Testování v Brně: Seniory máme pokryté už více než ze 60 procent, říká děkan

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Když jsme viděli záběry, jak stojí lidé ve frontách, občas se dohadují a ne vždy dodržují rozestupy, není to přesně, před čím jsme byli celou dobu varováni?

Myslím si, že my jsme jako lékařská fakulta udělali maximum pro to, abychom to testování mohli spoluorganizovat v tom smyslu odborném. To znamená, my se snažíme nabídnout naši sílu ve formě studentů lékařské fakulty, kteří se podílejí na samotných odběrech, zaktivizovali jsme i dobrovolnické centrum Masarykovy univerzity, které pomáhá organizovat samotný průběh testování. A myslím si, že i zapojení Armády České republiky v tomto směru udělalo dobrou službu. Na druhou stranu ten obrovský zájem dobrovolníků, kteří se chtějí otestovat, byl až opravdu enormní, to opravdu nikdo nemohl ani čekat. A myslím si, že v současné době děláme další kroky k tomu, aby se tyto věci už neděly a aby tolik lidí nepřicházelo v jeden moment. To znamená, existuje určitý objednávkový systém atd. Myslím si, že ve spolupráci i s městskou policií v Brně se podařilo nastavit hygienické podmínky tak, aby nedocházelo k dalšímu potenciálnímu šíření infekce.

Zmiňujete objednávkový systém. To znamená, že zájemci budou dostávat pořadová čísla?

Je to přesně tak. My jsme si udělali určitou analýzu toho, co se včera stalo. A v dnešním dni ÚZIS, který je vlastně fyzickým organizátorem této akce, dodá určitý objednávkový systém, který umožní, aby jednotliví účastníci měli možnost se rozdělit do určitých hodinových časů. Máme to vymyšleno teď tak, že pokud ráno dojde k tomu, že uvidíme, že tam je opravdu převis jednotlivých účastníků, tak je budeme vybavovat jednotlivým objednávkovým systémem tak, aby se mohli vrátit v předpokládané době odběru.

Ten zájem byl na mnoha místech republiky opravdu obrovský. U vás v Brně testují studenti medicíny. Jak velkou dávkou trpělivosti se museli včera obrnit?

Víte, my máme opravdu skvělé studenty na lékařské fakultě, kteří jsou velmi ochotní a od začátku této krizové epidemiologické situace se zapojili. Ono to pro ně není jednoduché ze dvou důvodů. Jeden důvod je ten tlak, který je na ně vyvinut právě obrovským množstvím těch uchazečů. A za druhé, se tam pohybují v těch ochranných pomůckách. Je jim v nich poměrně hodně teplo a musí překonat i tuto bariéru. Na druhou stranu jsme se snažili udělat maximální komfort v tom, že se střídají ve dvou směnách. To znamená, můžou si odpočinout.

Kolik lidí zvládnete ve stanu otestovat za hodinu?

V tom stanu se dá otestovat za hodinu v rámci toho testování zhruba kolem 20 lidí. Na druhou stranu, testovací doba se jemně zkrátila v tom, že dokážeme lépe odbavit jednotlivé uchazeče a tím pádem dochází ke zrychlení celého procesu. Ale nicméně celý ten proces je daný tím, že je určitá doba potřebná k tomu, aby ten test samotný proběhl, a to to trvá až do 15 minut.

Někteří zájemci se obávali toho, že se v rámci těch testů nedostanou na řadu, že bude vyčerpána jejich věková skupina, jsou tyto jejich obavy na místě?

Ta obava na místě je, protože máme tzv. kohorty, to znamená věkové skupiny těch dobrovolníků, kteří se nechávají testovat. A každá skupina je limitovaná určitým počtem. Z tohoto pohledu, jakmile se naplní počet dané kohorty té dané skupiny, tak bude uzavřena a bude se nabírat do těch dalších kohort, to znamená dalších věkových skupin.

A už lze teď říci, jestli je nějaká skupina více naplněná než jiná, že už tam nehledáte tolik zájemců?

Ano, největší skupina, která se začíná plnit, je skupina právě seniorních občanů. To znamená - v našem případě je to nad 60 let. A v této skupině došlo právě k největšímu tlaku ze strany uchazečů ze včerejšího dne. A tam už jsme opravdu více jak ze 60 procent naplnění.

Setkali jste i s tím, že některý ze zájemců byl vyloženě nespokojený s výsledkem? V reportáží našeho kolegy z Brna byli někteří vyloženě rozladěni z toho, že čekali, že už ty protilátky mají.

