Článek
S velkou slávou společnosti Coca-Cola a Zásilkovna minulý týden otevřely nové sklady poblíž brněnského letiště. Doplnily tak dvacítku nájemců v logistické zóně, která se rozprostírá na pozemcích o rozloze více než 110 tisíc metrů čtverečních. Vznikla s jasným cílem. Zatraktivnit tuřanské letiště v celosvětovém měřítku a přivábit víc leteckých dopravců i linek.
V zákulisí ale hoří vážný spor, který měsíc před volbami rozhádal krajskou koalici. A ohrožuje budoucnost druhé největší dráhy v Česku.
Halový komplex firmám pronajímá společnost Accolade. Ta prostřednictvím dceřiné společnosti provozuje také brněnské letiště. Pozemky pod celým areálem přitom patří kraji.
Smlouva na 60 let
Obě strany nyní kvůli nejasným závazkům z minulosti fungují v podivném právním vakuu. A neúspěšně se snaží vyřešit smlouvu, která upraví dobu a výši nájmu v logistické zóně. Původní návrh počítal s celkovou částkou sto milionů korun na šedesát let. Podle části radních ze sociální demokracie a TOP 09 je to skandálně málo. Zároveň obviňují společnost Accolade, že chce letový provoz nad Brnem zlikvidovat.
Radní v pondělí měli už potřetí hlasovat o změně smluvních podmínek. Neúspěšně se je snaží protlačit část radních v čele s hejtmanem Bohumilem Šimkem (za ANO). Radní zodpovídající za majetek Taťána Malá (ANO) přitom podle informací Seznam Zpráv odmítla být navrhovatelka bodu. Vztahy obou politiků ochladly i kvůli předvolebnímu rozkolu v ANO na jižní Moravě. „Na základě bouřlivé a napjaté atmosféry byly navrhovatelem materiály staženy s tím, že je budeme dál projednávat,“ sdělil krajský radní Tomáš Soukal (ČSSD).
Část koalice přitom chtěla netypicky rozhodnout anonymně, což neprosadila. „Byla připravena urna na tajné hlasování. Něco takového jsem za 4 roky nezažil. Namítl jsem, že pokud k tomu dojde, opustím místnost. Chtěl jsem, aby moje hlasování bylo zaznamenáno,“ řekl Soukal.
Hejtman Šimek spory komentoval neurčitě. „Bod týkající se letiště a nájemní smlouvy byl z jednání rady stažen poté, co nedošlo k dohodě na některých záležitostech týkajících se zejména výše ročního nájmu. Rada se k tomuto bodu opět vrátí,“ vzkázal prostřednictvím mluvčí.
Kdy se tak stane, není jasné. „Někteří kolegové si myslí, že už se to v tomto volebním období nestihne. Někteří si myslí, že ano. Budu stále ve střehu,“ doplnil Soukal.
Podle generálního ředitele skupiny Accolade Milana Kratiny má finální cenu určit znalecký posudek. „Myslím si, že částka bude kolem sta milionů korun, ale opravdu musíme vidět originály a finální verze znaleckých posudků na haly. Děláme kroky k tomu, aby byl vztah s Jihomoravským krajem transparentní,“ uvedl.
Znalecký posudek vypracovala Vysoká škola báňská z Ostravy a má hodnotit adekvátní částku za pronájem pozemků. Kritici jej považují za nejasný. „Posudek je stanovený metodou na základě ekonomické situace společnosti. To je taková metoda, která se ani v jiných věcech na kraji nepoužívá. Tady ale použita byla,“ namítl Soukal.
Prosazuje, aby smlouva zahrnovala inflační doložku. „Kdyby tam nebyla, tak se rozložením v čase dostaneme za 60 let na měsíční nájemné – měřeno dnešními cenami – ve výši 25 tisíc korun. Zkusil jsem namodelovat inflaci 1,5 procenta ročně a opravdu to vychází tak strašně málo,“ sdělil. V pondělí podal pozměňovací návrh do rady kraje, aby případ řešili zastupitelé.
V současné době platí Accolade roční nájemné ve výši odpisů za nemovitosti. „Oni si udělají odpisy za budovy, které činí například deset milionů. Tím pádem by měli zaplatit nájemné ve stejné výši. Od této částky si ale ještě odečtou investice do areálu,“ vysvětlil krajský zastupitel Petr Kunc (TOP 09), který je členem kontrolní komise zastupitelstva. Výsledná částka je tak prý často velmi malá.
Stamilionový nájem by uvítal, ale na dobu do dvaceti let. „Šedesát let je mimo,“ namítl.
