Článek
Téměř pět a půl tisíce bytů. Takové množství spravuje radnice na Brně-severu. Žádná městská část v Česku jich nemá víc a celé město s téměř třiceti tisíci byty patří k premiantům v republice.
V době, kdy bydlení neustále zdražuje a tržní cena běžného dvoupokojového bytu v Brně šplhá ke třem a půl milionu korun, letos lidem v části města svitla naděje, že se po letech snažení dočkají odkupu bytů od města a získají vlastní bydlení.
Třeba Květoslava Fridrichová bydlí v Lesné, sídlišti spadajícím pod Brno-sever, už deset let. A skoro stejně dlouho usiluje o odkup bytu. „Byty jsou často 55 let staré, ve velmi špatném stavu. Chceme bydlet ve vlastním. Privatizaci už slibovali různí politici, ale před rozhodnutím vždycky couvli,“ popsala Fridrichová.
Za pravdu jí dává i místostarosta městské části David Aleš (ANO). „Nikdy tady žádná řízená privatizace nebyla. Mělo by být konečně jasno, co je soukromé a co obecní,“ uvedl místostarosta.
V nejistotě a často zanedbaných bytech na Brně-severu žijí tisíce lidí. Jejich naději nedávno oživilo šetření radnice, která mezi nájemníky zjišťovala, kdo chce byt koupit. „Z ankety vyšel zájem o privatizaci asi 47 bytových domů a dalších dvou set bytových jednotek tam, kde už se dříve částečně privatizovalo,“ sdělil Aleš.
Vedení městské části je odprodeji nakloněné, jenže na konečné rozhodnutí vliv nemá, protože byty pouze spravuje. Vlastní je město a u něj zájemci narazí. Vládnoucí koalice v čele s občanskými demokraty totiž širší vlnu odprodeje neplánuje. „Jestli dal lidem někdo falešnou naději, pak je to městská část, nikoli město. Máme to naznačené i v koaliční smlouvě. Prodeje se dotknou jen desítek bytů, ne tisíců, jak by si mnozí přáli,“ zdůraznil náměstek brněnské primátorky Oliver Pospíšil (ČSSD).
Město je nadále ochotné prodat pouze domy, u nichž celková výše nájemného za patnáct let nestačí na zaplacení oprav domu. „Takový je momentálně na Brně-severu jediný,“ dodal náměstek.
O privatizaci tisícovky bytů budou brněnští radní a zastupitelé hlasovat do několika týdnů, nicméně většinu zájemců zklamou.
Město chce držet rozsáhlý bytový fond, aby dokázalo zajistit bydlení širším vrstvám obyvatel. Zároveň na nájemném získává stovky milionů korun ročně. „Nedovedu si představit, jak bychom zajišťovali bydlení starším lidem nebo mladým rodinám, kdybychom dále prodávali po tisícovkách bytů,“ řekl Pospíšil.
Ve strategii bydlení z loňského roku, na níž se shodla většina stran na brněnském magistrátu, si město naopak stanovilo výstavbu dalších bytů. Třeba na Kamenném Vrchu v Novém Lískovci má najít nové obecní nebo družstevní bydlení dalších tisíc lidí.
Na Brně-severu tak alespoň doufají, že se dočkají oprav zanedbaných bytů. „Na příští rok chystáme velkou revitalizaci bytových jader a sociálních zařízení,“ přislíbil Aleš.
Tamní nájemníci mají přitom se správou bytů špatné zkušenosti. Tisíce bytů spravovaly v minulosti soukromé společnosti a vznikly i pochybnosti, zda se peníze z nájmů neztrácejí. Kvůli možnému střetu zájmů rezignovala bývalá starostka Sabina Tomíšková. Před Městským soudem v Brně před pěti lety dokonce stanulo osm radních Brno-severu, nicméně byli zproštěni viny. „Správa bytů našim předchůdcům příliš nešla. Stav bytového fondu je hrubě podfinancován. Některé městské části už jedou druhé kolo revitalizace a my v některých domech ani nezačali,“ uznal Aleš. Díky vlastní správě bytů Brno-sever ročně ušetří minimálně šest milionů korun.
Vedení města na úterním zastupitelstvu čelilo kritice kvůli bytové politice. Asi stovce protestujících se nelíbilo, že Brno nově vyhradí pro chudé a bezdomovce jen dvacítku bytů. Mezi kritiky jsou také politici z bývalého vedení a hnutí Žít Brno. „Přidělování bytů by se nemělo podmiňovat zaměstnáním nebo lustrováním závislostí,“ namítla Barbora Antonová ze Žít Brno.
Vedení města namítá, že v projektech financovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí pokračuje, ale chce dát více možností i dalším lidem, nejen bezdomovcům a chudým.
Náměstek primátorky Robert Kerndl uvedl, že se městu nepodařilo s ministerstvem vyjednat zmírnění podmínky, aby sedmdesát procent vyčleněných bytů bylo mimo vyloučené lokality. Městské části jako Brno-střed a Brno-sever mají prázdné byty, ale velká část je právě v lokalitách obývaných zejména chudými či nepřizpůsobivými lidmi. Podle Kerndla je proto těžké byty pro projekt získávat jinde. „A bylo by nezodpovědné, kdybychom garantovali větší počet bytů, než jsme schopní poskytnout,“ dodal náměstek Pospíšil.
