Článek
„Jela jsem ze Slatiny do centra, seděla jsem za řidičem,“ vzpomíná na osudový apríl před dvěma lety Antonie Králová. „Najednou se něco stalo, trolejbus vybočil a narazil do tramvaje, která jela v protisměru. Náraz na mě vrazil sedadlo i s řidičem, lidé padali, probudila jsem se až v nemocnici.“
Byla těžce zraněná, nohy, pánev i žebra polámaná, ztratila vědomí. V nemocnici strávila několik měsíců. Další starší paní, která seděla vedle, nakonec na následky zranění zemřela.
Vyšetřování nehody trvalo téměř dva roky, viník nakonec nebyl označen. V tiskové zprávě, kterou vydala policie, se píše, že sice došlo k celé řadě drobných technologických pochybení, ale na stíhání někoho konkrétního to nestačí. Zjednodušeně řečeno – nehodu způsobil prasklý šroub v kole trolejbusu.
Mezitím probíhala jednání s pojišťovnou, která zranění Antonie Králové ohodnotila šestimístnou sumou. Jaké však bylo její překvapení, když žena zjistila, že pojišťovna konečnou částku snížila o 20 procent. A to proto, že je starší 70 let.
„To mě dost šokovalo,“ říká Antonie Králová. „Nic jsem nezavinila, trpěla jsem stejně jako kdokoli, kdo by seděl na mém místě, tak proč mám dostat méně jen proto, že jsem stará? Považovala jsem to za diskriminaci.“
Na první pohled tento postup diskriminací zavání. Netrpěla snad důchodkyně stejně, jako kdyby na jejím sedadle seděla dejme tomu maturantka? Spotřebovala méně léků? Hojila se rychleji?
„My jsme postupovali podle zákona,“ hájí se mluvčí Kooperativy Milan Káňa. Pojišťovna podle něj postupovala podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, který jednu část odškodnění – tzv. snížení společenského uplatnění – odstupňoval podle věku. Na základní sazbu mají právo lidé ve věku 44-54 let. Nad 55 let se odškodné snižuje o deset procent, nad 70 let o 20 procent. Mladším 44 let se naopak může přidat.
Jak to funguje v praxi, popisuje Jaroslav Mezník, právní zástupce Králové. „Až do 1. ledna 2014 se ztížení společenského uplatnění uplatňovalo bez ohledu na věk podle určité tabulky a bodů, pokud soud nerozhodl jinak. Jenže když začal platit nový občanský zákoník, tento systém se zrušil a v právní obci to vyvolalo docela zděšení. Nikdo nevěděl přesně, jak se to bude posuzovat.“
A tak se pojišťovny drží toho, co řekl soud. „Nejvyšší soud nevydal žádný příkaz,“ upřesňuje mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. „Jen doporučení, aby pomohl soudům v celé republice sjednotit postup. Ale žádné dogma to není.“
Antonie Králová má každopádně pocit, že byla ošizena. A to nejen pojišťovnou. Proč? Podrobnosti zjistíte v úvodní reportáži.
