Testy si plaťte sami. Pátrali jsme, proč změna přišla o dva měsíce později

Jedním z opatření, která v posledních týdnech podnítila nárůst zájmu o očkování proti covidu-19, je zpoplatnění testů na koronavirus.

Od začátku listopadu se úhrada z veřejného zdravotního pojištění vztahuje jen na testování dětí, na lidi, kteří už mají jednu dávku očkování, anebo na ty, kteří se kvůli zdravotním problémům nemohou očkovat. Díky tomu a dalším zpřísňujícím opatřením stoupl denní počet očkování nad 45 tisíc, nejvýš od druhé poloviny srpna.

Podobný efekt se mohl s velkou pravděpodobností projevit už o dva měsíce dříve. Babišova vláda se totiž původně chystala výrazně omezit proplácení testů od začátku září. Ve druhé polovině srpna dokonce schválila písemný text nařízení, avšak po několika dnech jej zrušila. Ke zpoplatnění testů se nakonec odhodlala až po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny.

Jak přitom vyplývá z podkladů od hlavní hygieničky, které získaly Seznam Zprávy, Ministerstvo zdravotnictví a vláda pracovaly i po volbách se stejnými argumenty, jaké uváděly už v létě. Jde o písemné zdůvodnění, které mělo být přiloženo k takzvanému mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví o zpoplatnění testů od září. Materiál vzniklý ve druhé polovině srpna obsahuje v klíčových pasážích stejné formulace jako zdůvodnění, které úřad připsal k mimořádnému opatření v říjnu.

V obou verzích se ministerstvo shodně přiznává, proč testování „zdarma“ omezuje.

„Jedním z cílů tohoto mimořádného opatření je tak i motivace dosud neočkovaných osob k vakcinaci,“ stojí v obou textech pocházejících z různého období.

Velmi podobné jsou v obou materiálech i další věty, které zdůrazňují zhoršený výhled do následujících měsíců. Formulace se pouze mírně upravily - například místo: „s nástupem podzimního období“ má aktuální verze: „s nástupem podzimního a následně zimního období“.

Nyní platné opatření má celkově podrobnější zdůvodnění, logicky také nevychází z hodnocení epidemické situaci o prázdninách, ale až z prvních říjnových týdnů. Od analýzy ze druhé poloviny srpna se však výrazně neliší.

Tehdejší materiál sice vznikl za příznivějších podmínek co do šíření infekce, opakovaně však varoval před očekávaným zhoršením v podzimních měsících. V nosných pasážích se pak obě písemná zdůvodnění v mnohém doslova opakují. Kromě citovaných vět to platí například o odstavci, který shrnuje hlavní přínosy očkování.

Mimořádné opatření, které mělo zpoplatnit testy už od září, vláda zrušila 23. srpna - jen čtyři dny poté, co tento materiál sama schválila. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tehdy zdůvodňoval názorový obrat kabinetu hlavně tím, že v některých evropských státech včetně sousedního Německa zrychlilo šíření infekce a bylo třeba si udržet zvýšenou testovací kapacitu.

„Dříve nebo později se ta zhoršená situace projeví i u nás, tak zatím potřebujeme udržet testovací kapacity tak, jak jsou nastaveny,“ řekl tehdy Vojtěch po jednání vlády.

S odstupem času však tento argument sám ministr do jisté míry zpochybnil. Nedávno zdůraznil, že i po zrušení úhrad zůstal počet provedených testů v prvních listopadových dnech zhruba stejný.

„Určitě se v tuto chvíli neukazuje, že bychom byli nějací slepí, že bychom neměli dostatek testů. Testovací kapacita je dostatečná pro to, abychom byli schopni tu situaci zanalyzovat,“ řekl Vojtěch tento čtvrtek na tiskové konferenci ministerstva.

Ze statistických dat vyplývá, že se po 1. listopadu sice snížil objem dostupnějších antigenních testů, stoupl však počet testů prováděných spolehlivější metodou PCR.

O ukončení proplácení testů s platností od září se ve vládě hovořilo přinejmenším od začátku prázdnin. Kabinet dokonce už v červenci přijal první mimořádné opatření. Mimochodem bylo radikálnější než to současné, testy by podle něj musely hradit i děti od 13 do 18 let. Opatření však posléze „zamrzlo“ na Ministerstvu zdravotnictví, úřad ho nikdy formálně nevydal.

Po srpnovém přijetí a následném stažení upravené verze mimořádného opatření vláda čekala další dva měsíce a proplácení testů omezila až po říjnových volbách. To nahrálo spekulacím, že Babiš a jeho ministři za hnutí ANO nechtěli nahněvat potenciální voliče a opatření odložili z politických důvodů. Stejným výtkám čelila Babišova vláda v loňském roce, kdy otálela se zpřísněním epidemického režimu před krajskými volbami.

Ministr Vojtěch však trvá na tom, že se vláda řídila odbornými hledisky. Stojí si i za srpnovou „zpátečkou“ v podobě zrušení už schváleného opatření o zpoplatnění testů od září.

„Tehdy byla obava, že přelom léta a září může znamenat nějaký skokový nárůst, protože jsme měli tu zkušenost z minulého roku, že se lidé vraceli z dovolených a do škol a tak dále,“ řekl Vojtěch na čtvrteční tiskové konferenci.

V srpnu i nyní Vojtěch odkazoval na názory expertů. Tentokrát jmenoval předsedu České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka. Podle ministra se v srpnu „nepřiklonil“ ke zrušení úhrad za testy.

Seznam Zprávy se na Chlíbka obrátily s dotazem, zda může Vojtěchova slova potvrdit. Vakcinolog, který má vést poradenský tým příštího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), však na otázku neodpověděl a nebral telefon.

Faktem je, že někteří experti považují ústup od hrazených testů za chybu. Zdůrazňují, že tímto krokem se vláda připravuje o dokonalejší mapování výskytu infekce v obyvatelstvu.

„Návrh na vypnutí úhrad preventivního testování nepovažuji za šťastný. Do konce roku by to mělo zůstat v režimu proplácení v určitých intervalech. Částečně tím ztratíme časný přehled o pohybu viru v populaci. Nepochybně to povede k poklesu počtů testovaných osob a bude hrozit, že o svátcích se virus rozšíří do rodin na různé generace a po Vánocích opět významně stoupne úmrtnost,“ řekl ještě v říjnu epidemiolog Rastislav Maďar.