Článek
Lékař Stanislav Kos patří k nejvýznamnějším osobnostem české pneumologie, tedy plicního lékařství. Bývalý dlouholetý ředitel a primář Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí Janov je členem České pneumologické a Ftizeologické společnosti a předsedou Českého občanského spolku proti plicním nemocem.
V rozhovoru hodnotí výsledek laboratorního testu, který v obnošených rouškách objevil bakterie a plísně. Test provedly Seznam Zprávy ve spolupráci s odbornou laboratoří.
Laboratorní test, který si redakce nechala udělat, odhalil v obnošených rouškách různé bakterie, například Bacillus nebo Staphylococcus epidermidis. Co všechno člověk běžně vydechuje a vdechuje, nehledě na roušky?
Je to velice individuální a záleží to na tom, kde se pohybujete. Něco jiného vdechnete na procházce v lese nebo v parku, něco jiného ve městě, kde je znečištění, smog. A něco jiného například při návštěvě v nemocnici. Vzduch, který vdechujeme, obsahuje spoustu různých mikroorganismů, podle zevního prostředí více nebo méně.
Naše ovzduší samozřejmě není sterilní a musíme počítat s tím, že s ním vdechujeme určité choroboplodné zárodky. Ale na většinu z nich máme vlastní obranyschopnost, kterou dovedeme využít.
Z plísní jsou ve vzorcích patrné Penicillium, Mucor, Cladosporium nebo Aspergillus. Je to s plísněmi stejné jako s mnoha bakteriemi, tedy že se jedná o běžnou součást toho, co dýcháme?
Obvykle ne. Plísně se tam mohou objevit právě díky tomu, že se na roušce zachycuje vlhkost a v té vlhkosti se potom plísním lépe daří. Takže to je nikoliv v našem zevním prostředí, ale může to vzniknout na těch navlhlých rouškách.
Takže to je právě důvod, proč roušky pravidelně střídat.
Ano, to se skutečně doporučuje. Při koupi každé roušky bychom k ní měli dostat alespoň ústní informaci, na jak dlouhé použití je to určené. Když někdo má roušku na ústech a na nose tak, jak se má nosit, a potom jde ven a má ji na krku, a znovu si ji nasadí na nos, když vejde do obchodu nebo uzavřené místnosti, tak je to samozřejmě špatně.
Jak významné je, že člověk může bakterie, plísně a další mikroorganismy vdechovat z roušky klidně i několik hodin?
Jsou to jeho vlastní bakterie, které už má ve vlastních dýchacích cestách. To znamená, že je na ně adaptovaný.
Roušky dnes nicméně nosíme proto, abychom zabránili přenosu nového typu koronaviru na jiného člověka při vlastním vydechování. Vdechuje potom člověk z roušky viry zpátky do těla? Není to nezdravé?
Viry v kapénkách by se v roušce měly zachytit, to znamená, že by je člověk zpátky vdechovat neměl. Ovšem záleží na kvalitě roušky. Některé jsou na jednorázové použití, na několik hodin, jiné se dají nosit opakovaně a dají se i vyprat. Záleží tedy na kvalitě.
Rozhodnutí premiéra Babiše nebylo rozumné
Často zaznívá kritika premiéra Andreje Babiše za to, že v srpnu zarazil část opatření tehdejšího ministra Vojtěcha, konkrétně roušky ve školách, veřejné dopravě a obchodech. Můžeme ale říct, že právě tohle způsobilo dnešní masivní šíření koronaviru?
Řada lidí na to má různé názory. Já osobně si myslím, že zmírnění karanténních podmínek a hygienických opatření v létě nebylo dobré a že to rozhodnutí premiéra Babiše nebylo rozumné. Mělo se dát na radu odborníků – ať na ministra zdravotnictví, nebo jeho poradců.
Vy tedy nesdílíte názor, že jsou roušky přeceňované? Jak velký význam mají v potírání epidemie koronaviru?
V trojkombinaci opatření, která se doporučují, jsou na prvním místě roušky a jejich správné nošení. K tomu je samozřejmě důležité i řádné a pravidelné mytí rukou a rozestupy. To jsou věci, které by se měly dodržovat.
Není to příjemné, ale dá se to vydržet
Někteří lidé si stěžují, že se pod rouškou dusí. Jak ovlivňuje práci plic prostý fakt, že má člověk ústa zakrytá rouškou? Snižují roušky kapacitu plic?
Obracejí se na nás nemocní, kteří mají dechové potíže. Já sám jsem předsedou organizace plicních pacientů, takže se s tím setkávám častěji. Jsou to především lidé s chronickým obstrukčním zánětem plic, takzvanou CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc, pozn. red.) a s astmatem. Ti mají skutečně s rouškami dechové potíže, ale většinou nejsou až tak závažné, aby se to nedalo vydržet.
Takže ano, musíme říct, že roušky komplikují život lidem, kteří mají dechové potíže. Ale při zpomalení činnosti, při pomalé chůzi, se to dá přežít a vydržet. Není to příjemné, ale dá se to vydržet.
Někteří lidé roušku používají opakovaně, případně jinak porušují pravidla správného použití. Nechybí trochu osvěta, jak správně nosit roušku, jak s ní manipulovat?
Doporučení a návodů, včetně vyobrazení, je všude k dispozici dost. Je jasné, že ta rouška má zakrývat jak nos, tak ústa, to je základní předpoklad. Když někdo nosí roušku jenom pod nosem, tak je její účinnost dejme tomu poloviční. Podstatné je, aby byla zakrytá ústa i nos.
Ale co manipulace s rouškou? Člověk může přenést viry na roušku vlastní rukou, když se předtím dotýká infikovaného předmětu.
Správně by se na roušku mělo sahat jen při nasazování, to znamená, když si ji dáváte za uši nebo zavazujete za krkem, a při sundávání, eventuálně upravování polohy, Samozřejmě že ta rouška se může na obličeji pohnout, v takovém případě je potřeba brát ji pouze za zevní okraje, nebrat ji uprostřed, kudy jde největší proud vzduchu.
