Článek
Co se týče škol, je takřka jasno: Vláda plánuje v září školáky otestovat. Kdo není naočkovaný, musí absolvovat tři antigenní testy. V případě zhoršené epidemické situace se může testování prodloužit. Kabinet na to zatím vyčlenil 237 milionů korun.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na otázku, zda se po letních dovolených vrátí povinné testování i do firem, ale zatím vláda odpověď nedala. Epidemiologové, které redakce oslovila, jsou stran dalšího masového postupu opatrní. A jasno zatím nemá ani klinická skupina Ministerstva zdravotnictví, jejíž doporučení vláda zpravidla respektuje. Zatím ale o tomto ani nediskutovala.
„Komentovat to nemohu, protože je to téma, které může být na pořadu jednání třeba už příští čtvrtek na dalším setkání klinické skupiny,“ řekl pro Seznam Zprávy hlavní epidemiolog Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl na dotaz, zda se kloní k testování či netestování.
Epidemiolog Roman Prymula, který od března vystupuje jako poradce prezidenta Zemana, zatím návrat testování za nezbytný nepovažuje.
„Já považuji za nutné provést testování po návratu z dovolených. Všechno další by se mělo odvíjet od epidemické situace. Ve stávajících podmínkách by to nutné asi nebylo,“ řekl na dotaz Seznam Zpráv Roman Prymula.
K návratu testů do firem se naopak spíše kloní epidemiolog Rastislav Maďar. Byl to právě on, kdo loni v srpnu nabádal tehdejšího (a nyní už znovu instalovaného) ministra Adama Vojtěcha k větší obezřetnosti. Zpřísnění protiepidemických pravidel ale Maďar tehdy neprosadil a z pozice vedoucího epidemiologické skupiny ministerstva proto odešel. Nyní ale Vojtěch s Maďarem covidová doporučení opět konzultuje.
„Do září bychom měli vstupovat s co nejlépe zmapovanou situací, pokud jde o virovou nálož v populaci, na kterou bude mít vliv zvýšená mobilita populace v letním období. Testování ve firmách by tomu pomohlo,“ míní Maďar.
„Byl bych pro to, aby se realizovalo alespoň pár kol preventivních testů. Delší dobu by to následně mohlo pokračovat už jen ve firmách, kde bude více pozitivních záchytů anebo horší epidemiologická situace v regionu,“ dodává.
Beran: Soustřeďme se na očkování seniorů
Jako mrhání peněz určených na zdravotnictví naopak testování ve firmách kritizuje epidemiolog Jiří Beran. Situace je podle něj jiná než před rokem. K dostání je vakcína, a peníze by se proto podle něj měly použít k tomu, aby se proočkovala velká skupina seniorů, kteří zatím vakcínu nedostali.
„Když se zpětně podíváte na celou epidemii, tak zjistíte, že je obrovským problémem pro seniorní populaci, pro osoby starší 60 let. A když se podíváte na data úmrtí třeba z měsíce června, tak zjistíte, že pořád umírají z 90 % lidé starší 60 let a jejich průměrný věk je 75 let. A to je v době, kdy je proočkovaných 50 % populace,“ poukazuje Beran. Peníze by se podle něj daly využít daleko účelněji.
„To, že se budou investovat miliardy do testování ve všech podnicích, určitě nepomůže k tomu, aby se doočkoval zbytek populace. V tuto chvíli je to u osob nad 60 let přes 600 tisíc lidí, kteří nejsou naočkovaní. Samozřejmě mezi nimi mohou být lidé, kteří covid-19 prodělali. U těch by myslím stálo za to zjistit, kteří to jsou a jak vysoký mají titr protilátek (zjednodušeně ‚koncentraci protilátek“, pozn. red.). A případně jim nabídnout alespoň jednu dávku vakcíny,“ navrhuje.
Data Ministerstva zdravotnictví skutečně ukazují, že lidé v ohrožené skupině 60+ nejsou ani zdaleka všichni naočkovaní. Podle posledních údajů ministerstva a Českého statistického úřadu je v České republice stále ještě více než 560 tisíc lidí starších 60 let, kteří nemají ani jednu dávku vakcíny. Seniorů, kteří nemají očkování dokončené, tedy nejsou dva týdny po poslední dávce očkování, je samozřejmě ještě víc. Podle Berana by se stát měl zaměřit především na ně a ne na děti nebo pracující.
„Když se toto neudělá a těch 600 tisíc lidí na podzim onemocní, tak to bude velký problém. Tomu samozřejmě vůbec žádné testování v podnicích nepomůže. V průběhu té vysoké epidemické vlny bylo pozitivně testovaných lidí v podnicích jenom zlomek procenta. U dětí to byl jen zlomek promile, nemá cenu se tím zabývat,“ míní Beran.
Vláda ale testování ve školách vysvětlovala i tím, že se tak odchytí nákazy u dětí, které by jinak mohly nakazit třeba své prarodiče.
Beran ale v masovém testování velký význam nevidí a domnívá se, že peníze by bylo lepší dát na to, aby se vakcína dostala i k seniorům v nejzapadlejších koutech republiky.
„Pomůže testování dětí k tomu, aby se proočkovalo 600 tisíc potřebných lidí? Nepomůže. Těchto 600 tisíc lidí je kandidáty na to, že budou hospitalizováni a že zemřou. Testování v současných hodnotách výskytu je úplně k ničemu,“ říká Beran.
„Vím, že jsou mé názory označované za extrémní, ale když si vezmete, že za to testování dáte za měsíc tři nebo čtyři miliardy korun… Když to vydělíte 600 tisíci, tak dojdete k úžasné sumě (5 až 7 tisíc, pozn. red.), kterou můžete každému z těch 600 tisíc nalepit na čelo. Nebo z toho zaplatit autobus, který je objede. Nebo udělat nějakou podobnou akci,“ dodává profesor epidemiologie.
