Sami testovat nebudeme. Vymyslel to stát, ať to dělá, říká šéf Madety

Každý den zavřených restaurací připraví Madetu o více než milion. I tak firma v loňském roce zvedla tržby i zisk. Rozšířila výrobu v Plané a teď chce o třetinu zvednout výrobu Nivy v Krumlově. Mířit by měla do zahraničí, zejména na východ. „Třeba jednou někoho napadne, že neděláme dobře, když nevyvážíme do Ruska,“ říká Milan Teplý, podle kterého velký zájem o jeho výrobky projevil i prezident Turkmenistánu.

„Jeho nějaké embargo vůbec nezajímalo, řekl, že tu Nivu chce,“ říká v rozhovoru pro SZ Milan Teplý.

Většina firem si stěžuje na nedostatek zaměstnanců, protože mají velikou nemocnost. Jak je na tom Madeta?

To nejhorší máme snad za sebou, i když poslední dny a hodiny napovídají tomu, že tady je nějaká mutace, která je agresivnější. Ale zatím to zvládáme i s pomocí kancelářských zaměstnanců, kteří zaskakují i za ty, kteří jsou v karanténě, nebo jsou nemocní.

Martin Hausenblaus vyzývá podnikatele, aby nespoléhali na vládu, sami trasovali a testovali své zaměstnance. Jak jste na tom vy? Testujete?

Netestujeme a testovat sami zatím nebudeme. To je úkol státu. Když nařizuje odstávky a karantény a podobná opatření, tak ať to dělá stát. Nechci být škaredý, ale nebudeme se přeškolovat na tuto práci.

Pojďme se možná podívat na dopady pandemie. Když jsme se bavili na jaře, říkal jste, že jen každý den zavřených restaurací a jídelen vás stojí milion dvě stě tisíc. Platí to i teď?

Platí. Zatím to přikrýváme tím, že jsme úspěšní v obchodě a tam, kde je otevřeno. Ale samozřejmě, těch milion dvě stě tisíc denně je také cítit.

Jak tedy dopadl po finanční stránce loňský rok?

Byl úspěšný. Nechci demoralizovat kolegy, kteří dělají v jiných segmentech produkce. Potraviny, tam je dáno, že lidé jíst musí a budou. A vypadá to, že čím dál víc, když jsou doma. V tomto směru se nám tedy dařilo. Výsledek po zdanění je kolem 260 milionů. V tržbách je nárůst o 4 procenta, proti předchozímu roku jsou 5,6 miliardy. Z tohoto pohledu bychom mohli být spokojeni, ale jinak to dusno, které leží nad lidmi, možná zapříčiní to, že lidé přestanou jíst.

Jak vidíte letošní rok? I s ohledem na leden a únor.

Myslíte z hlediska Madety, nebo z mého hlediska? Já jsem čím dál víc otrávený, Madeta je míň otrávená. Když už lidé chodí do práce, tak dělají dobře. Já jsem na ně hrdý. Ten rok jsme rozjeli velmi dobře.

Loni jste dokončili investici 820 milionů do sýrárny v Plané. Jak moc se už podílí na výrobě?

Zatím je ve stádiu testování, přebírání od dodavatelů z hlediska výkonových norem a tak. Ale je to úžasné dílo a mně se naplnil sen.

A kolik mléka se tu bude zpracovávat až pojede na plný provoz?

O 250 až 300 tisíc litrů víc. Já bych byl rád, kdyby to bylo ještě vyšší číslo. Ale myslím si, tak do dvou let, že to bude o 300 tisíc litrů denně víc.

Pak budete zpracovávat kolik litrů mléka denně?

Asi 550–⁠600 tisíc.

Kde najdete odbyt?

Kdybychom nevěděli, kde ho najdeme, tak bychom to nestavěli. To by bylo, jako kdybychom hráli Člověče nezlob se. Samozřejmě předpokládáme odbyt na tuzemském trhu a také export.

Chtěli bychom tyto sýry, které se tu budou vyrábět, dovážet do arabského světa. Třeba jednou někoho napadne, že neděláme dobře, když nevyvážíme do Ruska. My jsme ze zaběhnutého trhu v Rusku odešli, svobodně a bezpracně jsme ho odevzdali konkurenci, která je z Ameriky i Evropy. Takže je tam obsazeno. To považuji za velikou hloupost, ale já doufám, že se ta situace v tomto směru obrátí. Jinak exportu věřím dál.

Jak to v tuto chvíli vypadá s Madetou v zahraničí?

Nám se teď nedaří. My jsme tradičně dlouhodobě historicky etablovaní v arabském světě, především v Libanonu a Bejrútu, kde máme logistiku i jsme se tam nějak majetkově podíleli.

