Tíseň Jaromíra Soukupa. Šéf Barrandova pokouší trpělivost věřitelů

V uplynulých dnech překvapil šéf TV Barrandov Jaromír Soukup některými výroky. Po letech více než uctivého vztahu s prezidentem Milošem Zemanem začal dávat ostentativně najevo, že se s hlavou státu názorově rozchází. Jako by se Soukup rázem proměnil v protihradního liberála.

Sám mediální podnikatel tuto metamorfózu vydává za obranu hranic slušnosti, přes které „nejede vlak“. Z jeho okolí ale prosakují názory, že za odklonem od Zemana mohou být i Soukupovy vlastní prezidentské ambice.

Ať už jsou motivy barrandovského bosse jakékoli, současně se Soukupovou názorovou proměnou sílí v byznysových kruzích spekulace o údajných finančních problémech jeho firem.

A ty mohou vyhřeznout právě za situace, kdy mediální magnát ztratí Zemanovu podporu.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček už zaslal Jaromíru Soukupovi dopis, kde mu sdělil, že o další pokračování barrandovského diskusního pořadu Týden s prezidentem, nemá Hrad zájem. „Dospěl jsem k závěru, že pořad Týden s prezidentem na TV Barrandov již vyčerpal svůj potenciál a nemůže tedy přinést nové impulsy,“ uvedl v textu Ovčáček.

Podle několika důvěryhodných zdrojů Seznam Zpráv se potíže s věřiteli dotýkají i společnosti Médea, silného domácího zprostředkovatele reklamy, který Soukupově skupině dosud spolehlivě zajišťoval velkou část příjmů. A v zásadě držel nad vodou i dlouhodobě ztrátovou televizi Barrandov, která je nejviditelnější součástí Soukupova mediálního byznysu.

V posledních měsících se množí informace o rostoucí nervozitě obchodních partnerů a věřitelů, že Soukup nemusí být schopen vyrovnat své finanční závazky. Pohledávky za jeho skupinou si například nárokují v konkurenčních televizích Prima a Nova. V té první se celou záležitostí mělo už loni v prosinci zabývat nejvyšší vedení a údajně měla být během jednání zmíněna i varianta vyvolání insolvenčního řízení. Mluví se i o pohledávkách některých provozovatelů venkovní reklamy.

Oficiálně se ale silnější konkurenti TV Barrandov nechtějí k pohledávkám vyjadřovat. „Společnost Médea, stejně jako další reklamní agentury, nakupuje reklamní prostor u našeho obchodního zastupitelství Media Club. Detaily ohledně této obchodní spolupráce, tak jako u ostatních partnerů, nebudeme nijak komentovat,“ uvedla mluvčí FTV Prima Gabriela Semová.

Podobně reagovala i mluvčí Novy Lucie Melecká. „Televize Nova se k obchodním vztahům se svými partnery nevyjadřuje. Jedná se o interní informace, které neposkytujeme,“ uvedla.

Redakce Seznam Zpráv chtěla po Jaromíru Soukupovi, aby sám pohovořil o schopnosti dostát svým závazkům, na prosbu nijak nereagoval.

V pondělí výslovně odmítl, že by jeho možný rozchod s prezidentem Zemanem mohl mít nějaký dopad na byznys. „Případné změny ve vztahu s Kanceláří prezidenta republiky nemohou žádným způsobem ovlivnit naše podnikání, neboť to je na takových vztazích nezávislé,” prohlásil Soukup pro Seznam Zprávy.

Pravidelné Soukupovy rozhovory se Zemanem sice na Barrandov nepřitáhly rekordní počty diváků, pro šéfa televize však byly důležité i jako lákadlo na peníze od čínské státní skupiny CITIC. Ta stále vlastní menšinové podíly v obou Soukupových klíčových firmách, v Médee i Emprese Media.

Je známo, že Číňané vnímají prezidentovu roli velmi silně a Zemanova přízeň směrem k Soukupovi hrála důležitou roli při jejich rozhodování o investování do jeho firem. Pokud se naopak cesty Barrandova a Zemana rozejdou, ztratí pro ně spolupráce se Soukupem dřívější kouzlo.

