Článek
„Evropská unie musí přestat předstírat, že je vůdcem v otázce klimatu, když stále pokračuje v budování a dotování nové infrastruktury pro fosilní paliva,“ řekla na slyšení výboru v Evropském parlamentu švédská aktivistka, kterou komisaři pozvali jako zvláštního hosta.
Nový návrh Evropské komise nepočítá s okamžitým zpřísněním limitů k roku 2030, po němž volají některé země, Evropský parlament či klimatičtí aktivisté. Dává však unijní exekutivě možnost v budoucnu rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů EU bez přímého souhlasu členských států či europarlamentu, což patrně narazí na odpor části zemí.
Nová regulace má být základním pilířem Zelené dohody pro Evropu, tedy dlouhodobé strategie přechodu k ekologicky šetrnému způsobu života, kterou chce prosadit předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
„Klimatický zákon převádí náš politický závazek do práva a my se jím nevratně vydáváme na cestu k udržitelnější budoucnosti… Udává směr naší strategii zeleného růstu a zaručuje, že přechod bude postupný a spravedlivý,“ řekla šéfka komise. Klimatická odpovědnost je podle ní především závazkem vůči mladé generaci, kterou na dnešním jednání komise reprezentovala právě Thunbergová.
Tvář celosvětového protestního hnutí však označila návrh za „kapitulaci“, protože zatím nestanovuje přísnější cíle pro nejbližší roky. „Nepotřebujeme jen závazky pro roky 2030 nebo 2050. Nejvíce ze všeho je potřebujeme pro rok 2020 a každý další měsíc a rok,“ uvedla v otevřeném dopise komisi.
„Vaše vzdálené cíle nebudou znamenat nic, pokud budou vysoké emise pokračovat jako doposud, a to i po dobu několika málo dalších let. Vyčerpáme zbývající uhlíkový rozpočet dříve, než budeme mít šanci vaše cíle splnit,“ vysvětlila.
“This climate law is surrender - because nature doesn’t bargain and you cannot make ”deals” with physics.
— Greta Thunberg (@GretaThunberg) March 4, 2020
And we will not allow you to surrender on our future.”
A part of my speech today addressing the European Parliament in Brussels. Full speech here: https://t.co/dJ0kEsivMk pic.twitter.com/0AXnuLJK9L
Konkrétní cíle pro rok 2030 hodlá komise podle návrhu zveřejnit do září, neboť chce nejprve vyčíslit přesný ekonomický dopad opatření spojených se zpřísněním závazků. Zatímco členské země se dosud zavázaly, že sníží do konce desetiletí emise oxidů uhlíku o 40 procent proti hodnotám z roku 1990, komise v zelené dohodě předběžně hovoří o 50 až 55 procentech.
Navržená norma, kterou musí nejprve schválit členské země a europarlament, také dává komisi pravomoc pravidelně hodnotit opatření, jež jednotlivé země přijaly, a vydávat pro ně závazná doporučení. Někteří unijní diplomaté přitom již dali najevo, že jejich země mohou mít problém se zmíněným delegováním pravomocí na unijní exekutivu v určování cílů po roce 2030.