Když tam není politická krize a válka, tak tam vybouchne půl přístavu do vzduchu. Takže ani nevíme, kde tam to zboží je. Bylo tam nějaké sušené mléko. Nedaří se nám v tomto směru. Ale svítá na lepší časy. Jak tam v arabském světě, tak i tady v EU. Protože my jsme mimo jiné výrobci sýru Akawi. To je naše specialita. Ten je v arabském světě velmi žádaný. Takže si myslím, že se tam brzy v tomto směru vrátíme, protože tam také musí něco jíst, proboha, ne?

Bavili jsme se o Rusku. Právě kvůli ruské poptávce chcete rozšiřovat závod na výrobu Nivy v Českém Krumlově. Jak ji tam chcete vyvážet, když tam vyvážet nesmíte?

Někdo mě neodpovědně nominoval do zájezdu do Ruska a Tatarstánu. Tam jsem byl dotazován čelními představiteli, dokonce prezidentem, kdy jim začnu do Tatarstánu dodávat Nivu. A já jsem upozorňoval na embargo. Jeho nějaké embargo vůbec nezajímalo, řekl, že tu Nivu chce. Takže děláme všechny kroky, abychom v Krumlově zpracovali o třetinu víc mléka a vyráběli zhruba o 21 tun víc Nivy. Abychom mohli vykrývat i objednávky. Ale samozřejmě musíme dbát na to, že jsme spořádaný člen EU a budeme se řídit pravidly, která jsou všeobecně platná. Čili i embargo. Že se budeme v Rusku koukat na to, jak se tam prodávají německé, holandské, belgické a jiné sýry z EU. Ale že je tam budeme dávat, až dostaneme povolení.

To povolení dostanete?

Já si myslím, že hned tak ne, ale EU možná zapomene na to, že to opravdu není stěžejní problém. Že má řadu jiných problémů, že třeba začne organizovat dodávání vakcín a pustí volný trh do Ruska. Protože stejně tam to zboží přes Bělorusko jde.

Takže chcete být připravení v momentě, kdy to legislativa umožní?

Ano, a příští rok budeme.

Jak velká bude investice do českokrumlovského závodu?

To je právě strašné –⁠ 250 milionů.

Teď jste investovali 820 milionů do Plané, chystáte 250 do Krumlova…

Musíme spořit, šetřit, být vzorní a případně získat dobré, únosné úvěry. A postavit se k tomu. Teď je situace taková, že odvážným štěstí přeje. A kdo bude po té krizi, která teď asi bude citelná a značná, připraven, tak bude mít konkurenční výhodu. Na to spoléhám.

Vy jste zmínil krizi, která přijde. Vy, předpokládám, nemáte důvod propouštět, když se vám daří. Jak se budou u vás vyvíjet mzdy?

Trošku spoléháme na to, že jsme robotizovali technologie, což nám po personální stránce pomůže. Také věřím, že koncem února, začátkem března začnou podniky propouštět. A já bych si ty dobré pracovníky chtěl vybrat, abychom konečně sehnali do provozu elektrikáře a podobně.

A kolik nových lidí přijmete?

Odhadoval bych, že kolem čtyřiceti lidí do dělnických profesí.

A ten vývoj mezd bude jaký v tom letošním roce?

My přidáváme furt. Já mám obavu, aby lidé nepřišli a neřekli: neblázněte, my už máme dost… No, to se asi nestane. Takže si myslím, že plošně budeme zvyšovat, teď na sebe něco ušiju, že jo? Ale myslím si, že 7 procent.

Kromě sýrů vyrábíte také třeba Lipánky. Jak se teď prodávají?

Svého času jsem dával odměny pracovníkům obchodu, když prodali třicet tun Lipánků týdně. To v pondělí na poradě vždy oslavovali. Teď se jich prodává 120 tun. Je to rentabilní výrobek, ekonomicky nás velmi stabilizuje.

Zmínil jste rentabilní výrobek, které výrobky jsou nejvíce rentabilní z toho, co děláte?

Odpovím a přijdou zemědělci a řeknou: To bys mám mohl přidat na mléku. A budou mít zřejmě pravdu. Řeknu ale jeden výrobek, který je prostě neuvěřitelný. V mlékařině dělám 45 let a na této židli jsem 31 let. Stále – ještě i před šesti lety platilo, že Madeta na másle prodělává kolem 75 až 80 milionů ročně.

Tuk se prostě nezpeněžil tak, jak bylo třeba. Najednou bez nějakého vnějšího zásahu propadly rostlinné tuky, nebo nastavené živočišné tuky a začalo se hrát o čisté čerstvé máslo z tuzemské výroby. A lidé ho začali kupovat. Cena stoupla, je to rentabilní výrobek, dokonce nejvíc, to klidně řeknu. A neztratím na poptávce.