Krok po kroku, jak začít testovat zaměstnance. Největší problém je sehnat personál

České firmy začínají nabízet testování svým zaměstnancům. Částečně jako benefit, částečně jako zajištění klidného a bezpečného provozu. Testování ale provází několik problémů a byrokracie. SZ Byznys oslovil firmy, které s testováním už úspěšně začaly. Co musí firma zařídit, aby mohla začít testovat?

Největší problém je podle oslovených firem sehnání personálu, který by vzorky odebíral. Právě zajištění poskytovatele testování musí být první krok, který by měly firmy udělat.

„To je zatím nejslabší místo celého testování, které brání masivnějšímu rozšíření. Kapacity na trhu jsou omezené. Jediným řešením je, že se schválí certifikované samotestovací sady, pak můžeme dosáhnout masivního plošného testování. Nic takového na trhu zatím není,“ upozornil pro SZ Byznys viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Na sehnání poskytovatele zdravotních služeb také závisí, jak dlouho bude celý proces od první myšlenky až po první firemní test trvat.

„Zajištění a nastavení prvního testování na naší pražské centrále nám zabralo necelé tři týdny. Zapojení další lokality, v našem případě Ostravy, kde se testuje od tohoto pondělí, pak už trvalo jen několik dní,“ říká Pavel Milec, ředitel divize Lidských zdrojů v O2.

Rychleji celé kolečko zvládli v energetické společnosti E.ON, která antigenní testování provádí také od tohoto týdne. „Testování se nám v Brně podařilo zrealizovat za pět pracovních dnů. Ovšem záleží na podmínkách i možnostech v daném regionu. V našem případě se nám podařilo najít výborného partnera, který nám vyšel vstříc,“ upozorňuje mluvčí společnosti Roman Šperňák.

Kde hledat poskytovatele testování? Firmy se mohou odpíchnout od seznamu odběrových míst, který poskytuje Ministerstvo zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví během středečního večera informoval, že Ministerstvo zdravotnictví schválilo výjimku pro 12 distributorů antigenních testů, které lze používat k samotestování. Šest ze 12 výjimek se vztahuje k testu Lepu, kterým by se mělo testovat ve školách. Mezi nově schválenými šesti typy testů jsou ty s odběrem s přední části nosu, z nosohltanu, ze slin i test na protilátky z kapky krve.

Antigenně se lidé v Česku mohou nechat otestovat každé tři dny s tím, že za test nic neplatí. Hradí ho totiž zdravotní pojišťovna.

V některých firmách je dokonce možné se nechat testovat častěji. Týká se to například Seznamu, vydavatele Seznam Zpráv, kde v případech častějšího zájmu firma náklady na test doplatí. Jinak musí případní zájemci o testování z řad podniků a firem platit jen zdravotnický personál.

Ještě jinou cestu nabízí zkušenost sklářské společnosti AGC. „V současné době jako firma netestujeme pomocí antigenních textů, a to především kvůli různé míře spolehlivosti testů. Každopádně našim zaměstnancům proplácíme PCR testy, pokud si je zajišťují jako samoplátci,“ říká Libor Sehnal, manažer lidských zdrojů AGC.

Poté, co firma získá dodavatele a vyjasní si náklady na testování, může se do samotných odběrů pustit. Její zástupci se musí připravit na to být maximálně nápomocni odběrovému týmu, který vzorky pořizuje.

Častokrát musí například zaměstnavatel připravit svůj rezervační systém, nebo minimálně upravit ten, který má už připravený poskytovatel odběrů. Firmy také nesmí zapomínat na ochranu osobních dat, které se s testováním pojí. „Důležité je nepodcenit samotný proces registrace na testování, s ním spojenou ochranu osobních údajů zaměstnanců a následné předávání dat, například hlášení pozitivních případů hygieně,“ upozorňuje Pavel Milec z O2.

„Důležité je třeba zajistit připojení k internetu pro odběrový tým, dohodnout svoz biologického odpadu nebo zajistit následnou dezinfekci využitých prostor. Doporučujeme také zajistit místa na parkování vyhrazená pouze na krátkodobé stání, než se zaměstnanci otestují,“ doplňuje zkušenosti mluvčí E.ON Roman Šperňák.

Firmy, které už testování spustily, se setkávají s pozitivní reakcí ze stran zaměstnanců. „Vše funguje na bázi dobrovolnosti a osobní odpovědnosti. V tuto chvíli využívá testování pětina zaměstnanců, kteří dochází na pracoviště,“ říká za O2 Pavel Milec.

„Mezi pozitiva testování v naší firmě patří například rychlost zpracování vzorku a oznámení výsledku do patnácti minut, krátké čekací lhůty, možnost volby ideálního termínu pro odběr nebo využití certifikátu o odběru pro soukromé účely. Ta časová nenáročnost, kdy se mohou otestovat před příchodem do práce a v prostředí, které znají, je pro naše zaměstnance největší výhoda,“ dodává zkušenosti ze společnosti E.ON Roman Šperňák.

Na poptávku po testování reagovala také vláda na svém středečním jednáním. Stát by měl proplatit čtyři rychlotesty za měsíc. A to jak zaměstnancům, tak živnostníkům.

Firmy i živnostníci by si mohli při testování zaměstnanců odečíst z odvodů na zdravotní pojištění 80 korun za jeden antigenní test.

Stát by to mělo měsíčně vyjít asi na 600 milionů korun.