Článek
Na demonstraci v hlavním íránském městě Teheránu se sešly tisíce lidí. Jako každoročně si Íránci připomněli obsazení americké ambasády íránskými studenty, ke kterému došlo v roce 1979.
Letos však demonstrace sloužila také jako protest proti obnoveným sankcím USA proti Íránu. Ty mají vstoupit v platnost v noci na pondělí.
Hesla, která dav provolával před budovou někdejšího amerického velvyslanectví, byla obvyklá: „Smrt USA" a „Smrt Izraeli“. Lidé na manifestaci nesli i transparenty s portréty karikatury amerického prezidenta Donalda Trumpa a s nápisy „Drž hubu, Trumpe“.
Studenti, kteří si říkali Stoupenci imáma, přepadli 4. listopadu 1979 americkou ambasádu v Teheránu a zadrželi tam několik desítek jejích zaměstnanců jako rukojmí.
Několik jich propustili týž měsíc, ale padesátka rukojmích byla v zajetí až do ledna 1981. Studenti požadovali vydání šáha Rezy Pahlavího, který utekl během íránské islámské revoluce do USA, a závazek, že se Washington nebude vměšovat do íránských záležitostí.
Už v sobotu si tuto událost z roku 1979 připomněli íránští studenti na setkání s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alí Chameneím. Ten v projevu kritizoval prezidenta Trumpa i USA, o nichž mimo jiné řekl, že prohrály svůj čtyřicetiletý boj o získání nadvlády nad Íránem.
Írán a Spojené státy od roku 1980 neudržují diplomatické vztahy. Napětí mezi Teheránem a Washingtonem vyostřil prezident Trump, když letos v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody světových mocností s Íránem z roku 2015.
Dohodu, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, uzavřel za USA předchozí prezident Barack Obama. Podepsaly ji také Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko a EU, které odstoupení USA od dohody kritizovaly.
Washington zavedl první sérii sankcí vůči Teheránu v srpnu, druhá série vstoupí v platnost z neděle na pondělí o půlnoci washingtonského času. Kromě energetického sektoru se budou tyto sankce týkat lodní dopravy a bankovního sektoru. Bílý dům nicméně tento týden potvrdil, že umožní osmi zemím, včetně Japonska, Indie, Turecka a Jižní Koreje, nakupovat ropu v Íránu i po zavedení sankcí.
