Článek
Interrupce je v současnosti v Brazílii možná ve třech případech: je-li početí výsledkem znásilnění, pokud těhotenství ohrožuje ženu na životě, a od roku 2012 také v případě, že se u plodu zjistí závažné poškození mozku, takzvaná anencefalie.
Řada žen, které se protestu zúčastnily, nesla na rukou či ramenou své děti a křičela: „Naše těla jsou naše!“ Některé ženy přinesly na demonstraci transparenty s nápisy „Sekulární dělohu“ či „Nezasloužím si nosit dítě muže, který mě znásilnil“.
Mezi protestujícími a policií došlo k drobným potyčkám. Policisté použili slzný plyn, podle agentury AP se ale situace brzy uklidnila.
Zvláštní výbor brazilského Národního kongresu ale minulý týden přijal poměrem hlasů 18 ku jedné opatření, které by tyto výjimky ze zákona odstranilo. Proti se postavila pouze jediná žena, která byla členkou výboru. „Obhajovat interrupci, ať se vám to líbí, nebo ne, je satanský, ďábelský a rozkladný čin,“ uvedl tehdy kongresman Francisco Eurico da Silva. Krok zákonodárců vyvolal vlnu protestů.
Předseda dolní komory Národního kongresu Rodrigo Mala už se nechal slyšet, že zákaz potratu v případě znásilnění jeho sborem neprojde.
Opatření, které chtějí konzervativní zákonodárci prosadit, je součástí ústavního dodatku a muselo by tak být schváleno dvoutřetinovou většinou v obou komorách kongresu - poslanecké sněmovně i federálním senátu.
Ačkoli jsou potratové zákony v Brazílii velmi přísné, podle agentury AP mají bohaté ženy k interrupci často přístup na soukromých klinikách. Chudé ženy však podstupují nebezpečné procedury, při kterých jim hrozí smrt. Podle průzkumu, jejž zčásti financovalo brazilské ministerstvo zdravotnictví, podstoupilo v roce 2015 umělé přerušení těhotenství v zemi více než 400 000 žen.
