Expert o „milostivém létu“: Pojišťovny nemůžou přes penále odírat lidi

Za pár dnů, konkrétně 28. října, se na tři měsíce otevře okno příležitosti těm, kteří chtějí umazat své dluhy u státu, obcí a veřejnoprávních institucí. Jak moc může pomoci se zadlužeností Čechů?

Hostem Ptám se já je zakladatel a ředitel Institutu prevence a řešení předlužení a autor Mapy exekucí Radek Hábl.

V Česku začne příští týden tzv. Milostivé léto. Během tří měsíců se lidé s exekucemi, do kterých se dostali vinou zadlužení u státu nebo obcí, můžou nesplacených závazků za zvýhodněných podmínek zbavit. Dosáhnout na tuto možnost by mohlo až 300 tisíc lidí. „Milostivé léto se vztahuje na dluhy u veřejnoprávních nebo státních institucí, netýká se úvěrů nebo komerčních služeb,“ vysvětluje Hábl s tím, že kdo si je svého dluhu vědom, neměl by se zapojením se do akce, která se už pravděpodobně nebude nikdy opakovat, rozhodně otálet.

„Pokud pravidla pro milostivé léto splňuji, tak doporučeným dopisem kontaktuji exekutora, že chci milostivé léto využít. Pokud ten odpoví, zaplatím dlužnou jistinu – tu původní dlužnou částku a poplatek 908 korun. Následně by měl být dluh smazán,“ popisuje systém Hábl.

Podle něj je situace složitější v případě, že dlužník neví, kde všude dluží. „První krok je dojít si na Czechpoint, kde si mohou nechat vyjet seznam svých exekucí. Poté musí kontaktovat jednoho exekutora po druhém a zeptat se, jestli jsou tam dluhy, na které se milostivé léto vztahuje,“ nabádá Hábl.

Po nějaké formě oddlužení volají už dlouho hlavně neziskové organizace nabízející pomoc těm, kteří se dostali do úzkých. Upozorňují, že často minimální dluh třeba za jízdu načerno, nebo za neplacený nájem se kvůli mnoha poplatkům a penále šplhá nezřídka na sumu, kterou lidé nejsou schopni sami zvládat. Některé poplatky z prodlení podle Hábla pak často hraničily až s lichvou.

„Máme tu kvůli tomu příklady lidí, kteří měli malý dluh s absurdním navýšením. Třeba když samoživitelka měla dluh 41 tisíc na nájemném, protože ji opustil partner, má dnes exekuci na 1,1 milionu. Problém je, že lidé navíc splácí ten dluh „odzadu“ – tedy jen úroky – ale jistina zůstávala stejná a dále se úročila," pokračuje a přidává příklad důchodkyně, která po splacení dluhu za nájem stále dluží 300 tisíc korun jako penále.

Proti částečnému oddlužení se ale ozývá Exekutorská komora. Dlužníci by totiž měli kromě samotného dluhu platit za práci exekutora necelou tisícikorunu, což je podle komory málo. Podle Hábla ale exekutoři zase získávají náklady na těch exekucích, které by jinak neměly šanci na splacení.

A spokojená není ani VZP. Pojišťovna si totiž není jistá, jestli by kromě jistiny neměli její klienti platit i penále. Hábl ale kritizuje, že terminologie je jasná a i na penále by se mělo vztahovat milostivé léto. „Stát musí mít zájem na tom, aby lidé platili své dluhy, daně, pojistné, ale ne aby je odíral vysokým penále. Třeba na zdravotním a sociálním pojištění bylo i několik desítek procent ročně. Teď se bude snižovat na zákonný úrok z prodlení. Je nemravné, aby stát ničil vysokým penále své lidi,“ upozornil.

Pomůže, navzdory výhradám, Milostivé léto zlikvidovat zásadnější část exekucí? A potřebuje Česko ještě důraznější nástroje pomoci pro lidi v dluhové pasti?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, své oblíbené podcastové aplikaci, nebo ve videu: