Článek
„Liberecký kraj ve spolupráci se Severočeskou vodárenskou společností a Frýdlantskou vodárenskou společností provedl kalkulaci nákladů, které bude nezbytné vynaložit na opatření pro ochranu zdrojů pitné vody na českém území. Jejich dostatečnost je významně ohrožena vlivem těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Podle současných odhadů se částka pohybuje okolo 1,5 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí má existenci škod a výši nákladů za povinnost nahlásit Evropské komisi a požadovat jejich náhradu,“ uvedl mluvčí kraje Filip Trdla.
Suma podle něj obsahuje dosud vynaložené náklady i částky na opatření, která se v tuto chvíli připravují. Na území obou vodárenských společností již nyní dochází k problémům se zásobováním domácností pitnou vodou. „S ohledem na prodloužení těžby v dole Turów je nezbytné přijmout taková opatření, která umožní vodárnám poskytovat dodávky pitné vody i v případě dalšího zahloubení a přiblížení těžební jámy k českému území,“ dodal Trdla.
„Severočeská vodárenská společnost připravuje projekty potřebných opatření a od státu očekává jejich financování,“ podotkl generální ředitel firmy Bronislav Špičák. Studie dopadů rozšíření těžby, inženýrsko-projektová činnost, jednání s obcemi-akcionáři a další aktivity severočeských vodohospodářů běží podle něj již dlouho.
„Financování ze strany státu je zcela zásadní,“ konstatoval předseda představenstva Frýdlantské vodárenské společnosti a starosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS). Připomenul, že problémem je délka přípravy a realizace jednotlivých opatření, kdy vše musí být hotovo dříve, než k možnému negativnímu vlivu na zdroje pitné vody dojde.
V regionu jsou podle něj také stovky rodin, které v tuto chvíli nejsou připojené na vodovod a spoléhají se na své domovní studny, které jsou však u některých z nich již nyní vyschlé či je v nich jen několik centimetrů vysoká hladina vody. Také tyto domácnosti bude nezbytné napojit na vodovod, čímž dojde k ještě větší zátěži vodárenských zdrojů, které jsou již dnes s ohledem na dlouhodobou těžbu na hranici využitelnosti. Situaci značně komplikuje také klimatické sucho, které se na problémech se zabezpečením dodávek vod také podílí.
„Bez vlivu dolu by v území docházelo nebo hrozilo klesání hladin vlivem sucha, nicméně za stavu hladin vyšších o mnoho metrů. Dosavadní snížení hladin vlivem sucha – zvláště od roku 2014 – by tedy nevedlo k přímému dopadu na možnosti zásobování místních občanů pitnou vodou tak, jak je tomu nyní,“ dodal Josef Datel z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který se vlivem dolu na české vodní útvary dlouhodobě zabývá. Připomněl, že vlivem těžby doposud došlo na českém území k poklesům hladin podzemních vod až o 64 metrů.
Některá opatření již jsou funkční, jiná se teprve připravují. „Otázkou ale zůstává, kdo náklady na tato opatření uhradí,“ zopakoval mluvčí Trdla. Část z nich čerpaly dle jeho slov vodárny nebo Liberecký kraj z dotací Ministerstva životního prostředí nebo Ministerstva zemědělství, zbytek ale musely uhradit ze svého. V současné době nejsou žádné dotační programy vypsány. „Postupovat by se ale mělo rychle, protože těžba se nejvíce přiblíží k České republice již v roce 2023. Vybudovat potřebné infrastruktury bude přitom trvat déle,“ upozornil.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) vypočítal, že na opatření související s těžbou na polské straně již region vynaložil několik milionů. „Jsem rád, že se Česká republika nakonec postavila za kraj, obce a jejich obyvatele. Bohužel to vypadá, že Polsko s námi jednat nechce. Obce a vodárny odpovídají za dodávky pitné vody obyvatelům Liberecka. Nemohou riskovat a začít jednat až ve chvíli, kdy voda do Polska odteče – navíc za situace, kdy Polsko odmítlo vytvořit pro takovou situaci krizový plán,“ řekl Půta. „Tuto finanční zátěž nemohou nést subjekty, které problém nezpůsobily, a ani čeští daňoví poplatníci. Náklady by podle mého názoru měl hradit ten, kdo situaci způsobil, tedy těžařská polská státní společnost. Kalkulaci jsme proto zaslali na Ministerstvo životního prostředí a vyzvali ho k uplatnění nákladů u Evropské komise. Zatím jsme reakci neobdrželi. Požádali jsme o ni do 12. října letošního roku.“
Zákon o předcházení ekologické újmě stanovuje Ministerstvu životního prostředí povinnost oznámit Evropské komisi zjištění škody na životním prostředí, která má původ na území jiného státu. Tvrdí to Petra Urbanová, právnička ze společnosti Frank Bold, jejíchž služeb Liberecký kraj v problematice rozšiřování dolu Turów využívá. „Ministerstvo životního prostředí má v takovém případě zároveň určit výši nákladů, které v souvislosti s touto škodou v České republice vznikly, a má požadovat jejich náhradu,“ dodala.
Fakta
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci chtějí těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale i hluku a prachu nebo propadů půdy.
Polská strana zásadnější vliv na české území odmítá, už teď se ale voda z oblasti ztrácí, potoky i studně vysychají.
