Článek
Iniciativa COVAX, která zajišťuje dodávky vakcín chudším zemím, loni vsadila na nejvýkonnějšího hráče na poli imunizace společnosti. Indická společnost Serum Institute of India (SII) platí za největšího producenta vakcín na světě a měla se stát zárukou rychlého a efektivního boje s koronavirem v méně vyvinutých zemích. Firmu ale od samého počátku provázejí neúspěchy – od zákazu vývozu vakcín po požár továrny – a tak zoufale chybí dodávky po celém světě.
Vážný nedostatek vakcín se začíná plně projevovat ve chvíli, kdy v chudších zemích vznikají nové a nebezpečné mutace. Problémy s výrobou a dodávkami zaznamenali i jiní producenti vakcín, selhání SII je ale klíčové, protože právě na něj spoléhaly země třetího světa.
COVAX se loni zavázal, že pošle injekce nejméně do 92 zemí. Zatím ale obdržel jen 30 z 200 milionů vakcín objednaných u SII. S indickým výrobcem nadto uzavřela vlastní smlouvu řada zemí, jako je Nepál, který teď zoufale shání nového dodavatele.
Společnost zaslala poslední zásilky do zahraničí v dubnu ještě předtím, než indická vláda zakázala jejich vývoz. Látky jsou naléhavě potřeba i v Indii, která bojuje s dosud největší vlnou nákaz. Výrobce ale trápily závažné problémy dřív, než zdravotnická krize naplno vypukla.
Generální ředitel a majitel SII Adar Poonawalla v loňském roce slíbil, že jeho kolos vychrlí do konce roku 2020 až 400 milionů proticovidových vakcín pro středně a nízkopříjmové země. Firma nakonec ke konci loňského roku vyrobila asi jen 70 milionů dávek, protože nebylo jasné, kdy tamní vláda vyvíjenou vakcínu schválí.
Poonawalla na začátku ledna uvedl, že nedostatky vakcín byly rovněž způsobeny nedostatečnými skladovacími kapacitami. Miliardář pro server Bloomberg také naznačil, že za problémy stál i americký zákaz vývozu některých surovin, které jsou k výrobě vakcíny potřeba. Posléze v jedné z továren vypukl požár. Poonawalla sice tweetoval, že výrobu nezpomalí, ale nejmenovaný svědek obeznámený se stavem společnosti Bloombergu prozradil, že to ve skutečnosti vedlo k narušení produkce.
Zásadní roli hrály i vnitropolitické události a procesy, jako je schvalování vakcín či zákaz vývozu do zahraničí. Očkovací kampaň sice v Indii začala hladce, to ale bylo zapříčiněno tím, že v zemi v té době panovala relativně dobrá epidemická situace a tamní vláda zpočátku neobjednala velký počet vakcín – pouhých 11 milionů. Situace se ale dramaticky změnila s další koronavirovou vlnou a nově objevenou mutací delta. Indická vláda je v současné době v tak kritické situaci, že objednává stamiliony dávek zatím neschválené vakcíny od firmy Biological E.
COVAX si zvolil indického výrobce jako svého hlavního dodavatele především kvůli jeho obrovské výrobní kapacitě, nízkým cenám a také díky tomu, že jeho vakcína byla jednou z prvních, které se dostaly na seznam Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučovaných vakcín pro nouzové použití. Společnost sice v současné době rozšiřuje výrobní vakcíny, ale prohlásila, že je velmi nepravděpodobné, že do konce roku obnoví vývoz do zahraničí. Její dávky budou i nadále zoufale potřeba v Indii.
Vakuum by mohli částečně zaplnit čínští výrobci. Na rozdíl od indického Covishieldu, což je v podstatě verze vakcíny AstraZeneca vyráběná v Indii, se ale zdá, že jejich účinnost je podstatně nižší. WHO nedávno k nouzovému použití schválila vakcíny od čínské firmy Sinovac i Sinopharm. Obě tak mohou být zařazeny do programu COVAX. V Bangladéši už se díky čínským vakcínám podařilo částečně obnovit očkovací kampaň a pokračovat v očkování zdravotníků a krizových pracovníků.
Indický výrobce není jedinou společností, které se nepodařilo dostát svým závazkům. Slíbený počet vakcín nedodala Evropské unii ani AstraZeneca. Další indický producent, firma Bharat Biotech, zatím poskytla jen 27 milionů ze slíbené miliardy vakcín Covaxin.