Letitý spor
Spor mezi oběma subjekty má kořeny v roce 2007. Tehdejší hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL) podepsal smlouvu o pronájmu pozemků určených ke stavbě logistického centra na šedesát let za deset milionů korun. „Podmínkou bylo, že nájemce do deseti let musí zkolaudovat alespoň jednu halu jako základ zóny. Logistické centrum mělo přitáhnout letecké linky a oživit letiště,“ připomněl Kunc. Parcely si původně pronajala soukromá firma Brno Airport Logistic Park, která se později spojila s Letištěm Brno. Závazky, které vznikly uzavřením smluv, před třemi lety přešly na Accolade.
Společnost ale zprovoznila dvě obří haly až loni, navíc bez kolaudace. „V roce 2017 přišli s tím, že chtějí projekt hal změnit. S tím kraj nesouhlasil. Tak se začali vymlouvat, že kvůli tomu závazky nemohli včas splnit,“ doplnil Kunc.
Celá situace následně pokračovala dalšími spory. „Snažili se to obejít tím, že přípojka elektrického kabelu, kterou udělal E.ON, je stavba. A tudíž vše splnili a smlouva platí. To mi připadá jako hodně nefér jednání,“ sdělil Kunc.
Kraj se chtěl původně bránit u soudu. „Když letiště převzal Accolade, tak se soudní vymáhání z pozice kraje zastavilo. Proč, to je mi dodnes záhadou,“ dodal.
Kritici navíc tvrdí, že se Accolade snaží omezit letecký provoz. „Dělají všechno pro to, aby se tam nelétalo. Přistávací poplatky od letoška zdvojnásobili. V některých případech vyloučili výcvikové lety a podobně. Tím pak samozřejmě logicky dojde k poklesu vybraných poplatků z letectví,“ vysvětlil Soukal. Proto chce podmínky změnit. Tvrdí, že společnosti Accolade o provoz letiště reálně nejde, a za haly si vyplácí dividendy 150 milionů ročně. „To je v pořádku?“ podivil se.
Mluvčí Accolade Jakub Splavec to odmítl. „Vyvádění dividend ze zisků hal v roce 2018 nebylo možné, protože v roce 2018 ještě žádná hala nestála. Tvrzení je tedy naprosto mimo mísu,“ řekl. Upozorňuje i na to, že haly A a C jsou již po kolaudaci. „V halách D a B (ve výstavbě) je v souladu se stavebním zákonem povoleno jejich užívání nájemci v rámci zkušebního provozu, což je naprosto obvyklý postup na letišti s ohledem na potřebu vyhodnocování vlivu na radionavigační zařízení,“ doplnil Splavec.
Soukal později uznal a upřesnil, že se dividendy netýkaly hal, ale celého letiště. V roce 2018 si Letiště Brno a. s. mělo podle výkazu cash flow vyplatit 153 milionů korun dividendy.
Haly jsou pro rozvoj letiště klíčové
Kratina namítl, že se snaží letiště provozem hal naopak pozvednout. „Musíme mít i jiné příjmy, než je pouze létání, které je dnes bohužel v krizi. Nebýt hal, bude na tom letiště velmi špatně,“ popsal situaci Kratina. Možnost ucházet se o leteckou dopravu je prý vázána na dostupnost infrastruktury. „V momentě, kdy není, nemáte šanci nějakou leteckou dopravu získat. Takže zóna je první krok v příběhu získávání letecké přepravy,“ dodal.
Kunc také sepsul převedení letového provozu z Brna do Prahy. „Malým letcům z aeroklubu dávají veškeré možné podmínky, aby je zlikvidovali. Za tím si naprosto jasně stojím a umím to doložit na jejich konkrétních činnostech,“ uzavřel Kunc.
Kratina nepřímo potvrdil, že je vyjasnění nájmu logistické zóny klíčové pro budoucnost letiště. „Když se podíváme na regionální letiště v Česku, tak to jsou vlastně zombie společnosti. Kdyby je kraje nedotovaly, tak by všechny už dávno zkrachovaly. Letiště Brno se drželo, protože bylo investičně opatrné,“ vysvětlil Kratina. Podle něj teď není prostor pro zvyšování nájmů.
Rozlétat brněnské letiště si dal jako jeden z předvolebních slibů i hejtman. Už před koronakrizí, která drtí letecký průmysl, do Brna pravidelně létaly jen dvě linky. „Hodnotit snahu rozlétání nových linek jako neúspěšnou je těžké, protože většinu roku byla téměř všechna letadla mimo provoz,“ vysvětlil Šimek.
Pořád ale vidí naději na zlepšení. „Koronavirová pandemie měla na tento segment velký negativní dopad a jednání s jednotlivými leteckými společnostmi jsou v tuto chvíli omezena. Nicméně jako hejtman to nevzdávám,“ doplnil Šimek.
