Článek
Kolika a kterým lidem hrozí při nákaze koronavirem těžký průběh onemocnění, nebo dokonce úmrtí? Odpovědi na tyto otázky přibližují analýzy odborníků z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Podle jejich modelu, který vychází z informací o téměř 7500 odhalených případech covid-19, se vysoké riziko těžkého stavu týká 3,8 procenta obyvatel Česka, což je v přepočtu zhruba 400 tisíc lidí.
„Je to samozřejmě teoretický výpočet. Všichni v populaci by museli být nakaženi, aby se to nějakým způsobem aplikovalo,“ zdůraznil šéf analytické divize ÚZIS Jiří Jarkovský tento týden na konferenci o zdravotnických datech, kterou organizovaly ÚZIS a Ministerstvo zdravotnictví.
Analýza potvrdila, že náchylnost k těžkému stavu stoupá s rostoucím věkem. Zatímco pod hranicí 60 let skončí na intenzivní péči necelé jedno procento nakažených pacientů, mezi šedesátníky a staršími to bylo už 18,5 procenta.
Zároveň platí, že více rizikoví jsou muži než ženy a jako výrazně rizikový faktor působí chronická onemocnění.
Jak se riziko těžkého průběhu covid-19 mění podle věku, přidružených chorob a pohlaví, je patrné z grafu níže. Čím je člověk starší a nabalují se u něj zdravotní komplikace, tím více musí počítat s horším průběhem nemoci.
Graf znázorňuje pravděpodobnost těžkého stavu / umělé plicní ventilace / umělé tělní podpory života / až úmrtí při infekci covid-19. Zmíněné přidružené nemoci jsou: chronické onemocnění ledvin, astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc, protinádorová léčba v posledních pěti letech, chronické srdeční selhání, onemocnění spojená s poruchou acidity a diabetes mellitus.
Kromě těch často uváděných zdravotních potíží, jako jsou problémy se srdcem nebo cukrovka, analýza ukázala i na další. Na prvním místě je chronické onemocnění ledvin, dále astma nebo protinádorová léčba prodělaná v posledních pěti letech.
„Samozřejmě existuje ještě řada vzácnějších situací - typu stav pacienta po transplantaci, různé druhy léčby zaměřené na imunitu nebo nějaký akutní stav - které samozřejmě můžou dále modifikovat individuální riziko pacienta,“ dodal Jarkovský.
Data také potvrzují studie a doporučení kardiologů, že lidé nemusejí po nákaze covid-19 vysazovat léky na vysoký krevní tlak. „Neprokázali jsme, že by nekomplikovaná hypertenze měla vliv na vznik těžkého stavu,“ řekl analytik.
Model, který statistici vytvořili z nasbíraných dat, umožňuje předpovídat, komu může hrozit těžký stav v budoucnu a kolik takových pacientů může být. To je velmi důležité pro kapacitu lůžkové péče, která je pro pacienty s covid-19 vyčleněna.
Ke čtvrtečnímu ránu zdravotníci v Česku evidovali 317 úmrtí v souvislosti s covid-19, v nemocnici se léčilo 149 nakažených. Celkem testy v Česku dosud odhalily více než 9100 nakažených, z toho se už téměř 6380 lidí vyléčilo.