Testování rozhádalo vědce. Přou se i kvůli odlišným cenám

Antigeny, nebo PCR testy? Mezi českými odborníky se stupňuje spor o testování na covid-19. Rozhádal i experty v iniciativě Sníh, která sdružuje desítky vědeckých kapacit. S tvrdou kritikou kolegů přišel jeden z předních členů –⁠ šéf neziskovky Podané ruce Jindřich Vobořil. „Vidina zisku některých laboratoří zastiňuje vědeckost,“ řekl.

Jeho organizace s pomocí antigenních testů prověří až šest tisíc lidí denně, má největší kapacitu v Česku. Vobořil se opřel do kolegů z laboratoří, kteří žádají masivnější PCR testování a opakovaně zpochybňují spolehlivost antigenové metody. Zmínil například ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Mariána Hajdúcha nebo parazitologa Jaroslava Flegra. Podle něj prosazují byznysové zájmy nad seriózní vědeckou debatou.

Jeho výhrady se týkají i úhrad pojišťoven za testy. Zatímco za antigenní test pojišťovna proplácí 352 korun, za laboratorní PCR test je to 1109 korun. Úhrada za PCR testy se přitom na startu roku snížila, předtím to bylo 1674 korun.

„Laboratoře loni udělaly v podstatě kartelovou dohodu a dostávaly 1700 korun za test. Když v létě do PCR testů tekly velké peníze, nebyly ochotné kapacity navýšit. Umíralo mnoho lidí v domovech pro seniory a na PCR test lidé čekali deset dní,“ kritizuje Vobořil.

Tvrdí, že i v současném nastavení úhrad mají laboratoře na jednom PCR testu více než stoprocentní zisk. „Nevadí mi ani tak ten byznys jako fakt, že pak tyto zájmy zakrývají seriózní debatu o boji s epidemií,“ řekl Vobořil. Uvažuje proto o konci v iniciativě.

Podle něj stojí za prosazováním PCR testů a kritikou antigenové metody spíše byznysové zájmy. „Antigeny děláme za 350 korun a nemyslím si, že by náklad byl o tolik nižší než u PCR testů. Jediný větší rozdíl je, že se PCR testy vozí do laboratoří,“ dodal Vobořil.

Hajdúch a další vědci kritizují současný způsob antigenního testování ve firmách, vadí jim také zamýšlené užití ve školách. Svaz průmyslu a dopravy v pondělí uvedl, že průměrný záchyt zaměstnanců s pozitivním testem činí 0,77 procenta. „Při PCR testování by bylo dva až třikrát více covid pozitivních,“ uvedl v pondělí na Twitteru.

Souhlasí však, že je stále prostor pro snižování cen PCR testů. Podle něj se mohou úhrady za PCR test snížit k osmi set korunám, včetně odběru, za nějž se nyní platí zvlášť. „Při metodě takzvaného poolování, kdy lze posuzovat desítky i stovky vzorků zároveň, může cena klesnout i pod pět set korun za jeden test,“ řekl. Mnohé laboratoře v Česku pracují právě na takových „multitestovacích sadách“, které by PCR metodu výrazně zlevnily.

Samy pojišťovny už dříve upozornily na příliš vysoké ceny za laboratorní PCR testování. „Proto se aktivně účastnily diskuzí vedených Ministerstvem zdravotnictví ČR o odpovídající hodnotě tohoto výkonu, a to zejména ve vazbě na spotřebovaný materiál,“ uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Milan Řepka.

V ceně výkonu jak u PCR, tak i antigenových testů je zahrnutá třeba práce zdravotnického pracovníka, odběr biologického materiálu, zpracování, vyhodnocení testu a všechen spotřebovaný materiál, včetně ochranných pomůcek.

Jestli budou pojišťovny tlačit na další snížení cen PCR testů, zatím není jasné. „To není otázka na nás, ale na Ministerstvo zdravotnictví,“ doplnil Řepka.

Resort zatím o dalším snižování neuvažuje. „Důvodem je, že by to již mohlo vést k omezování dostupnosti. Zároveň ani nedisponujeme žádnými průkaznými kalkulacemi nákladů, které by dokazovaly, že nastavená úhrada je příliš vysoká. Pokud některý z vědců či expertů kalkulace doloží, Ministerstvo zdravotnictví se tím bude zabývat,“ uvedla mluvčí ministerstva Barbora Peterová.

Skupina vědců kolem epidemiologa Petra Smejkala to vnímá jinak. Podle něj by měly pojišťovny v úhradách za PCR test zohlednit diagnostiku. „Je třeba podpořit rozšíření diferenciální diagnostiky umožňující odhalit JAR a brazilskou variantu, například výšením úhrady za PCR testy, které tuto diagnostiku umožňují, a poklesem úhrady za ostatní testy,“ uvedla v tiskové zprávě Mezioborová skupina pro epidemické situace.

Podle Hajdúcha byla dřívější cena 1700 korun nastavená na základě stávajících sazebníků zdravotních výkonů. „Je velký rozdíl, jestli děláte manuálně deset testů za týden, anebo automatizovaně tisíc testů denně. Klesají také ceny vstupních položek. Na jaře byly ceny velmi vysoko, protože se nedalo nic sehnat,“ připomněl třeba nedostatek potřebných chemikálií.

S výpady Vobořila nesouhlasí. „Od začátku epidemie jsem názorově konzistentní. Celá řada lidí uvnitř iniciativy si uvědomuje, že antigenové testování není dostačující k situaci. A nebylo k tomu ani vyvíjeno. Říká to profesor Zdeněk Hel (zakladatel iniciativy Sníh - pozn. red.), který netestuje. Říká to mikrobiologická společnost, to zdaleka nejsem já,“ zdůraznil Hajdúch. Vadí mu, že PCR testy pojišťovny nehradí podobně jako antigenní metodu.

Loni byl hlavním tvůrcem národní testovací strategie. Podle něj stačí, když se dokumentu vláda bude držet. „Obě metody jsou tam postavené na stejnou úroveň. Liší se frekvencí vyšetřování, což pramení z biologie. Antigeny se mají dělat častěji, PCR méně,“ doplnil. Podle něj je nutné používat antigeny ve firmách alespoň dvakrát do týdne, jinak testování postrádá smysl.

Proti plošnému testování ve firmách se postavil virolog Ivan Hirsch z Akademie věd, další odborník z iniciativy Sníh. Dokonce doporučuje metodu úplně opustit.

„Antigenní testy mají většinou citlivost jen asi 20 až 30 procent oproti PCR. Musíme postupně, ale co nejrychleji, přejít na plošné testování pomocí PCR, které je mnohem citlivější a odhalí mnohem více nakažených jedinců v naší populaci,“ řekl pro Český rozhlas Plus.

Vobořil namítá, že mediálními přestřelkami ohledně testování iniciativa Sníh jen více mate veřejnost a prohlubuje nedůvěru v protiepidemická opatření. „Takové mediální výstupy antigeny jedním šmahem shazují. Vznikli jsme na rozbíjení mýtů, fake news, vysvětlování očkování, a ne jako nátlaková skupina na vládu. Pokud to kabinet totálně nezkazí, i toto nedokonalé testování může zafungovat,“ dodal Vobořil.