Článek
Obec Veselíčko u Lipníku nad Bečvou vede Tomáš Šulák devátým rokem. Pravděpodobně to tak zůstane ještě tři další. Majetkové přiznání odmítl odevzdat už loni. V pondělí byl kvůli tomu u přestupkové komise. Přesto ani letos složitý formulář zřejmě nevyplní. Platné ustanovení v novele zákona o střetu zájmů mu zasahuje do soukromí, tvrdí.
„Vadí mi, že je to veřejné. Navíc na malé obci to všichni vědí, co vlastním. Půl domu, dvě auta,” zdůvodňuje svůj vzdor Tomáš Šulák. „Ano, samozřejmě, že platí zákon, ale je to v procesu, stížnost je u Ústavního soudu,” dodává a upozorňuje i na složitost formuláře, který je nutný vyplnit.
„Majetkový striptýz“
Sdružení místních samospráv o opatření, které přinesl zákon o střetu zájmů, mluví jako o svlečení se do naha. Podle jeho šéfa Stanislava Polčáka (STAN) to vůbec neodpovídá odměnám, které třeba radní inkasují. U nejmenších radnic to jsou třeba jen tisíce korun ročně. Když soupis neodevzdají do online dostupného registru, riskují pokutu až padesát tisíc korun (za pozdně dodané, chybné nebo nepravdivé oznámení). V praxi úřady rozdávají sankce do pěti tisíc korun.
Proč starosta obce Veselíčko Tomáš Šulák neodevzdal majetkové přiznání?Video: Zuzana Černá, Seznam Zprávy
Sdružení tvrdí, že případy, kdy třeba místostarostové nebo radní funkci raději položí a odejdou do soukromé sféry nebo do důchodu, nejsou ničím výjmečným. Samosprávy tak ale podle Tomáše Šuláka přicházejí o zkušené lidi a jejich myšlenky.
„Máme případy, kdy byl ten případ překvalifikován, rozhodlo se, že to není přestupkové jednání, a to z různých důvodů, ale máme i přestupky, které byly oceněny za totožné jednání pokutou za pět tisíc korun. I to ukazuje ten pelmel,” popisuje rozpor Stanislav Polčák.
Na pokraji soudních pří
Právě před rokem měli starostové, místostarostové, uvolnění i neuvolnění radní a uvolnění zastupitelé odevzdávat majetkové přiznání poprvé. Z více než 33 tisíc z nich to neudělalo napoprvé přes sedm tisíc. Letos by to podle Polčáka mohl být každý desátý. Jde prý o princip.
„Listina základních práv a svobod chrání soukromí každého. Je otázka, jestli ten zákon se nenabourává do toho, co je chráněno Ústavou, a toto musí posoudit Ústavní soud,” vysvětluje Polčák, o co se také opírají první žaloby, které funkcionáři podávají.
Je to i případ zastupitelky z malé obce v jižních Čechách. Písecký úřad jí vyměřil pokutu dva tisíce korun. A k tomu měla uhradit ještě správní poplatek tisíc korun.
Předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák míří za ministryní.Video: Zuzana Černá, Seznam Zprávy
V podání, které má Seznam k dispozici, politička píše: „Věřila jsem tedy, že Ústavní soud včas předmětnou povinnost zruší a zásahu do mých práv zabrání, případně že správní orgán před zahájením správního řízení na rozhodnutí Ústavního soudu vyčká.”
V žalobě se pak uvádí: „Nejprve hodlá žalobce upozornit na nesprávný procesní postup správních orgánů, dále poukáže na nepřezkoumatelnost rozhodnutí a také na ústavně právní rozměr celé problematiky.”
Ministerstvo spravedlnosti změnu neplánuje
Stanislav Polčák už má kvůli tomu domluvenou schůzku s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO). 8. července ji chce požádat, aby vydala pokyn, který by pokutování pozdržel. Řízení by sice začalo, ale vzápětí by se přerušilo.
Podle mluvčího resortu spravedlnosti Vladimíra Řepky to ale nejde. „Ve chvíli, kdy by to Ministerstvo spravedlnosti udělalo a navrhlo přerušení těch řízení, tak by se vlastně dopustilo porušení zákona. To udělat nemůžeme.”
Vyčkat se tak musí na Ústavní soud. I když u něj podněty leží už rok a půl, není jasné, kdy padne verdikt. „Mohu pouze obecně uvést, že Ústavní soud není vázán žádnými lhůtami – záleží na soudci zpravodaji každé věci, kdy předloží plénu zpravodajskou zprávu,” napsala Seznamu mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Ministerstvo spravedlnosti v tuto chvíli neplánuje, že by se pravidla pro majetková přiznání měnila. Samosprávy by podle Polčáka uvítaly, aby se do registru v budoucnu vstupovalo v podobném režimu jako už dnes v případě soudců. Ti sice údaje poskytují, kdo se na ně ale chce podívat, musí být zaregistrovaný.
Cílem novely zákona o střetu zájmů původně bylo, aby se lépe zmapovaly majetkové poměry lidí, kteří do politiky vstupují nově, ale také vazby funkcionářů na soukromý sektor. Speciálně kvůli tomu vznikl Centrální registr oznámení.