Ano, je to, jak říkáte, správně. Někteří byli spokojení, že vlastně tímto onemocněním neprošli, někteří opravdu ale doufali, že tím onemocněním prošli a že protilátky budou mít, ale to my nedokážeme ovlivnit. My samozřejmě děláme objektivní klinickou studii, která má ukázat reálnou promořenost našeho obyvatelstva.

Nemusí pak medici poskytovat třeba i psychologické rady, když ten zájemce není spokojen s tím, že čekal jiný výsledek?

Naši medici jsou primárně určeni k tomu, aby odebírali testy. A my jsme posílili dnešním dnem psychologickou službu na jednotlivých stanovištích díky právě psychologům Armády České republiky, kteří se zapojují právě do toho procesu i dalšího vysvětlování jednotlivým uchazečům a účastníkům té studie, k jakému výsledku se dostali.

Abychom popsali našim čtenářům, jak ten test vlastně vypadá, tak co se stane, když zájemce dosedne u vašeho medika na židli?

Když dosedne u našeho medika na židli, tak to už prošel procesem, kdy se musely udělat jednotlivé administrativní kroky. To znamená, máme ho zaznamenaného, víme o tom člověku veškerá epidemiologická data, nesměl vědomě projít tímto onemocněním a samozřejmě je mu změřena celková tělesná teplota. A víme, že nevykazuje žádné známky akutního onemocnění. To je ta první věc, než se vůbec k tomu medikovi dostane. A jakmile je u toho medika, tak medik má za hlavní úkol odebrat tu tzv. kapku krve, kterou odebírá pomocí speciální drobné jehličky. A tato kapilární krev je odebrána na na jednotlivé testy, kde je přidána reagenční látka a od té doby už běží čas, kdy čekáme, jak se ten test vyvine, jestli do pozitivity nebo negativity. Pokud je negativní, tak daný uchazeč nebo dobrovolník odchází domů, pokud je pozitivní, tak dále se pokračuje tzv. PCR testem, to znamená odběrem stěru z nosohltanu a následným vyšetřením, které už pak trvá v rámci hodin a dnů.

Ta studie je celkem unikátní, co všechno se z ní budeme moci dozvědět?

Ta studie je opravdu unikátní a je na obrovském množství sledovaných dobrovolníků. My z ní vyčteme především to, do jaké míry se naše populace setkala s tímto virovým onemocněním, za druhé dokážeme rozlišit mezi jednotlivými věkovými skupinami. A to, co je neméně podstatné, je, že dokážeme rozlišit i mezi jednotlivými regiony. Proto vlastně ta studie probíhá ve čtyřech různých regionech, ty byly především vybrány mimo jiné i podle tzv. gradientu, tedy podle určitého počtu onemocnění v jednotlivých regionech. A z toho vycházíme, že můžeme říct, i v jakých regionech je stupeň promořenosti nebo setkání populace s virem ve vysoké nebo nízké míře.

Jak samotný koronavirus změnil výuku u vás na fakultě? Už víte, jak to bude s vysokými školami a jejich otevíráním?

Samozřejmě ta epidemiologická situace naprosto radikálně změnila způsob výuky na naší lékařské fakultě, veškeré možné formy výuky se přesunuly do tzv. distančních forem výuky. Naši pedagogové se museli přizpůsobit tomu, že už nejsou schopni poskytovat kontaktní výuku a přesunuli se do toho segmentu výuky možné v distanční podobě. No a zatím samozřejmě čekáme i na to, jakým způsobem se bude vyvíjet epidemiologická situace, resp. jak se budou moci otevírat vysoké školy. Z našeho pohledu je to specifické pro lékařské fakulty, protože naši studenti se aktivně zapojili do klinické fáze pomoci. Oni, i přestože nemají tu dokonalou výuku kontaktní, tak se setkávají vlastně s pacienty v jednotlivých nemocnicích a zdravotnických zařízeních. Takže určitá forma klinické výuky právě díky tomu i povinnému nasazení našich studentů probíhá.

Mají to, řekněme, něco jako křest ohněm.

Je to přesně tak, je to úplně nová situace, je to něco, co je bezesporu posílí, protože je to situace, kdy naši studenti jsou vystaveni přímému kontaktu s realitou jednotlivých zdravotnických zařízení. Ale na druhou stranu, opravdu jim patří velký dík za to, jak se studenti k tomu postavili velmi aktivně. A získají novou životní zkušenost, která je k nezaplacení.