Článek
Britský web The Guardian přinesl zprávu o tom, že česká Státní bezpečnost měla zájem o nynějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Snažila se skrze něj zjistit více informací o vysokých členech americké vlády. Informace jim měl předávat otec Trumpovy tehdejší ženy Ivany Miloš Zelníček, informuje The Guardian, jehož novináři spolupracovali s redakcí českého Respektu. Získali přístup k dosud utajeným archivním zprávám.
Podle ředitelky Archivu bezpečnostních složek Světlany Ptáčníkové ale nelze hovořit o tom, že by StB vedla na nynějšího amerického prezidenta svazek. „Neexistuje žádný záznam o tom, že by svazky byly vedeny. To znamená, že pro Statní bezpečnost asi nebyl tak důležitý, aby spis nebo svazek zavedla,“ řekla Ptáčníková.
Záznam o tom, že byl svazek veden, by podle ní byl dohledatelný i v případě, že by se samotný svazek nedochoval. Nevyvrací však, že by se StB o Trumpa zajímala. „Jedním z úkolů československé kontrarozvědky byl boj proti vnějšímu nepříteli. Emigranti, vízoví cizinci… Z tohoto pohledu byla zajímavá jak Ivanka, tak její manžel,“ řekla. Hlavní pozornost ale podle Ptáčníkové agenti věnovali Ivanině otci.
Zelníček předával informace StB od uzavření manželství mezi jeho dcerou a Trumpem v roce 1977 až do pádu režimu. Informace o sledování potvrzují archivní záběry i výpovědi bývalých špiónů z dob studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.
Dlouhotrvající výzvědní mise, která se týkala Trumpa, měla základnu ve Zlíně, tedy rodném městě Ivany Trumpové. Zelníček pravidelně sděloval informace o návštěvách USA jeho dcerou Ivanou, v archivech StB byl zapsán jako konspirátor.
Bývalý člen StB Vlastimil Daněk serveru The Guardian odmítl potvrdit nebo vyvrátit, zda se o Trumpa zajímal i Sovětský svaz. Česká StB a sovětská KGB si nicméně čile vyměňovaly informace – a je nepravděpodobné, že by v podobné akci StB postupovala takříkajíc na vlastní pěst. „Neřeknu vám bližší detaily, je to minulost, kterou bych rád zapomněl. Nechci mít žádné problémy,“ řekl Daněk. Podle Daňka se StB o Trumpa zajímala, protože byl celebritou, byznysmenem a měl touhu stát se v budoucnu prezidentem Spojených států.
V létě roku 1987 Trump spolu s Ivanou odcestovali do Moskvy a Leningradu na osobní pozvání tehdejšího sovětského ambasadora ve Washingonu Juriho Dubinina, krátce po návratu do Států Trump oznámil, že přemýšlí o prezidentské kandidatuře. Podle Ptáčníkové Trump plánoval kandidovat v roce 1996 jako nezávislý kandidát a měl hovořit o tom, že na něj byl vyvíjen tlak, aby se o úřad ucházel.
Zvýšení zájmu po zvolení Bushe
Zájem StB o informace o Trumpovi se zvýšil se zvolením George Bushe staršího prezidentem v roce 1988, podle složek měla Ivana svému otci sdělit, že volby velice pravděpodobně vyhraje Bush. Její otec informaci předal dál, po jejím potvrzení se sledování Trumpa dostalo i do Prahy.
„Státní bezpečnost, respektive ten operativní pracovník to vyhodnotil tak, že Ivana to věděla od Donalda Trumpa, a ten tak musí patřit ke špičkám vládnoucích kruhů,“ dodala Ptáčníková.
StB se snažila zjistit více informací o zahraniční politice Spojených států, o jejich ekonomice a také o jejich tajných službách. Podle The Guardian je z výpovědí bývalých zaměstnanců StB evidentní, že informace o Trumpovi kromě StB zajímaly i ruskou KGB. Rozsah špionáže KGB je ale nezměřitelný, vzhledem k tomu, že materiály nejsou volně k přístupu veřejnosti, nelze ani odhadnout, kdy začala Trumpa vyšetřovat.
