2006.

Ještě před pěti lety nenašlo práci 14,5 procenta jihlavských bakalářů a magistrů a přes 9 procent absolventů budějovické techniky. Předloni ale už z pohledu nezaměstnanosti mezi ostatními vysokými školami v Česku nijak výrazně nevyčnívaly.

„V prvních letech existence škol měli jejich absolventi velké problémy najít práci a ještě v roce 2013 byl půl roku po ukončení studia nezaměstnaný zhruba každý pátý absolvent. V posledních letech se ale zlepšily a zařadily se do průměru,“ říká Zelenka.

Ministerstvo školství (MŠMT) se snaží podpořit uplatnitelnost absolventů rozvojem profesních studijních programů. Ty vznikly novelou zákona o vysokých školách v roce 2016.

„Studenti profesních programů povinně absolvují dlouhé stáže u potenciálních zaměstnavatelů a na jejich výuce se ve významné míře podílejí odborníci z praxe,“ popisuje alternativu k tradičním akademickým oborům mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Z nově akreditovaných programů byla v posledním čtvrtletí roku 2019 už pětina profesních.

Velké rozdíly panují mezi humanitními a společenskovědními fakultami. Zatímco filozofické fakulty na Jihočeské univerzitě, Univerzitě Pardubice a Univerzitě Hradec Králové mají nezaměstnanost absolventů 7 a více procent, stejně zaměřená fakulta na Univerzitě Karlově jen 1,5 procenta a na Univerzitě J. E. Purkyně dokonce 1,4 procenta.

„Jednou z příčin může být otázka platů – reálná mzda se mnohdy nerovná očekávání absolventa na svoje ohodnocení, což může vést k hledání jiného zaměstnání či dočasné nezaměstnanosti. Dalším pohledem je regionální hledisko – pro absolventy naší vysoké školy nemusí být ve všech oblastech kraje adekvátní uplatnění, například na Broumovsku nebo v příhraničí,“ říká mluvčí Univerzity Hradec Králové Jakub Novák.

Ze statistik o nezaměstnanosti na jednotlivých fakultách také nelze dělat jednoznačné závěry, a to především kvůli počtu studujících. Hradeckou filozofickou fakultu totiž absolvuje ročně desetkrát méně studentů než její starší a slavnější kolegyni z hlavního města. Každý nezaměstnaný tak může s čísly za jednotlivé roky výrazně pohnout.

Vyšší nezaměstnanosti dosahují mimo humanitních i přírodovědné nebo zemědělské obory. V případě Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, jejíž absolventi mají nadprůměrnou nezaměstnanost přes 6,5 procenta, ale vstupují do úvahy i specifika Moravskoslezského kraje.

„Odvětvová struktura ekonomiky v Moravskoslezském kraji není stále pozitivně nakloněna absolventům některých matematických, biologických, fyzikálních či geografických oborů. Region je stále mnohem více zaměřen na produkci v rámci těžkého a zpracovatelského průmyslu než na aktivity zaměřené na služby či vědu a výzkum, jako je tomu v Praze nebo Brně,“ vysvětluje pozadí statistik proděkan pro vnitřní a vnější vztahy Tomáš Drobík.

Českým studentům se sice daří najít rychle a snadno zaměstnání, ne vždy je to ale v oboru nebo na úrovni, kterou vystudovali. V tuzemsku se totiž od roku 2000 zvýšil více než dvojnásobně počet zaměstnaných vysokoškoláků. Odpovídajících odborných pozic se ale podle Eurostatu na trhu práce objevilo jen zhruba o 30 procent více. Na rozdíl třeba od Německa, kde nabídka a poptávka rostou rovnoměrněji. Pracovní trh tak sice nasákl chybějící kvalifikované absolventy, řada z nich ale pracuje mimo svou nabytou úroveň nebo oblast vzdělání.

Jak ukázalo šetření Absolvent 2018, rok po absolvování pracuje na odpovídající úrovni i v oboru 60 procent lidí. Jen kolem 50 procent se čísla pohybují u absolventů humanitních věd a umění, zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství a oborů služeb. Podle univerzit ale statistiky ovlivňuje také do značné míry očekávání a motivace samotných studentů.

„Jednoduše řečeno jsou obory, které chce student vystudovat, aby mohl dělat konkrétní profese, tradičně lékař, učitel, právník, a pak jsou situace, kdy chce student vystudovat obor, aby získal znalosti a zkušenosti, které mu v budoucnu umožní stát se například úspěšným podnikatelem, manažerem či specialistou na obor, jehož rozvoj teprve přijde, jako je dnes třeba kyberbezpečnost,“ vysvětluje mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Stejný názor má i Ministerstvo školství.

„Typickým příkladem toho, že ‚práce mimo obor‘ nemusí být vždy špatně, je skutečnost, že velká část absolventů technických, ale i mnoha jiných programů nachází uplatnění v sektoru IT. Přísně vzato nepracují ve vystudovaném oboru, ale přesto vykonávají vysoce kvalifikované a dobře placené pozice, na kterých uplatní mnoho kompetencí, které si osvojili během studia,“ uvádí příklad mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Ministerstvo zohledňuje míru nezaměstnanosti i v rámci financování vysokých škol. Úspěšnost absolventů na trhu práce je jedním z osmi ukazatelů, podle kterých se rozděluje 14 procent rozpočtu. Největší vliv má na financování neuniverzitních škol – Vysoké školy polytechnické Jihlava a Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích.

Nezaměstnanost se drží bezprecedentně nízko, vysoké školy nabírají rekordní množství uchazečů a o absolventy je zájem. Přesto hrozí pracovnímu trhu i riziko, a to počty neaktivních mladých lidí. Ve věkové kategorii 20 až 34 let má Česko nejvyšší podíl absolventů vysokých škol z celé Evropské unie, kteří nepracují a ani se o zaměstnání neucházejí, a to téměř 18 procent. Průměr EU je přitom zhruba 8 procent.

Mezi neaktivní lidi se počítají muži a ženy na rodičovské nebo třeba absolventi, kteří se po škole místo do zaměstnání vrhli na cestování.

Zvlášť problematický je vývoj u žen, kde podíl zaměstnaných mladých absolventek v posledních 15 letech vždy převyšoval celkovou míru zaměstnanosti v populaci. V roce 2018 se ale obě hodnoty srovnaly na 70 procentech, takže neaktivních žen na pracovním trhu je v celé populaci zhruba stejně. Na otázku, proč k takovému vývoji došlo, ale zatím nemají sociologové jasnou odpověď.