Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Vracíme se k testování ve firmách, uvedl dosluhující premiér Andrej Babiš (ANO) před čtvrtečním jednáním vlády pro Radiožurnál.
Následně po jednání vlády na tiskové konferenci přišel s detailnějším popisem vicepremiér Karel Havlíček (za ANO): Od pondělí by mělo platit testování ve firmách pro neočkované pracovníky. Ti musí doložit, že byli negativně testovaní, nebo si udělat pod dohledem samotest.
„Bude se jednat o testování minimálně jedenkrát týdně,“ dodal Karel Havlíček. Během příštího týdne tak ještě budou mít zaměstnavatelé čas pořídit testovací sady.
Zároveň Havlíček i Babiš mluvili o tom, že na pátečním jednání vlády ještě budou řešit otázku, jestli by se testování neměli účastnit i naočkovaní lidé ve věku nad 60 let. „S tím, že jde o nejvíc ohroženou skupinu,“ vysvětloval premiér.
Seznam Zprávy oslovily experty, kteří se z velké většiny shodli na tom, že pokud ve firmách testovat, tak za současné situace všechny bez rozdílu.
„Víme, že zejména varianta delta způsobuje infekci i u očkovaných, takže z hlediska kontroly šíření viru by bylo lepší, aby se testovali i očkovaní. Nicméně to má další aspekty: psychologické a logistické,“ říká Pavel Plevka, virolog a vedoucí výzkumné skupiny strukturální virologie na Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity.
„Očkovaných je většina, když se nebudou testovat, tak to systému uleví. A samozřejmě to, že by se netestovali, je určitým způsobem vybídnutí k tomu, aby se lidé šli očkovat. Proto je to rozhodnutí komplexní a vládě to nezávidím,“ rozvádí Plevka, co všechno musí vláda vzít do úvahy.
Libor Grubhoffer, virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, se jasně staví za testování všech pracovníků. „Chceme-li mít aktuální snímek například ve výrobních závodech, případně dalších společnostech zaměstnávajících větší množství lidí, je to jediná cesta, jak takovou informaci mít,“ argumentuje virolog Grubhoffer. Zároveň upozorňuje, že studie přesvědčivě odkazují, že očkovaní mají nižší pravděpodobnost komplikovaného průběhu onemocnění i onemocnění samotného. Stejně tak mají očkovaní výrazně nižší dávku koronaviru, a jsou proto také infekční kratší dobu.
„Je to skutečně tak, že i očkovaní mohou být infekční. Nikdy nejsou tak moc, protože jsou očkovaní, ale mohou být infekční. Jsem pro to diskriminovat neočkované, ale v tomto momentě bych řekla, že pokud chcete testovat, tak testujte všechny,“ míní imunoložka Blanka Říhová. Dodává, že očkovaným sice virus zůstává na sliznicích a neohrožuje je tolik, ovšem „prskat ho mohou“.
Velmi podobně mluví i imunolog a ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václav Hořejší: „V místech, kde se testuje, by se měli testovat i očkovaní, protože mohou být samozřejmě přenašeči. Je to tak, bohužel jde o důsledek varianty delta, která je agresivnější a infekčnější. A ta efektivně infikuje i očkované. V naprosté většině případů to těmto lidem zůstane pouze na nosní sliznici a nedostane se to dál, takže neonemocní, ale tím, že to mají na sliznici, mohou vir šířit do okolí.“
Vůbec bych nedělil lidi na dvě skupiny. Nejsem proti očkování, ale jsem proti tomu, abychom se dělili na očkované a neočkované, to k ničemu dobrému nepovede.
Očkovaní podle něj virus šíří s menší intenzitou, kterou kvantifikuje na přibližně poloviční.
Logické by bylo testovat všechny bez rozdílu i podle Omara Šerého, neurobiologa a specialisty na DNA diagnostiku. „Vůbec bych nedělil lidi na dvě skupiny. Nejsem proti očkování, ale jsem proti tomu, abychom se dělili na očkované a neočkované, to k ničemu dobrému nepovede,“ říká Šerý.
Naopak vládní rozhodnutí testovat neočkované hájí Ruth Tachezy, viroložka a členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace.
„Testování doporučujeme pro neočkované. Pokud bychom žili v ideálním světě, budeme testovat všechny, ale existují limity, jak finanční, tak kapacit laboratoří. Proto chceme testovat ty velmi rizikové jedince,“ vysvětluje Ruth Tachezy, která působí jako vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Dodává, že riziko nákazy je i u očkovaných, ale přenos je podle ní méně pravděpodobný. „Je to v důsledku menší virové nálože, kterou tento jedinec navíc vylučuje po kratší dobu. Za současný stav epidemie v naší republice není zodpovědná jenom vláda, ale je i důsledkem odmítání očkování a nedodržování nastavených opatření ze strany lidí,“ říká Tachezy.
