Tisíce studentů shánějí na začátku semestru marně bydlení. Na jednu nabídku jsou až stovky zájemců

Turecký student Ilhan S. (celé jméno nechce do médií prozradit) musel několik dní přespávat ve stanici metra, protože v Praze marně sháněl byt k pronájmu.

A když se přesunul do Brna, kde je na výměnném studijním programu Erasmus, našel útočiště jen na chodbě hostelu.

„Několik dní jsme se s kamarádem cítili jako bezdomovci, opravdu hrozný pocit,“ říká s tím, že byt našel až po několika týdnech.

„Majitelé bytů preferují Čechy, vůči cizincům jsou chladní,“ přidává Ilhan zkušenost, že pro cizince je shánění pronájmu složitější, ale velké těžkosti mají i našinci.

Tisíce studentů totiž na začátku nového semestru hledají bydlení ve dvou největších městech marně. Bytů je v nabídce nedostatek a ceny zejména v Praze a Brně jsou navíc vyšroubované na historická maxima.

Na trhu jsou nejžádanější nájemní byty 2+kk a 2+1. Podle údajů společnosti UlovDomov.cz, která se na pronájmy specializuje, stojí takový byt v Brně 13 tisíc korun měsíčně, tedy o pět set korun víc než loni ve stejném období.

V Praze je částka za stejně velký byt ještě o čtyři tisíce výš, avšak oproti loňsku už nerostla.

V Plzni pak takový byt vychází na deset a půl tisíce za měsíc, v Ostravě se cena pohybuje okolo 8 tisíc korun.

Průměrné ceny nájmů se podle společnosti Trigema pohybují také okolo 13 tisíc korun. „V Praze je to téměř 22 tisíc korun,” řekl mluvčí společnosti Radek Polák.

V Brně míří průměrná cena za metr čtvereční k 250 korunám, v Praze je to dokonce okolo 320 korun.

Za rekordními částkami ve dvou největších městech stojí malá nabídka bytů, zájem ji mnohonásobně převyšuje.

„Oproti menším městům je v Praze a Brně více lidí, kteří jsou ochotni zaplatit vyšší ceny. Třeba studentům nezbývá často nic jiného, Karlovu nebo Masarykovu univerzitu prostě ve Velkém Meziříčí nenajdete,“ glosoval situaci realitní makléř M&M reality Pavel Maloušek.

Podle odborníků ceny ve velkých městech už nemají kam šplhat. „Tam jsme na hraně toho, co jsou lidé schopní a ochotní za bydlení zaplatit,“ říká ředitel společnosti UlovDomov.cz Tomáš Brychta.

Praha s Brnem se zbytku republiky vymykají, byty tam kromě studentů hledají mladé páry, cizinci nebo lidé dojíždějící za prací.

„Na celkovém trhu s bydlením u nás dosahují zhruba až 70 procent. Relativně velký zájem o bydlení hlásí také okolí obou měst, Olomoucko či Plzeňsko. V ostatních oblastech republiky je zájem i nabídka rezidenčních nemovitostí malá,“ upřesnil mluvčí Trigemy Radek Polák.

Zájem o byty v Brně a Praze je celoroční, zvyšuje se ale na konci léta, kdy bydlení shánějí tisíce vysokoškolských studentů.

Na serveru Bezrealitky.cz letos zaznamenali v Praze rekordních 650 reakcí na jeden inzerát. „V době největší poptávky se v hlavním městě pronajal jeden byt průměrně za tři dny,“ uvedl mluvčí společnosti František Brož.

Drahé nájemné studenti řeší často spolubydlením. „V bytě bydlíme v sedmi lidech. Platím 2600 korun za měsíc, na pokoji jsme ve dvou, je to levnější jak na koleji,“ říká studentka Masarykovy univerzity Tina Mizerová.

Právě koleje na Masarykově univerzitě byly už v srpnu plné. Lůžka se uvolňovala jen postupně během prázdnin. „Koleje byly moje první volba, ale nepatřím mezi vyvolené, kteří mají rychlý internet a vyhráli tak boj o místo na kolejích,“ řekl student podnikové informatiky Jan Pešek. Pokoj hledal tři měsíce.

Rozhodujícím kritériem pro výběr bytu je pro studenty cena a lokalita. Čím blíže škole, tím lépe. Neprůchozí pokoj v centru Brna hledá také studentka Masarykovy univerzity Jana Edelová.

„Nejdřív jsem si dala strop 5500 korun za pokoj, ale musela jsem jej zvýšit na 6500. Byla jsem asi na sedmi prohlídkách, v polovině případů vybrali někoho jiného, jindy se mi cena zase zdála příliš vysoká,“ vypráví.

Přestože jsou ceny nájmů rekordně vysoko, odborníci předpovídají, že takto bude žít stále víc lidí v Česku. Už teď je to v Praze až čtyřicet procent obyvatel, v Brně pod třicet procent. Podle Brychty z UlovDomov.cz se Česká republika v tomto ohledu přibližuje západním zemím. „Například v Berlíně bydlí v nájmu až osmdesát procent obyvatel,“ dodal.

Lidí v nájmu podle expertů přibývá ze dvou hlavních důvodů. „Zájemci nemají peníze na vlastní bydlení. Třeba v Praze musejí mít na hypotéku našetřeno okolo milionu korun. Mladí lidé zároveň nemají potřebu vlastnit, nevadí jim bydlet v nájmu a stěhovat se do dalších měst za prací,“ uvedl Brychta.

Projekty s nájemními byty čím dál víc lákají také investory. „V několika domech, které se chystáme stavět, tento koncept zvažujeme,“ uvedl Alexej Veselý z developerské společnosti Trikaya.

Podle něj však většímu rozvoji brání dvě hlavní překážky. „Je to složitá legislativa. Když chcete část domu nechat nájemníkům, lidé s vlastním bydlením založí společenství vlastníků. Dohadování o různých opravách a podobně bývá složité. Je tu také stálá nedůvěra bank, které potřebují k financování spoustu dokumentů,“ doplnil Veselý.