K ochlazení vztahů se CITIC může navíc přispět i sám prezident, který před pár dny Číňany zkritizoval, že v Česku málo investují, a odvolal svoji cestu do Pekingu.

V souvislosti se Soukupem jsou často zmiňovány pohledávky, které odkoupil miliardář Daniel Křetínský. Ani on se ale k celé záležitosti nevyjádřil.

Mezi subjekty, kterým Soukupovy firmy dnes dluží, bezpochyby je Banka Creditas ve vlastnictví miliardáře Pavla Hubáčka. Lze to vyčíst i z obchodního rejstříku. A to u produkční firmy Real TV, která patří do skupiny Empresa Media. Banka má od roku 2015, kdy s Empresou podepsala úvěrovou smlouvu, v zástavě celou tuto dceřinou firmu, která se zaměřuje na výrobu televizních pořadů.

Zástava obchodního podílu má dle výpisu sloužit k zajištění pohledávky banky až do výše 520 milionů korun. Faktická výše úvěru poskytnutého Hubáčkem Soukupovi byla ale podle neoficiálních zdrojů nižší, na úrovni 200 až 300 milionů. Kolik toho se už podařilo Soukupovi splatit, nelze z veřejných zdrojů zjistit.

„V souladu se zákonem o bankách se na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, vztahuje bankovní tajemství,“ uvádí mluvčí Banky Creditas Lucie Brunclíková. Už minulý rok ale prosakovaly zprávy, že u bankéře Hubáčka styl Soukupova podnikání vyvolává nervozitu.

Jaká je faktická finanční kondice Soukupových firem, se nedá jednoduše zjistit. Médea, Empresa Media stejně jako jejich dceřiné firmy tají hospodářské výsledky za uplynulé dva roky. Naposledy zveřejnily účetní závěrku za rok 2016.

Médea coby tahoun celé skupiny vykázala v uvedeném roce čistý zisk 56 milionů korun při tržbách 2,8 miliardy, což mohlo vypadat jako celkem slušný výsledek. Auditorská společnost Deloitte, která účetnictví firmy Médea ověřovala, však tehdy ve své zprávě zdůraznila, že nejvýznamnějšími aktivy společnosti jsou pohledávky za propojenými osobami.

Jinak řečeno, Médea postavila svoji účetní bilanci v podstatné míře na ocenění půjček, které poskytla jiným Soukupovým firmám. Podle výroční zprávy za rok 2016 tyto pohledávky převýšily 800 milionů korun. Jejich skutečná hodnota přitom závisí na dobré finanční kondici celé skupiny, připomněli auditoři.

„Ocenění těchto pohledávek je podmíněno úspěšnou realizací podnikatelského plánu skupiny, včetně naplnění předpokladů použitých při sestavení tohoto plánu a případnou finanční výpomocí společníků. V případě, že se nepodaří naplnit uvedené podmínky, mohla by být významně ohrožena finanční stabilita společnosti,” zdůraznila Deloitte.

Podobná varování citlivě vnímají banky a případně další věřitelé.

Z pozvánky na valnou hromadu z loňského dubna pak vyplývá, že se Soukup rozhodl vyměnit auditorskou společnost. Namísto jedné z největších firem v oboru Deloitte, jejíž služby v Česku využívají i čínští investoři ze skupiny CITIC, chtěl svěřit kontrolu účetnictví tuzemské firmě Fučík & partneři, s níž spolupracoval už dříve. Z notářských zápisů ve sbírce listin ale není zřejmé, zda výměna auditora skutečně proběhla.

Paradoxní je, že vysoké vnitřní zadlužení Soukup využil k tomu, aby do Médey dostal peníze. Loni připravil navyšování základního jmění firmy, přičemž sám za ně „zaplatil“ započtením pohledávek, které uplatnil jako fyzická osoba. Šlo jednak o nevyplacený zisk od firmy Médea a z větší části o půjčky, které předtím přesunul do reklamní společnosti z TV Barrandov. Čínská skupina CITIC, druhý akcionář, však takovou možnost nedostala. A aby si udržela podíl, musela do firmy napumpovat peníze.