Článek
Když přišla Fatema Aktherová na konci března do oděvní továrny Alif Casual Wear v Dháce v Bangladéši, netušila, že to bude její poslední den v práci. „Přišel můj vedoucí linky a řekl mi, že už nemusím pracovat,“ řekla CNN pětadvacetiletá Aktherová, která ve firmě pracovala pět let. Společnost se v souvislosti s aktuální situací kolem pandemie rozhodla továrnu definitivně uzavřít.
O práci v textilním průmyslu přišla již téměř polovina z 4,1 milionu dělníků v zemi, informovalo Sdružení oděvních výrobců a vývozců v Bangladéši (BGMEA). Stejně jako Aktherová, většina z propuštěných jsou ženy. Jejich průměrný výdělek, dosahující zhruba k 110 dolarům za měsíc, je často jediným zdrojem peněz celé rodiny.
„Moje rodina žije z mého příjmu,“ říká Aktherová, která se stará o svého manžela a dítě. „Nevím, jak přežijeme.“
Druhý největší vývozce oděvů
Bangladéš je hned po Číně druhým největším vývozcem oděvů na světě a podle zveřejněných informací zrušili evropští a američtí prodejci objednávky v hodnotě zhruba 3,17 miliardy dolarů. To je v přepočtu více než 80 miliard korun. O zakázky v zemi přišly tisíce oděvních továren.
O problémech v oblasti textilu informovala už před měsícem na síti LinkedIn prezidentka bangladéšského sdružení výrobců a vývozců textilu Rubana Huková. Odhadovala, že pandemická krize ovlivní životy 1,2 milionu zaměstnanců textilního a oděvního průmyslu. Už teď je ale jasné, že její odhad byl výrazně pozitivnější než současná realita.
Místní továrny, které šijí pro světové oděvní značky, zaměstnávají miliony lidí a tento průmysl generuje zhruba 13 procent bangladéšského hrubého domácího produktu. Výpadek zakázek znamená pro zemi nemalý problém. Její hospodářství mělo letos růst o více než sedm procent už pátý rok za sebou, uvedl ve svém výhledu Mezinárodní měnový fond. To se však už téměř s jistotou nesplní.
Otázka etiky
Někteří zaměstnanci vyzývají pozastavené továrny, aby během krize dále vyplácely měsíční mzdy. V tomto odvětví se platí tak málo, že převážná většina dělníků nemá na život bez příjmu potřebné úspory.
Majitelé továrny však zdůrazňují, že nemohou své zaměstnance podporovat sami, zejména pokud značky, se kterými spolupracují, neplní svoje závazky. Více než polovina z 316 bangladéšských dodavatelů dotázaných Centrem pro globální práva zaměstnanců z Penn State University uvedla, že podstatná část jejich dokončených nebo nedokončených objednávek byla od počátku pandemie zrušena. Klienty respondentů průzkumu byly většinou evropské a americké značky.
Průzkum také zjistil, že více než 98 procent značek odmítlo k alespoň částečným náhradám mzdy chudých obyvatel rozvojových zemí přispět.
Role mezinárodních značek
CNN Business proto oslovil několik významných mezinárodních značek, které obchodují s bangladéšskými továrnami. Některé z nich, včetně švédského oděvního řetězce H&M, amerického gigantu Walmart či britského maloobchodního prodejce Primark, se rozhodly k částečnému nebo úplnému zaplacení za již objednané zboží.
„Máme v úmyslu dodržovat svoje závazky vzhledem k výrobkům, které jsou hotové nebo ve výrobním procesu, a spolupracujeme s dodavateli případ od případu, abychom vyřešili všechny výjimky a připravili řešení, která minimalizují dopad,“ uvedl Walmart.
Jsou však také firmy, které zaujaly k závazkům trochu jiný postoj. Například značka Gap, která v prohlášení zaslaném serveru CNN staví vlastní zájmy na první místo. Na otázku, zda by společnost zaplatila za zboží objednané z bangladéšských továren, sdělilo vedení společnosti Gap, že firma „přijímá rozhodnutí na základě nejlepšího zájmu našich zaměstnanců, zákazníků a partnerů, jakož i dlouhodobého zdraví našeho podnikání“.
Ovlivní uzavírání továren Česko?
V Česku se textilní průmysl po roce 1989 nezvládl přizpůsobit novým podmínkám na trhu. Řada podniků nedokázala čelit konkurenci právě z asijských zemí, zkrachovala nebo omezila výrobu. Seznam Zprávy proto oslovily Asociaci textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK) s dotazem, zda zavírání továren v Bangladéši může přinést oživení tuzemského textilního byznysu.
„Odhad je velmi obtížný, protože se zatím neví, jakým způsobem to, co se stalo, ovlivní mezinárodní obchod. Jsou zde signály, že ceny dopravy půjdou nahoru, můžou přijít také celní bariéry. České republiky by se tak dopady pandemie v textilní oblasti dotknout mohly. Navíc je možné, že právě díky pandemii koronaviru bude kladen větší důraz na lokální výrobu. To může posílit ekonomiku také,“ soudí výkonný ředitel ATOK Jiří Česal.
